Sůl je velmi důležitou složkou naší stravy, protože obsahuje sodík (Na – 40%) a chlor (Cl – 60 %), které jsou pro náš organizmus potřebné. Sodík zabraňuje ztrátám vody z těla, hraje úlohu v transportu látek přes buněčnou membránu a zajišťuje funkčnost nervosvalové dráždivosti. Chlor je zase součástí žaludeční šťávy a udržuje rovnováhu mezi kyselým a zásaditým prostředím v našem těle. Ale všeho moc škodí a pro sůl to platí obzvlášť. Nadměrné množství soli ve stravě totiž vede ke zvyšování krevního tlaku, zadržování vody v těle, k potížím s ledvinami, může se podílet také na vzniku rakoviny žaludku, obezity, osteoporózy a srdečně cévních onemocnění.
Pro dospělé je doporučená denní dávka soli 3-5 gramů, což odpovídá přibližně jedné čajové lžičce. U předškolních a školních dětí je denní doporučená dávka 2-3 g soli za den. Bohužel ale tuto hodnotu stále překračujeme. V České republice je reálný příjem soli u dospělého člověka 3x vyšší (8-17 g za den), u předškolních a školních dětí až 3-4x vyšší. Problém je v tom, že čím více dítě dostává do potravy soli, tím se i s věkem postupně zvyšují jeho požadavky na slanou chuť. Dnes není výjimkou, že již děti mladšího školního věku velmi výrazně upřednostňují slané potraviny.
Až 75 % konzumované soli je z průmyslově zpracovaných potravin. Z tohoto hlediska jsou rizikovými potravinami především uzeniny, pečivo (1/3 soli v našem jídelníčku pochází z pečiva), konzervované potraviny, instantní jídla, kořenící směsi, fast food, marinády, omáčky na těstoviny, kečup, sójová omáčka, nízkotučné výrobky, které kvůli chuti obsahují více soli, chipsy, hranolky, křupky….. Sodík je obsažen také v aditivech – antioxidantech, konzervantech, zahušťovadlech, stabilizátorech, emulgátorech, která jsou do potravin přidávána. Na přípravu a dochucení pokrmů pak připadá 15% soli a 10% soli je obsaženo v přírodních surovinách.
V průběhu monitoringu možnosti stravování, který proběhl v květnu 2014 ve vytipovaných základních školách, jsme zaznamenali pokles ve spotřebě ochucovadel a sypkých směsí ve školních jídelnách. Od roku 2013 se začala do školních jídelen postupně zavádět na území Moravskoslezského kraje Metodika doporučené pestrosti, schválená Ministerstvem zdravotnictví ČR. Jedním z cílů této metodiky je mimo jiné snížit obsah soli v připravovaných pokrmech, ať už výběrem vstupních surovin nebo opatřeními v ochucování pokrmů např. náhrada soli bylinkami a zeleninou. Bohužel ve školních bufetech je v současné době odlišná situace. Sortiment se řídí dle poptávky žáků, což znamená nabídka různých druhů pochutin od cukrovinek po slané výrobky – chipsy, křupky, párky v rohlíku, tyčinky….. Ke zlepšení situace snad dojde v následujícím školním roce. Legislativním opatřením vejde v platnost novela školského zákona č. 561/2004 Sb., ustanovení § 32 odst.2, kterým se zakazuje ve školách a školských zařízeních nabídka a prodej potravin, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů.
A jaká jsou tedy doporučení pro snížení příjmu soli? Na talíři nedosolovat, nemít v dosahu slánku, omezit konzumaci pečiva s posypem soli nebo plněné sýrem, špenátem, pizza směsí. Příjem soli snižovat postupně, část soli nahrazovat bylinkami, česnekem, ořechy, vyvarovat se kombinaci 2 slaných potravin např. šunka + žervé, omezit konzumaci uzenin, hotových jídel či instantních jídel. Velmi účinným opatřením je vařit především z čerstvých surovin a zvýšit příjem čerstvého ovoce a zeleniny. Minerální vody jsou zdrojem sodíku, proto je střídejme a respektujme doporučení nevypít více jak 0.5 l minerálky za den. A v neposlední řadě při výběru potravin číst informace uvedené na jejich obalech.
Zveřejněno: 3.11.2014