Doly jsou v našem regionu jedním z nejvýznamnějších průmyslových odvětví. Také z hlediska ochrany zdraví představují významnou oblast už tím, že zaměstnávají největší počet pracovníků. Tito pracovníci jsou vesměs vystaveni nepříznivým faktorům pracovního prostředí s výraznými dopady na jejich zdravotní stav.
Významná skupina pracovníků je na důlních pracovištích vystavena působení fibrogenního prachu. Za fibrogenní se považuje prach, který po vdechnutí (tzv. respirabilní prach) může s ohledem na své vlastnosti (biologická účinnost, složení) vyvolat onemocnění zaprášením plic. Za respirabilní je považován takový prach, který vzhledem ke svým rozměrům (do 5 mm) se po vdechnutí může dostat až do plic. Biologicky aktivní složka důlního prachu je oxid křemičitý (křemen). Biologický účinek této látky je odpovědný za vznik choroby z povolání - uhlokopské pneumokoniózy. Mezi hornickou veřejností je tato choroba známá spíše pod názvem silikóza. Uhlokopská pneumokonióza ve svém důsledku významně zhoršuje funkci plic. Toto poškození je nevratné a s postupem doby se zhoršuje. Proto se ukázalo jako naprosto nezbytné zavést celou řadu technických, organizačních a zdravotních opatření, která by riziko vzniku onemocnění zaprášením plic snížila.
Jedním ze stěžejních úkolů hygienické služby (vzhledem k účinkům fibrogenního prachu na zdravotní stav člověka) bylo vytvoření systému kategorizace pracovišť a prací neboli stanovení míry rizika, kterou působí fibrogenní prach vyskytující se v pracovním prostředí důlních pracovišť na zdravotní stav horníků. Míra rizika je vyjádřena naměřenou koncentrací sledované škodliviny a objektivně zjištěnou úrovní zdravotního stavu důlních pracovníků ovlivňovaných touto škodlivinou.
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě v souladu s Usnesením vlády ČR č.665/2004 ze dne 30.6.2004 stanovila pro doly v OKR systém kategorizace rizika fibrogenního prachu. Kategorizace důlních pracovišť je prováděna průběžně v měsíčních intervalech. Zařazení pracovišť do jednotlivých kategorií rizika fibrogenního prachu má bezprostřední dopad na nápočet % naplnění nejvyšší přípustné expozice (NPE). Na základě objektivně zjištěných skutečností se jednotlivá důlní pracoviště a práce začleňují podle míry rizika z hlediska koncentrace respirabilního prachu do kategorií rizika dle následující tabulky.
| Třídy rizika | 1 | 2 | 3a | 3b | 3c | 3d | 4a | 4b | 4c | 4d | 4e | 4f | 4g | |
| Koncentrace prachu (mg/m3) | Rubani + ostatní | 0-0,6 | 0,61-2 | 2,01-3 | 3,01-4 | 4,01-5 | 5,01-6 | 6,01-7 | 7,01-8 | 8,01-9 | 9,01-10 | 10,01-11 | 11,01-12 | >12 |
| Ražba s přibírkou | 0-0,3 | 0,31-1 | 1,01-1,5 | 1,51-2 | 2,01-2,5 | 2,51-3 | 3,01-3,5 | 3,51-4 | 4,01-4,5 | 4,51-5 | 5,01-5,5 | 5,51-6 | >6 | |
| Limit NPE | směny | * | 7000 | 5335 | 4459 | 3880 | 3463 | 3146 | 2895 | 2690 | 2519 | 2374 | 2248 | ** |
Pozn.: * není stanoveno, ** opakovaně nepřípustná práce
Limitní hodnota NPE byla v souladu s legislativními požadavky vypočítána na úrovni 5% pravděpodobnosti onemocnění uhlokopskou pneumokoniózou. V praxi tato skutečnost znamená, že z každé stovky důlních pracovníků jich může onemocnět 5 před dovršením 100% NPE, a to pouze lehkou formou onemocnění, která vážnějším způsobem neohrozí jejich zdravotní stav. Prašná expozice je vyhodnocována sledováním počtu směn odpracovaných na důlních pracovištích v příslušné kategorii rizika. Všichni důlní pracovníci musí být před dovršením 100 % NPE odesláni na mimořádnou lékařskou preventivní prohlídku.
Zveřejněno: 11.4.2005