KHSMSK

Nastává sezóna klíšťat a s ní spojené riziko onemocnění klíšťovým zánětem mozku a lymskou borreliózou

Klíšťový zánět mozku je nákaza řazena k onemocněním s přírodní ohniskovostí a výskyt infikovaných klíšťat se v posledních letech posunul i do vyšších poloh než bylo dosud udávaných obvyklých 700 metrů nadmořské výšky.

Oblast Beskyd patří k relativně bezpečné oblasti, kde dosud nebylo zaznamenáno závažné ohnisko klíšťové encefalitidy. K rizikovým oblastem s možností přisátí infikovaných klíšťat patří v kraji zejména lokality na Opavsku a Bruntálsku. V roce 2009 bylo v kraji hlášeno 39 případů onemocnění, z nichž 31 bylo onemocnění dospělé osoby. K nákaze většiny nemocných sice došlo v kraji, avšak k významným ohniskům klíšťového zánětu mozku patří v ČR např. Jižní Čechy a také riziko nákazy nelze podceňovat za pobytu v zahraničí, protože riziko nákazy hrozí v Evropě zejména v Rakousku, Bavorsku, Maďarsku, pobaltských státech a Slovinsku.

Jedním z nejúčinnějších opatření v prevenci tohoto onemocnění je očkování, které spočívá v aplikaci 3 dávek základního očkování a následných přeočkováních po 3 – 4 letech. Očkování lze provést celoročně, avšak optimální je, aby očkovaná osoba obdržela před obdobím zvýšené aktivity klíšťat na jaře nejméně 2 dávky základního očkování. K dalším preventivním opatřením, která snižují riziko klíšťové encefalitidy, patří užívání vhodného oděvu světlé barvy s dlouhými rukávy a nohavicemi při vycházkách do přírody, která sice klíšťata neodpuzuje, ale umožní lépe klíšťata na oděvu nalézt před jejich přisátím. Nelze opomenout také užívání repelentních přípravků a obnovu postřiku dle doporučení výrobce a také bezprostřední kontrolu těla po návratu a neprodlené odstranění klíšťat. Možnost nákazy se výrazně snižuje s dobou, která uplynula od přisátí klíštěte do jeho odstranění. Při odstranění klíštěte, nejlépe s použitím pinzety, je nutno předejít potřísnění rukou či sliznic krví klíštěte. Místo přisátí je nutno dezinfikovat, nejlépe jodovým preparátem, před i po odstranění klíštěte.

Další nákazou spojenou s přisátím klíšťat je Lymeská borrelióza, u níž platí stejná preventivní opatření jako u klíšťového zánětu mozku s výjimkou možného očkování, protože v současné době očkovací látka neexistuje. V roce 2009 bylo v kraji hlášeno 358 onemocnění, z nichž 7 bylo u dětí předškolního věku, 42 u školáků a největší podíl představují nemocní dospělí, kterých onemocnělo 308. Nejčastější formou onemocnění bylo ranné stádium nemoci provázené kožními zánětlivými příznaky a to u 215 osob, tj. u 60% nemocných. Část případů byla aktivně vyhledána pracovníky Krajské hygienické stanice na základě výsledků laboratorního vyšetření nemocných. Důležité je, aby osoba, u níž došlo v místě přisátí klíštěte ke vzniku zarudnutí majícího tendenci se šířit, neprodleně vyhledala lékařské ošetření, neboť včasné nasazení vhodné antibiotické léčby zabrání dalšímu rozvoji příznaků. Pokud onemocnění přejde po tomto primárním stádiu do pozdní fáze, může dojít k závažnému onemocnění, často spojenému s postižením kloubů či nervového systému.

Ve snaze získat představu o možném přisátí klíštěte ve dvou významných rekreačních oblastech Ostravy a s tím spojeným rizikem nákazy bylo v roce 2009 provedeno monitorování výskytu klíšťat v oblasti Landeku a Komenského sadů. V lokalitě Landek bylo vyšetření zachycených klíšťat zaměřeno na přítomnost virů klíšťového zánětu mozku, avšak infikovaná klíšťata nebyla v této navštěvované lokalitě prokázána.

Druhou, často navštěvovanou rekreační lokalitou, jsou Komenského sady. Zde bylo vyšetření zachycených klíšťat zaměřeno na riziko nákazy borreliózou. Přítomnost borelií byla sice v menší míře prokázána u klíšťat zachycených pouze v některých hustých, většinou neprůchodných, skupinách dřevin. Na travnatých nezastíněných plochách nebyla klíšťata zjištěna. Celkově se Komenského sady z hlediska možnosti získání klíštěte jeví jako relativně bezpečné, s výjimkou rizika při kontaktu s křovinami, kam však návštěvníci obvykle nechodí.