Azbest v komunálním prostředí
Zveřejněno: 5. 3. 2012
Azbest je souhrnný název pro přírodní vláknité minerály. V minulosti se celosvětově hojně využíval zejména ve stavebnictví pro své vynikající fyzikální a chemické vlastnosti, zejména odolnost vůči kyselinám a vysokým teplotám (nehořlavost). Pro tyto vlastnosti byl využíván již od starověku. K masivnímu nárůstu jeho použití došlo až s rozvojem průmyslové revoluce na přelomu 19. a 20. století s maximem v polovině osmdesátých let 20. století. Dnes má problém s kontaminací prostředí azbestovými vlákny většina vyspělých zemí světa.
Uvádění výrobků a látek obsahujících azbest na trh bylo v Evropě zakázáno v roce 1999. V ČR platí tento zákaz od roku 1998. Práce s azbestem byla v ČR zakázána, kromě zákonem stanovených výjimek, zákoníkem práce od 1. 1. 2005. V současné době práce s azbestem zahrnuje pouze činnosti spojené s opravou, úpravou a demolicí staveb, včetně stavebních prvků, které azbest obsahují, což se týká především stavebních dělníků, udržbářů, elektrikářů a dělníků, kteří azbest likvidují.
Vlastnosti azbestových vláken, zejména jejich odolnost a lámavost je velmi nebezpečná lidskému zdraví. Při vdechnutí pronikají azbestová vlákna až do plicních sklípků, kde přetrvávají dlouhou dobu a brání oraganizmu, aby se jich rychle a účinně zbavil, což může vyústit v poškození plic a jejich obalů. S onemocněními z azbestu se v ČR setkáváme v souvislosti s profesionální expozicí, u profesí, která přicházela při práci do styku s azbestem ve značné míře a po dobu desítek let.
Dětský, vyvíjející se organismus, je vůči všem škodlivinám citlivější než organismus dospělého jedince. Proto je také dětská populace chráněna důsledněji přísnějšími hygienickými limity a také přísnějšími opatřeními při jejich překročení. Případný nález nadlimitních hodnot azbestových vláken ve vnitřním prostředí pobytových místností škol a školských zařízení však nezakládá důvod k obavám z reálného rizika ohrožení zdraví dětí, a to z důvodu krátké expozice od doby případné rekonstrukce objektu i z důvodu přísného limitu pro koncentraci minerálních a azbestových vláken ve vnitřním prostředí škol a školských zařízení, který je 100 x nižší než limit pro profesionální expozici. Hygienický limit pro koncentraci minerálních a azbestových vláken je 1000 vláken na m3 vzduchu a je stanoven v příloze č. 2 vyhlášky č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
Výskyt azbestu v komunálním prostředí, v tomto případě ve školách, souvisí s neodborným zásahem do materiálů obsahujících azbest při opravách a rekonstrukcích objektů. I když je tato problematika ošetřena jednak stavebním zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou a dále legislativou orgánu ochrany veřejného zdraví, tzn. jsou stanoveny povinnosti jakým způsobem a za jakých podmínek lze tyto stavební a likvidační práce provádět, dochází v praxi k tomu, že řada stavebních firem stanovené legislativní povinnosti nedodržuje a s materiálem obsahujícím azbestová vlákna manipuluje v rozporu se zásadami ochrany zdraví a tím dochází k úniku těchto vláken do prostředí. Současný problém vyvstal v souvislosti s realizací programu Ministerstva životního prostředí „Zelená úsporám“, kdy řada škol obdržela finanční dotace na zateplení plášťů budov a výměnu oken.
Riziko kontaminace vnitřního prostředí pobytových místností rekonstruovaných objektů souvisí tedy s neodborně provedenými rekonstrukčními pracemi, kdy dochází k porušení intaktního povrchu materiálů obsahujících azbest. V této souvislosti je dále nutné připomenout, že neporušený materiál obsahující azbest, který je v materiálu pevně vázán, obecně nepředstavuje zdravotní riziko, tj. skutečnost, že budova obsahuje azbestové materiály, ještě neznamená riziko pro zdraví. Obdobně správně provedená rekonstrukce objektu by neměla vést ke kontaminaci prostředí azbestovými vlákny.
Na základě dotazníkového šetření, které provedla Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních, byla vytipována zařízení, na jejichž výstavbu byl použit stavební materiál obsahující azbestová vlákna a současně u nich byla v posledních letech provedena rekonstrukce. Krajské hygienické stanice provedly následné došetření zjištěných údajů ve spolupráci s vedením škol, zřizovateli a stavebními úřady. V současné době bylo zahájeno měření koncentrace minerálních a azbestových vláken ve vnitřním prostředí pobytových místností těchto zařízení. V případě nálezu nadlimitních hodnot minerálních a azbestových vláken ve vnitřním prostředí pobytových místností škol a školských zařízení budou přijata příslušná nápravná opatření s cílem zamezení expozice dětí a personálu škol uvedeným druhům vláken. Tato nápravná opatření pak mohou vyústit až v přerušení výuky a uzavření škol. Po následném provedení sanačně dekontaminačních prací v předmětném zařízení bude provedeno nové měření koncentrace minerálních a azbestových vláken ve vnitřním prostředí pobytových místností a teprve po dodržení hygienického limitu, stanoveného pro minerální a azbestová vlákna, bude možné opět v dané škole zahájit výuku.
Zpět