Trvale vzestupný trend nemocnosti akutních respiračních onemocnění (ARI) v posledních týdnech roku 2007, s výjimkou obvyklého snížení v období vánočních svátků, trval také v prvních 3 lednových týdnech r. 2008 a nejvyšší nemocnost byla zaznamenána ve 2. kalendářním týdnu, kdy dosáhla 4 623 případy na 100 000 obyvatel Ostravy. V období těchto 3 týdnů byly hlášeny 36 883 případy ARI, což představuje onemocnění 11% ostravské populace.
Po tomto období došlo k pozvolnému poklesu nemocnosti na běžné sezónní hodnoty s opětovným nárůstem v podzimním období.
Nejvíce postiženou věkovou skupinou, jak je pro ARI typické, byly děti předškolního věku. Jejich nemocnost byla 3-4x vyšší ve srovnání s celkovou nemocností.
Přestože byla nemocnost ARI v lednu relativně vysoká a její následný pokles pozvolný, nelze hovořit o závažné explozivní epidemii chřipky. Svědčí o tom i denní sledované počty osob ošetřených na LSPP a z nich podíl ošetřených pro ARI, který se pouze v první polovině ledna pohyboval kolem 50%. V následujícím období tento podíl jen výjimečně převýšil běžnou hodnotu kolem 30% s mírným navýšením ve dnech pracovního klidu.
Na etiologii ARI se kromě řady respiračních virů podílely viry chřipky A, zejména subtyp H1N1, avšak bez jejich výrazného uplatnění, ojediněle viry chřipky B.
Úmrtí na ARI s laboratorně prokázanou chřipkovou etiologií nebylo hlášeno.
K nespecifickým opatřením při předcházení respiračním infekcím a chřipce patří dodržování zásad zdravého životního stylu jako je životospráva, sport, otužování a v neposlední řadě dostatečný přísun potřebného množství vitamínů, zejména vitamínu C, nejlépe v jeho přirozené formě a to konzumací čerstvé zeleniny a ovoce.Nejvhodnější prevencí proti chřipce je však očkování. Současná vakcína obsahuje aktuální kmeny viru chřipky A i B a je určena zejména osobám se závažnějším onemocněním srdce, plic, ledvin a cukrovkou, u nichž by chřipka mohla výrazně zhoršit jejich zdravotní stav.
Celkový počet nemocných akutními průjmovými onemocněními (APO) s prokázanou bakteriální či virovou etiologií se při srovnání s rokem 2007 snížil. Oproti roku 2007, kdy byl hlášen 2901 případ, se počet hlášených onemocnění v roce 2008 snížil na 2 541, to je o 12,4%. Mezi bakteriálními APO jsou nadále nejčastěji diagnostikovány kampylobakteriózy (1 463 příp.), které představovaly 57,6% všech APO. Druhým nejčastějším bakteriálním APO byly salmonelózy, které vyvolaly 272 onemocnění, což představuje 10,7% z celkového počtu APO, avšak ve srovnání s loňským rokem se jejich počet snížil téměř o polovinu. Podíl APO virového původu se ve srovnání s loňským rokem zvýšil z 373 na 410 případů, což je o 10% z celkového počtu hlášených APO a na jejich etiologii se podílely zejména noro a rotaviry.
Přestože mezi APO jsou nejčastěji zastoupeny průjmy vyvolané kampylobaktery, nedošlo u této nákazy k závažnému hromadnému výskytu. Většinou se jednalo o sporadická onemocnění bez prokázané epidemiologické souvislosti, ojediněle o menší rodinné výskyty.
Obdobná byla i situace u ostatních APO u nichž také nebyl zaznamenán závažný hromadný výskyt a postižením většího počtu osob.
Spektrum původců ostatních APO (Yersinie, E. coli, Proteus apod.) se významně nezměnilo.
Mezi málo frekventovaná, avšak klinicky a epidemiologicky závažná onemocnění, patří bacilární úplavice, kterých bylo hlášeno 7, což je o 10 méně oproti loňskému roku. Z uvedených 7 případů bylo 5 importováno za rekreačních pobytů v zahraničí (Bulharsko, Černá Hora, Egypt, Rusko, Slovensko). Nejlepším způsobem jak snížit riziko nákazy za rekreačního pobytu v zahraničí je komzumace dostatečně tepelně zpracovaných pokrmů, včetně místních specialit, pití originálně balených nápojů a omývání ovoce nezávadnou pitnou vodou.
Jedním ze způsobů, jak předcházet riziku vzniku průjmových onemocnění je dodržování „10 zlatých pravidel „ doporučovaných Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě:
- Vybírat při nákupech takové potraviny, u nichž je předpoklad, že jsou nezávadné (vzhled, kvalita, vhodné skladování, garanční lhůta apod. ).
- Zabezpečit dokonalé provaření a propečení potravin.
- Zkonzumovat stravu bezodkladně po uvaření.
- Uchovávat potraviny buď v teplém stavu nad 60 st.C, nebo studeném při teplotě nižší než 10 st.C.
- Důkladně ohřívat již jednou uvařené potraviny před opětovnou konzumací.
- Zabránit styku mezi syrovými a již uvařenými potravinami.
- Umývat si ruce před začátkem přípravy potravin a po jakémkoli přerušení, zvláště po použití WC.
- Udržovat všechno kuchyňské nádobí v bezvadné čistotě.
- Ochraňovat potraviny před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty.
- Používat k přípravě potravin pitnou vodu.
Zveřejněno: 2.4.2009