KHSMSK

Nahrávám...

KHSMSK

KHSMSK

Průjmová onemocnění

Úvod / Občanům / Průjmová onemocnění

Blíží se období jara a léta a s ním spojené oteplení. Toto období je provázeno nejen zlepšující se náladou lidí, ale zpravidla také s nárůstem průjmových onemocnění, který bývá nejvyšší v letních měsících. Důvodem jsou lepší klimatické podmínky pro pomnožení bakterií v rizikových potravinách při jejich nevhodném uskladnění a nesprávném technologickém zpracování při přípravě stravy, např. při grilování a jiném tepelném zpracování kuřat a jiných druhů mas v přírodě, ale i v domácnostech a provozech veřejného stravování. O sezonalitě výskytu akutních průjmových onemocnění svědčí i ten fakt, že se výskyt salmonelóz za 4čtyřměsíční období od července do října roku 2003 podílel v kraji na více než 50% všech průjmových onemocnění hlášených za celý rok.

K přenosu nákazy dochází požitím kontaminovaných potravin, kdy suroviny mohou byt kontaminovaný primárně, to znamená, že byly připraveny z masa, mléka, vajec a orgánů infikovaných zvířat, nebo byly infikovány sekundárně člověkem s akutním či bezpříznakovým onemocněním, případně infikovanými zvířaty (hlodavci) při distribuci, skladování a transportu. Častým místem kontaminace jsou pracovní plochy, dále znečištěnými kuchyňskými nástroji, nádobím, prkénky, přepravkami, noži, v kontaminovaných chladničkami apod.

Nejčastějšími původci akutních průjmových onemocnění jsou bakterie, a to Salmonelly a Campylobacter. Tyto bakterie potřebují ke svému pomnožení jednak vhodné tepelné podmínky v rozpětí od 10 do 45 C, ale i dobrou živnou půdu. Z tohoto pohledu jsou rizikovými potravinami měkké salámy, tlačenky, jitrnice, sekaná, játrovky, paštiky, mléčné a jiné masové výrobky. Ke kontaminaci lahůdkářských a cukrářských výrobků může dojít prostřednictvím vajec při jejich přípravě při nedodržení správného postupu výroby (např. užití syrových vajec při domácké přípravě majonézy apod.).

Přestože se výskyt průjmů vyvolaných těmito původci celkově snížil, ve srovnání s loňským rokem, bylo na území kraje za rok 2003 postiženo průjmy více než 6 000 osob. Jednalo se sice vesměs o sporadická onemocnění, v menší míře o rodinné výskyty s postižením několika osob, bylo však zaznamenáno i několik hromadných výskytů vyvolaných salmonelou s postižením 10 - 20 osob. Závažnou byla v kraji epidemie salmonelózy, ke které došlo v říjnu roku 2003 v rámci společenské akce pro důchodce na Novojičínsku, kde z asi 300 účastníků onemocnělo 75 osob. Okolnostmi, které umožnily vznik epidemie byly závady v technologii přípravy stravy pro tuto jednodenní akci.

Jedním s průjmových onemocnění, které bylo v dřívějších letech poměrně časté je bacilární úplavice. Vzhledem k lepšícím se hygienickým podmínkám, včetně dodržování zásad osobní hygieny došlo k výraznému poklesu nemocnosti na tuto nákazu. V minulých letech jsme zaznamenali jen sporadická onemocnění bacilární úplavicí, která byla vesměs importovaná ze zahraničí, avšak v roce 2003 došlo na Karvinsku ke dvěma epidemiím. První z nich proběhla v lokalitě Karviná - Vagónka, kde onemocnělo 44 osob, druhá v lokalitě Sovinec - onemocnělo 37 osob. V obou případech se pravděpodobně jednalo o zavlečenou nákazu ze Slovenska. Vzhledem k to mu, že se jedná o nákazu, která na rozdíl od salmonelóz a kampylobakterióz se snadno šíří i přímým stykem s nemocným, uplatnily se v procesu šíření této nákazy i velmi slabé sociální podmínky a hygienická úroveň v dané lokalitě.

Jedním ze způsobů jak předcházet riziku vzniku průjmových onemocnění je dodržování "10 zlatých pravidel", která doporučuje Světová zdravotnická organizace v Ženevě.:

  1. Vybrat při nákupech takové potraviny, u nich je předpoklad, že jsou nezávadné (vzhled, kvalita, vhodné skladování apod.).
  2. Zabezpečit dokonalé provaření a propečení potravin.
  3. Zkonzumovat stravu bezodkladně po uvaření.
  4. Uchovat potraviny buď v teplém stavu nad 60 C, nebo studeném při teplotě nižší než 10 C.
  5. Důkladně ohřívat již jednou uvařené potraviny před opětovnou konzumací.
  6. Zabránit styku mezi syrovými a již uvařenými potravinami.
  7. Umývat si ruce před začátkem přípravy potravin a po jakémkoli přerušení, zvláště po použití WC.
  8. Udržovat všechno kuchyňské nádobí v bezvadné čistotě.
  9. Ochraňovat potraviny před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty.
  10. Používat k přípravě potravin pitnou vodu.

Občané by si měli uvědomit, že by se těmito zásadami měli řídit i za rekreačních pobytů, zejména v zahraničí a vyvarovali se konzumaci nedostatečně tepelně zpracovaných pokrmů a k pití užívali jen pitnou vodu, případně pili jen originálně balené nápoje. Tím se vyvarují případným onemocněním.

Zveřejněno: 23.3.2004