Státní zdravotní dozor je prvořadě zaměřen na tzv. riziková pracoviště 3. a 4. kategorie (v některých případech i 2. kategorie). Jedná se o pracoviště, na kterých může docházet k poškození zdraví z práce v důsledku výskytu fyzikálních nebo chemických škodlivin, které překračují přípustné hodnoty, příp. se jedná o pracoviště s výskytem biologických činitelů, jako jsou např. zdravotnická zařízení, laboratoře a pod. V mnoha případech se jedná o pracoviště, kde dochází ke vzniku nemocí z povolání. Z uvedeného důvodu je státní zdravotní dozor prvořadě zaměřen na tato pracoviště.
V průběhu roku 2005 bylo provedeno zaměstnanci odboru hygieny práce KHS MSK celkem 4147 kontrol těchto pracovišť. Z uvedeného počtu se jednalo o:
- 1693 kontrol zaměřených na vlastní rizikové práce
- 1093 kontrol bylo zaměřeno na riziko hluku
- 787 kontrol na regionální problematiku (především rizika v hutnictví a v hornictví)
- 574 kontrol na problematiku chemických škodlivin.
Bylo vydáno 433 rozhodnutí ke kategorizaci prací v případě nových pracovišť, při změnách rizikových prací na pracovištích nebo z jiných důvodů, jako jsou především organizační změny společností.
V rámci MSK pracuje v riziku přes 63 000 zaměstnanců, z toho
- cca 4 300 zaměstnanců v 2. rizikové kategorii
- více než 50 000 ve 3. kategorii
- ve 4. kategorii, kde je riziko nejvyšší, více než 8 600 zaměstnanců.
MSK patří mezi kraje s nejvíce se vyskytujícími rizikovými pracemi. Z uvedeného důvodu patří náš kraj i mezi kraje s nejvyšším výskytem přiznaných nemocí z povolání.
Opakovaně je nutno připomenout, že stávající platná legislativa ukládá za povinnost každému zaměstnavateli předložit návrh kategorizace prací s potřebnými podklady na příslušné pracoviště krajské hygienické stanice do 30 dnů od zahájení výkonu prací. Na tento zákonný požadavek někteří zaměstnavatelé často zapomínají, což se může stát předmětem sankčního opatření (viz níže), především v případech, kdy se jedná o práce rizikové, kdy je možné poškození zdraví z práce. K této situaci dochází m.j. při nezajištění základních opatření na ochranu zdraví při práci - nepoužívání osobních ochranných pomůcek, nepoužívání některých zařízení na snížení výskytu škodlivin, např. odsávání, ale rovněž i při nezajištění periodických preventivních prohlídek zaměstnanců vedených v riziku. Preventivní prohlídky jsou zaměřeny na včasné zjištění případného poškození zdraví v souvislosti s výskytem škodlivin na pracovišti. Je nutno si uvědomit, že počínající poškození zdraví jsou často vratná, poškození zdraví, která jsou dlouho nepoznaná jsou nevratná, čili zanechávají trvalé následky, v těchto případech dochází k přiznání nemoci z povolání. Z uvedeného vyplývá, jak je důležité se podrobovat preventivním prohlídkám u rizikových prací.
V průběhu roku bylo provedeno celkem 873 kontrol závodní preventivní péče. Nebylo zjištěno závažnějších nedostatků při zajišťování preventivních prohlídek. Frekvence a náplň preventivních prohlídek je ukládaná orgánem ochrany veřejného zdraví (dále OOVZ) příslušnému zaměstnavateli rozhodnutím při kategorizaci prací.
Sankce v uvedeném období byly uplatněny ve 4 případech v celkové částce 130 000.-Kč. Ve dvou případech se jednalo o nepodání návrhu na zařazení prací do rizikových kategorií a v dalších dvou případech se jednalo u závažnější nedostatky v ochraně zdraví při práci na vlastních pracovištích. V jednom případě bylo řízení o uložení pokuty zastaveno z důvodu rychlé nápravy ze strany majitele firmy.
V rámci tzv. preventivního hygienického dozoru bylo v průběhu roku 2005 odborem hygieny práce vydáno přes 3599 stanovisek k projektovým dokumentacím, kolaudacím, ke změnám ve využití staveb a pracovišť a k některým dalším akcím, kde OOVZ dává své stanovisko.
Bylo vypracováno 408 náročných posouzení pracovních podmínek z důvodu možné nemoci z povolání, které je vyžadováno příslušným oddělením nemocí z povolání v případech podezření na nemoc z povolání.
V uvedeném období bylo šetřeno 33 stížností a podnětů, některé byly anonymní nebo adresy fiktivní.
Zveřejněno: 13.2.2006