V Moravskoslezském kraji, kromě různých typů zotavovacích akcí pro děti, spadá do gesce pracovníků odboru hygieny dětí a mladistvých celkem 3 616 objektů škol a školských zařízení.
V roce 2007 bylo zkontrolováno 43% mateřských škol (tj. 277 provozoven), 34% základních škol (173), 25% středních škol (42), 46% středisek praktického vyučování (64), 39% domovů, internátů a ústavů (44), 68% zařízení pro děti do 3 let (10), 30% zařízení pro mimoškolní činnost (182 družin, ZUŠ, domů dětí a ml.), 100% školních jídelen (738), 52% výdejen (250) a 42% školních bufetů (75). Spolu s kontrolami zotavovacích akcí a šetřeními opakovanými bylo provedeno celkem 2300 kontrol zaměřených na dodržování hygienických požadavků stanovených ve směrnicích Evropského parlamentu, zákonem č.258/2000 Sb. a v prováděcích vyhláškách, jejichž cílem je ochrana zdraví nejmladší skupiny obyvatel, tedy dětí a mladistvých.
Ve školních jídelnách se stravuje přibližně 75 % dětí, žáků a studentů našeho kraje i nezanedbatelné množství tzv. cizích strávníků (důchodců, zaměstnanců). Hlídání podmínek pro přípravu bezpečných pokrmů je prioritou státního zdravotního dozoru a mělo by být pracovní i mravní povinností i všech pracovníků těchto stravovacích provozů. Ve většině školních jídelen jsou hygienické požadavky pro skladování, přípravu, rozvoz a výdej pokrmů dodržovány. Pracovníci KHS udělili 187 osobám blokové pokuty v celkové výši 69 700,-Kč, a to za zavinění týkající se nedodržení osobní a provozní hygieny. Při tak velkém počtu strávníků pouze v jednom případě došlo k epidemii salmonelózou, při které onemocnělo 29 ze 113 strávníků jedné školní jídelny po konzumaci řádně nepropečené žemlovky.
Pracovníci KHS zaměřují pozornost i na výživové požadavky dané pro tyto věkové kategorie. Kontrolují spotřební koše, pestrost jídelníčků i zajištění denního pitného režimu. Většina školních jídelen se snaží např. podávat denně zeleninu či ovoce, bohužel často pomeranče končí v koši před jídelnou, do odpadků se vyhazují kvanta chutných salátů. O polévky mezi dětmi není zájem, luštěniny či ryby nepatří k oblíbeným pokrmům. Aniž by je děti alespoň ochutnaly, raději navštíví školní bufet a „poobědvají“ brambůrky či bagetu se salámem a majonézou. Při šetření podnětů, které jsou občas zasílány hlavně rodiči dětí na nekvalitní či nechutnou stravu, nebyl ani v jednom případě podnět důvodný. Chápání toho, co je či není zdravou stravou pro děti, se různí dle úrovně znalostí stěžovatelů o významu biologicky hodnotné a kaloricky přiměřené stravy pro děti. A právě úroveň znalostí a jejich aplikace do školní i domácí praxe je bolavou patou jak školních výchovných programů tak preventivního působení v rodinách, čehož důsledkem je prudký vzestup počtu obézních dětí a to jistě ne ze školního stravování. Prvním krokem k nápravě by měla být kontrola denních dávek cukrů a tuků formou sladkých nápojů, oplatků, hranolků či uzenin, které naše děti zkonzumují mimo školní stravování – a to ze strany rodičům, kterým by nejvíc mělo ležet na srdci zdraví jejich dětí.
Zveřejněno: 19.2.2008