KHSMSK

Nahrávám...

KHSMSK

KHSMSK

Státní zdravotní dozor na důlních pracovištích

Úvod / Občanům / Státní zdravotní dozor na důlních pracovištích

Hornictví je v našem regionu stále jedním z nejvýznamnějších průmyslových odvětví. Z hlediska ochrany zdraví představují významnou oblast už tím, že zaměstnávají největší počet pracovníků. Tito pracovníci jsou vesměs vystaveni nepříznivým faktorům pracovního prostředí s výraznými dopady na jejich zdravotní stav.

Ze zdravotního hlediska je na důlních pracovištích nejvýznamnější působení fibrogenního prachu, který po vdechnutí může vzhledem ke svým vlastnostem (biologická účinnost, složení) vyvolat onemocnění zaprášením plic, tzv. uhlokopskou pneumokoniózu. Proto se ukazuje jako naprosto nezbytné využívat ke snížení prašnosti na důlních pracovištích všechny dostupné technické prostředky a rovněž využívat stávající zdravotně-organizační opatření, aby se udržel klesající trend rizika vzniku onemocnění zaprášením plic i v následujících letech. K tomuto účelu byla stanovena maximální doba, po níž může horník pracovat v riziku prachu, tzv. nejvýše přípustná expoziční doba (NPE). Pracovníci jsou po dovršení 100 % NPE buď přeřazováni na neriziková pracoviště v dole, nebo vyřazováni z dolu na povrchová pracoviště mimo riziko fibrogenního prachu. Všichni pracovníci musí být před dovršením 100 % NPE odesláni na mimořádnou lékařskou preventivní prohlídku.

O účelnosti přeřazování horníků svědčí skutečnost, že zatímco před zahájením důsledného přeřazování důlních pracovníků v roce 1988 se pohyboval počet přiznávaných pneumokonióz (včetně ohrožení) v OKR kolem 800 až 1.000 případů ročně, zavedení preventivního přeřazování důlních pracovníků s dovršenou NPE se projevilo výrazným snížením počtu přiznaných chorob z povolání zaprášením plic až na „pouhých“ několik desítek případů onemocnění po roce 2000. Pokles případů onemocnění pneumokoniózou v posledním období pochopitelně souvisí s útlumem těžby. Počet důlních pracovníků poklesl přibližně na čtvrtinu počtu před rokem 1988 (z 60.000 na 15.000), počet pneumokonióz však poklesl daleko významněji. Riziko onemocnění pneumokoniózou se tudíž výrazně snížilo.

V roce 2004 ukončila činnost odborná komise, která byla za účelem řešení problematiky NPE zřízena při Ministerstvu zdravotnictví ČR. Na její doporučení přijala vláda ČR usnesení č.665 ze dne 30.6.2004 k úpravě kritérií pro stanovování NPE a vyřazování pracovníků z hlubinných dolů. Citované usnesení bylo následně v regionu rozpracováno na podmínky jednotlivých důlních společností. Celý proces byl rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví ukončen v srpnu 2005.

Systém preventivního přeřazování horníků se projevil jako účinný a vedl k podstatnému snížení počtu onemocnění pneumokoniózou. Bylo prokázáno, že v rámci celého OKR, tedy na dolech v karvinské části ložiska i na Dole Paskov, je v současné době riziko onemocnění nižší než 5 %.

Dalším významným problémem řešeným v roce 2005 se stala problematika mikroklimatických podmínek na důlních pracovištích. Byla řešena za spoluúčasti OKD, a.s., Ostrava, a odborového svazu PHGN.

Jedním z přijatých opatření směřujících k naplnění legislativních požadavků je řízený pobyt důlních pracovníků vystavených nadměrné tepelné zátěži v tzv. klimatizačních komorách, kde mají být zajištěny vhodné teplotní podmínky. V rámci kontrol státního zdravotního dozoru provedených na tepelně exponovaných pracovištích však byla v klimatizačních komorách zjištěna významná hlučnost. Změřené ekvivalentní hladiny hluku dosahovaly až 109 dB. V součinnosti s těžební společností se podařilo v průběhu roku 2005 technickým opatřením snížit hladinu hluku v klimatizačních komorách na přijatelnou úroveň (cca 80 dB).

Zájmem společnosti OKD však je postupně dalšími technickými opatřeními eliminovat tepelnou zátěž horníků a tím i minimalizovat nutnost používání klimatizačních komor. Na nákup chladicí techniky (chladničky, úseková klimatizace) byly vyčleněny nemalé finanční prostředky, které v letech 2005 až 2007 přesáhnou 500 mil. Kč. Jako další příspěvek k minimalizaci tepelné zátěže horníků se jeví možnost vřazení chladicího zařízení do separátního větrání. Tento problém je zatím řešen na výzkumné úrovni společně se státní báňskou správou.

Problematika mikroklimatických podmínek v teplém období roku bude na konkrétní podmínky jednotlivých dolů rozpracována v tzv. letním opatření, které bude součástí stávající platné vnitropodnikové směrnice.

Zveřejněno: 22.5.2006