V souvislosti se zvýšeným výskytem infekční žloutenky v Moravskoslezském kraji provedli hygienici v rámci svých šetření rovněž odběry vzorků vody ze studní u rodinných domů, které jsou používány k zalévání domácích zahrádek pro pěstování ovoce a zeleniny. Paradoxem se může stát, že i když je rodinný domek napojen na veřejný vodovod, může zdravotní riziko plynout z vody z vlastní studny používané k zalévání zahrádky.
Mít vlastní studnu je výhoda, voda je vždy čerstvá a nemusí se za ní platit. Není-li však o studnu pečováno, nemusí být levným zdrojem dobré vody, ale může se stát zdrojem významného zdravotního rizika pro její uživatele. Voda z takovéto studny může vypadat i chutnat výborně, přesto může být závadná, protože člověk svými smysly přítomnost celé řady bakterií, parazitů, virů a většiny chemických látek prostě nepozná. Vzhledem k tomu, že soukromé studny většinou nemají kolem sebe úředně stanovené ochranné pásmo, tak jako je tomu u veřejných zdrojů pitné vody, je riziko jejich ohrožení velmi vysoké.
Hygienici si opět potvrdili, že toto upozornění platí zejména v oblastech, ve kterých není vybudována kanalizace a obsah žump či septiků je likvidován „rozmanitým způsobem“. Bohužel se potvrzuje odhad, že více než 75 % studní v České republice má vodu, která nevyhovuje nejméně v jednom ukazateli hygienickým požadavkům. Voda ze soukromých domovních studní svou kvalitou ve více než polovině případů nevyhovuje v mikrobiologických ukazatelích. Při vlastním vyšetření vzorků vody se stanovují tzv. indikátory fekálního znečištění, které představují přítomnost bakterií žijících ve střevním traktu člověka či teplokrevných zvířat. Takto kontaminovaná voda může u člověka vyvolat vážná onemocnění jako je např. infekční zánět jater (žloutenka), bacilární úplavice, břišní tyfus, salmonelóza, těžká horečnatá průjmová onemocnění malých dětí způsobena E.coli způsobující krvavé průjmy vedoucí až k selhání ledvin, rotaviry či onemocnění vyvolaná prvoky kryptosporidií či lamblií lidských, a to nehovoříme o zánětu plic vyvolaném legionelami.
Je nutno zdůraznit, že pokud každá stavba potřebuje údržbu, pak o studni to platí dvojnásob. Hygienici doporučují v prvé řadě prověřit, zda se v okolí studny nenachází možný zdroj znečištění, např. v blízkosti žumpa či septik, hnojiště, ale také obdělávaná pole s intenzivním hnojením. Je nutno dbát o stavebně technický stav studny, především ověřit vodotěsnost krytu či jílového těsnění, zamezit průniku povrchových a podpovrchových vod do studny.
V každém případě však hygienici doporučují minimálně 1 x ročně provést laboratorní kontrolu kvality vody. V případě potřeby se mohou občané obrátit na odborné pracovníky krajských hygienických stanic, kteří poradí jak vodu dále využívat, ale také doporučí jakým způsobem studnu asanovat či regenerovat.
Zveřejněno: 24.10.2008