V rámci státního zdravotního dozoru bylo v r. 2008 provedeno celkem 3 658 kontrol, z nichž zhruba polovina byla předem plánovaných. Tyto byly zaměřeny zejména na provozovny s rizikovým pracemi, ověřování podmínek pro účely posuzování nemocí z povolání ve 346 případech.
Z rizikových faktorů pracovního prostředí jednoznačně převažuje hluk (55 000 pracovníků). Přesto však počet hlášených nemocí z povolání z postižení sluchu je dlouhodobě velmi nízký. Důvodem je jednak možnost účinně čelit nepříznivým účinkům hluku používáním osobních ochranných pracovních prostředků a dále skutečnost, že při důsledně prováděných preventivních prohlídkách lze pracovníka vyřadit z rizika dříve, než dojde k závažnějšímu postižení sluchu.
V případě rizika vibrací (22 000 exponovaných pracovníků) neexistují na rozdíl od hluku účinné OOPP a působení rizika lze omezovat především snižováním expozice. Tato skutečnost se promítá i do poměrně vysokého počtu přiznaných nemocí z povolání (120 případů).
Značný zdravotní problém představují práce spojené s fyzickou zátěží především horních končetin (21 000 pracovníků) . Rizikový faktor se vyskytuje především u montážních činností ve vynuceném pracovním tempu s vysokou četností vykonávaných pohybů. Při snižování zátěže lze do jisté míry je možno využívat organizačních opatření – střídání pracovníků na různých pracovních pozicích v rámci směny a vhodně voleného režimu práce a odpočinku . Postižením pohybového aparátu případně periferních nervů jsou v tomto případě ohroženy více ženy, neboť disponují v průměru o 20-30% nižší svalovou silou než muži. Svalová zátěž horních končetin se často kombinuje s působením vibrací.
K významným faktorům patří stále riziko fibrogenního prachu převážně v hornictví a v menší míře hutním a strojírenském průmyslu. Na relativně nízkém počtu přiznaných pneumokonióz (tzv. zapraš. plic) u horníků (30 – 35 případů ročně) se podílí zejména systém přeřazování mimo riziko po dovršení nejvýše přípustné expozice.
Biologické činitele jsou jediným rizikem, kde se výrazně projevuje převaha žen. Souvisí to s jejich naprostou převahou na pracovištích ve zdravotnictví, kde se tento rizikový faktor vyskytuje nejčastěji.
Při kontrolách pracovišť s rizikovými pracemi se hodnotí kromě aktualizace současného stavu existence a účinnost technických a organizačních opatření na snížení rizika včetně kontrol závodní preventivní péče (1 338 kontrol). Ta je u velkých zaměstnavatelů zajišťována na dobré úrovni, menší firmy mají v některých případech problémy se získáváním smluvních lékařů pro její poskytování.
K neplánovaným kontrolám patřilo mimo jiné i šetření 34 podnětů občanů na porušování povinností zaměstnavatelů při ochraně zdraví při práci. Podněty se týkaly zejména nedostatečné kapacity a údržby sanitárních zařízení a nevyhovujících mikroklimatických podmínek v letním období. V 9 případech byly podněty kvalifikovány jako oprávněné, za porušení předpisů týkajících se ochrany zdraví při práci byly 7 zaměstnavatelům uloženy finanční postihy.
Mimořádným úkolem byla pasportizace pracovišť používajících nanomateriály. Označují se tak materiály ve formě částic, z nichž jeden nebo více rozměrů nepřesahuje 100 nm. Využití nanotechnologií má tendenci k neustálému rozšiřování prakticky do všech oborů lidské činnosti . Vlastnosti nanomateriálů jsou často zcela odlišné od chemicky totožných látek s částicemi o větších rozměrech (podrobnější informace na www.khsova.cz .
Za zjištěné nedostatky; např. nepoužívání osobních ochranných pomůcek, nedostatečné vyhodnocení míry rizika škodlivin na zdraví, nedodržování stavebně technického zabezpečení pracoviště; byly uděleny finanční sankce ve výši 675 500 Kč.
Zveřejněno: 7.4.2009