Za týden jedeme do Německa, je možné odcestovat?
Není zákaz cestování . Osoby by měly důsledně dodržovat zásady hygieny jak osobní, tak při přípravě stravy.
Mám průjem s krví, jak poznám, že jde o průjem s bakterií EHEC?
Krvácivý průjem je i u jiných nemocí infekčního i neinfekčního původu. Zda jde o bakterii EHEC, se zjistí až při laboratorním vyšetření.
Jak můžu onemocnět enterohaemoragickou E.coli ?
K přenosu EHEC infekce dochází především požitím kontaminované potraviny nebo požitím potraviny, která byla až druhotně kontaminována a kontaktem s infikovanými zvířaty. Přenos z osoby na osobu je možný v případě velmi úzkého kontaktu s nemocným.
Jak se vyvarovat onemocnění způsobené EHEC ( neboSTEC, VTEC) ?
Je třeba se vyvarovat konzumaci čerstvé zeleniny a ovoce, která není řádně omytá event.oloupaná. Důležité je důsledné a opakované mytí rukou před jídlem, před a během přípravy jídla, po použití WC, po manipulaci s čerstvou zeleninou a syrovým masem, po kontaktu se zvířaty, jak domácími, tak i hospodářskými.
Chtěl bych se nechat naočkovat proti břišnímu tyfu, je nutno se objednat, které dny očkujete a kolik to stojí?
Krajská hygienická stanice očkování neprovádí, obraťte se na očkující centrum (Mephacentrum Poruba, Hornická poliklinika Ostrava, Poliklinika Hrabůvka).
Chtěla bych sebe s své děti nechat naočkovat proti zánětu mozku, přenášeného klíšťaty. Kdy je třeba se nechat naočkovat?
Očkování je možné zahájit kdykoliv během roku, nejlépe v období zimních měsíců, tak, aby 2 dávky vakcíny byly aplikovány před obdobím aktivity klíšťat.
Odjíždím do zahraničí konkrétně do Afriky a vím, že je zde povinné očkování, můžu se nechat u Vás naočkovat?
Nikoliv. Krajská hygienická stanice očkování neprovádí, nicméně je možné zde obdržet informaci kde se nacházení pro Vás nejbližší a nejdostupnější očkovací střediska.
Jak pozná lékař, jestli mám „prasečí“ či normální chřipku?
Lékař to z klinického obrazu nepozná. Rozlišení je možné, až z vyšetření biologického materiálu.
Co mám dělat, když se na našem pracovišti objevila žloutenka typu A?
V případě výskytu onemocnění v pracovním kolektivu určí pracovníci spádového územního pracoviště KHS osoby, u nichž je možnost nákazy pravděpodobná, tj. osoby v úzkém osobním kontaktu, uživatelé společných WC apod. Tyto osoby jsou podrobeny zvýšenému zdravotnickému dozoru po dobu 50 ti dnů od posledního kontaktu. Zvýšený zdravotnický dozor spočívá v kontrole klilnického stavu, včetně provedení nařízených odběrů krve. V případě, že vyšetřovaná osoba již nákazu virovou žloutenkou typu A prožila, což může prokázat již první vyšetření krve, je jí zvýšený zdravotnický dozor zrušen. Na pracovišti je kladen důraz na dodržování zásad osobní hygieny, spočívající zejména v častém mytí rukou, dezinfekci, hlavně prostorWC a individualizaci osobních potřeb.
Jak snížit riziko akutních průjmových onemocnění v období pobytu na letní rekreaci?
Nejlépe je dodržovat 10 zlatých pravidel doporučovaných Světovou zdravotnickou organizací:
- Vybírat při nákupech takové potraviny, u nichž je předpoklad, že jsou nezávadné (vzhled, kvalita, vhodné skladování, garanční lhůta apod.).
- Zabezpečit dokonalé provaření a propečení potravin.
- Zkonzumovat stravu bezodkladně po uvaření.
- Uchovávat potraviny buď v teplém stavu nad 60 °C, nebo studeném při teplotě nižší než 10 °C.
- Důkladně ohřívat již jednou uvařené potraviny před opětovnou konzumací.
- Zabránit styku mezi syrovými a již uvařenými potravinami.
- Umývat si ruce před začátkem přípravy potravin a po jakémkoli přerušení, zvláště po použití WC.
- Udržovat všechno kuchyňské nádobí v bezvadné čistotě.
- Ochraňovat potraviny před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty.
- Používat k přípravě potravin pitnou vodu.
Osoby s průjmovým onemocněním nebo zvracením nesmí připravovat stravu. Je důležité oddělovat hotové a připravované jídlo, odděleně používat kuchyňské nástroje a prkénka na syrovou a hotovou stravu.
