Je možné otevřený balíček koření s překročenou dobou minimální trvanlivosti používat?
Prošlé datum minimální trvanlivosti u koření je důvodem k tomu, aby toto koření už nebylo dále používáno k přípravě pokrmů. Datum minimální trvanlivosti vyjadřuje dobu, po kterou výrobce ručí za zdravotní nezávadnost výrobku.
V koření, zejména po jeho otevření, ale i v uzavřených obalech, může dojít například k růstu plísní, produkci mykotoxinů, k chemickým i senzorickým změnám. Navíc otevřené balení muže být kontaminováno i mikrobiologicky (např. zárodky salmonel). Patogenní mikroorganismy se za vhodných teplot mohou pomnožit a vyvolat onemocnění.
Lze grilování klobás ve stánku s občerstvením považovat za výrobu potravin?
Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 178/02 (obecné zásady a požadavky potravinového práva) „potravinářským podnikem“ je podnik, který vykonává činnost související s jakoukoliv fází výroby, zpracování a distribuce potravin.
Z této definice lze dovodit, že i grilování klobás je jedna z fází výroby potravin.
Existuje právní předpis upravující volný pohyb psů po restauračním zařízení ?
Pro potravinářské provozovny platí Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č.852/2004, o hygieně potravin, které stanovuje povinnost provozovatele zamezit přístupu domácích zvířat do míst, kde probíhá příprava nebo skladování pokrmů, tedy do zázemí provozovny. Vstup zvířat do konzumačních částí provozoven toto nařízení ani současná právní úprava Vyhlášky č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, neřeší.
Vzhledem k výše uvedenému je nutno vycházet z obecné zásady, že pes může vstoupit do konzumační části provozovny pouze se souhlasem provozovatele.
Mohou být kosmetické prostředky prodávány i po skončení doby minimální trvanlivosti?
Ano, kosmetické prostředky po skončení doby minimální trvanlivosti mohou být prodávány, prodávající je povinen umístit tyto kosmetické prostředky odděleně a zřetelně označit údajem o skončení doby minimální trvanlivosti. Tyto výrobky může prodávat pouze pokud jsou bezpečné.
Musí být na kosmetických prostředcích uvedeno vždy datum minimální trvanlivosti?
Datum minimální trvanlivosti nemusí být uvedeno na obalu kosmetického prostředku, jehož minimální trvanlivost přesahuje třicet měsíců. U těchto výrobků se uvede údaj o době, po kterou lze prostředek po otevření používat, což se vyznačí symbolem otevřené nádobky na krém a údajem o době v měsících nebo rocích. U ostatních kosmetických prostředků musí být uvedeno datum minimální trvanlivosti.
Potřeboval bych závazné stanovisko od hygieny k projektové dokumentaci nové restaurace, jakým způsobem mám postupovat?
Ve své restauraci mám zavedeny postupy HACCP. Musím provádět měření teploty v chladnicích 3× denně?
Jaká je bezpečná teplota pro skladování potravin?
Musím mít veškeré vybavení kuchyně v restauraci z nerezu?
Učinit tak můžete v zásadě dvěma způsoby. Osobně můžete přijít na místně příslušnou hygienickou stanici, kde na každé podatelně jsou k dispozici tiskopisy „Žádost o vydání stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví“, který můžete přímo na místě vyplnit a odevzdat spolu s projektovou dokumentací na podatelně. Nebo tak můžete učinit písemně. Vzor žádosti o vydání stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví najdete na internetových stránkách www.khsova.cz, v sekci Občanům, kde jsou k dispozici vzory a formuláře pro občany, přičemž projektová dokumentace pak bude činit přílohu Vaši žádosti.
Frekvenci měření určuje provozovatel, který odpovídá za udržování správné a bezpečné teploty při skladování potravin. Základem by mělo být ověření funkčnosti a výkonnosti chladících zařízení v podmínkách vlastní provozovny. Pokud například provádíte měření 3× denně po určitou dobu (měsíc, několik měsíců, rok…) a ze záznamů o měření je patrné, že teplota se pohybuje v bezpečném rozmezí, lze frekvenci v postupech HACCP upravit. Všechny změny a úpravy systému HACCP by měly být zdokumentovány.
Musíte však počítat s tím, že u příliš dlouhých intervalů (například měření 1× týdně) není možné zjistit, že dochází k postupnému zhoršování stavu chladnice, zachytit včas tento závadný stav a zajistit nápravu.
Je to taková teplota, při které nedochází k množení nebezpečných mikroorganizmů vyvolávajících onemocnění z potravin (salmonelózu, kampylobakteriózu). Víme, že tyto mikroby se množí při teplotách nad 5°C. Rizikové potraviny (masné výrobky, mléčné výrobky, saláty, cukrářské výrobky) tedy musíme skladovat při teplotě, která je uvedena na etiketě výrobku nebo při teplotě pod 5°C.
U teplých pokrmů je nutné zabránit množení mikrobů udržováním při teplotě nad 60°C.
Předpisy nestanovují typ materiálu, pouze určují vlastnosti povrchů v potravinářských provozech. Tyto musí být hladké, nenasákavé, netoxické, snadno čistitelné a desinfikovatelné (odolné vůči působení čistících a desinfekčních prostředků).
Při výběru vhodného materiálu musíte počítat s náročnými podmínkami v potravinářských provozovnách, kdy při působení tepla, vlhka, mechanických vlivů, čistících a desinfekčních prostředků dochází velmi rychle k opotřebování povrchů a tím ke zhoršení jejich vlastností. Následně jsou nutné časté opravy, nátěry, výměny. Proto je dobré použít materiál s vyšší odolností.
