Slezské dny preventivní medicíny 2013 – průběh a závěry konference
Zveřejněno: 13. 3. 2013
Ve dnech 6.-8. března 2013 uspořádala Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava 13. ročník konference s mezinárodní účastí Slezské dny preventivní medicíny, která proběhla tradičně v areálu Lázní Darkov v Karviné. Setkalo se zde 208 odborníků ze zdravotnických organizací, krajských hygienických stanic, zdravotních ústavů a vědeckých institucí. Záštitu nad konferencí převzal hlavní hygienik ČR, hejtman MSK a Česká lékařská komora. Podobně jako v předchozích ročnících i letos pozvání přijali zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, hlavní hygienik Polska a další významné osobnosti. Do programu bylo zařazeno více než 50 prezentací a 12 posterů.
Odborný program prvního dne konference byl věnován působení orgánů státní správy v kauze metanol. V úvodní přednášce na toto téma ředitelka MUDr. Helena Šebáková popsala aktivity Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje od počátku šetření prvních případů intoxikací metanolem, které začaly 6.9.2012 bezprostředně po nahlášení z Nemocnice v Havířově, průběh intenzivních kontrol, spolupráci s ostatními složkami státní správy, příjem podnětů od občanů a výsledky vyšetření vzorků. Zdůraznila, že intoxikace metylalkoholem nevznikly v souvislosti s konzumací lihovin v zařízeních společného stravování. V této části programu dále vystoupili zástupci Policie ČR, Celní správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, kteří referovali o výsledcích své činnosti v metanolové kauze. První blok přednášek doplnily právní aspekty státní kontroly a informace o postupech řešení této mimořádné situace v Polsku.
Následující soubor prezentací s názvem Alkohol a zdraví zahájil prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. (Státní zdravotní ústav Praha-Centrum zdraví, výživy a potravin), který se věnoval problematice hodnocení zdravotních rizik metanolu a 2-propanolu. Vysvětlil podstatu stávajících limitů pro metanol (vyplývající z Nařízení EPR č. 110/2008), které mají technologický, nikoliv zdravotní charakter. Stanovení zdravotních limitů je velmi obtížné vzhledem k tomu, že obě látky (etanol i metanol) jsou pro organismus toxické, i když právě etanol blokuje metabolizaci metanolu. Přesto CZVP SZÚ provedlo tzv. rychlé hodnocení zdravotních rizik a doporučilo hranici pro klasifikaci metanolu v lihovinách. Nález 2-propanolu svědčí o použití denaturovaného lihu při výrobě lihovin. Rovněž pro 2-propanol byl doporučen zdravotní limit, aby bylo v praxi možné předat případy ke správnímu řízení. Na toto sdělení navázaly velmi zajímavé přednášky Prof. MUDr. Daniely Pelcové, CSc. a MUDr. Sergeye Zakharova, PhD. (oba 1.Lékařská fakulta UK a Všeobecná fakultní nemocnice Praha) zabývající se porovnáním průběhů a následků metanolových epidemií v různých zemích, klinickými a laboratorními příznaky, léčbou a následky intoxikace. Při diagnostikování otravy metanolem je potřebné vyšetření hladiny kyseliny mravenčí, která vzniká metabolizací metanolu a způsobuje poškození zraku, očního nervu, CNS, vyvolává nekrózy v bazálních gangliích. Léčba spočívá v alkalinizaci, podání etanolu nebo fomepizolu, folátů, hemodialýze. S přímými zkušenostmi s diagnostikou a léčbou metanolových intoxikací v Nemocnici Havířov nás seznámil MUDr. Robert Bocek (NsP Havířov), který zdůraznil nutnost vývoje rychlé diagnostiky kyseliny mravenčí v krevním séru, což by umožnilo rychlejší zahájení terapie a snížilo riziko trvalých následků intoxikace metanolem.
Téma metanolu bylo na závěr prvního dne doplněno zajímavými informacemi z oblasti soudního lékařství i z oblasti analýzy vzorků lihovin a metod vyšetřování obsahu metanolu v laboratořích Zdravotního ústavu Ostrava. Poutavou přednáškou PHDr. Mgr. Jeronýma Klimeše, PhD. o dopadu alkoholizmu na psychiku člověka, na mezilidské a partnerské vztahy, první den konference končí.
Do programu druhého dne byly zařazeny přednášky z oblasti infekční epidemiologie, věnované například případům salmonelózy, hromadnému výskytu úplavice, infekční akantamébové keratitidě, ale i stále aktuální problematice klíšťové encefalitidy. Vzhledem k tomu, že toto závažné onemocnění je v České republice stále poměrně časté, byl opětovně zmíněn význam vakcinace. Neméně závažnému onemocnění virovou hepatitidou typu B se věnoval doc. MUDr. Luděk Rožnovský, CSc. (Fakultní nemocnice Ostrava), který za velmi důležité považuje zejména zabránění přenosu viru, zvýšení vakcinace a protivirovou léčbu pacientů s chronickou infekcí.
Aktuální informace přinesl blok přednášek zabývajících se novými metodami v dezinfekci, testováním účinnosti dezinfekčních prostředků a využitím nanočástic při dezinfekci povrchů například ve zdravotnictví.
Oblast bezpečnosti potravin a předmětů běžného užívání byla zastoupena přednáškami Ing. Jitky Sosnovcové (Státní zdravotní ústav Praha). Přítomni byli seznámeni s možnými riziky průniku kontaminujících látek z potravinářských obalů, ale i s tzv. aktivními a inteligentními obaly, které naopak podávají spotřebiteli informace o stavu potraviny nebo zvyšují její kvalitu či dobu spotřeby cíleným uvolňováním aktivních látek. Tématem dalšího sdělení byl ochratoxin A (OTA) vyskytující se převážně v potravinách rostlinného původu, např. v obilovinách, kávě, rozinkách, luštěninách apod.. Doc. MVDr. Vladimír Ostrý, CSc. (Státní zdravotní ústav Praha - Centrum zdraví, výživy a potravin) informoval o právě probíhajícím výzkumném projektu MZ ČR zabývajícím se hodnocením zdravotního rizika pro vybrané populační skupiny ČR, v rámci kterého už byla na přítomnost OTA vyšetřena řada potravin. Na základě předběžných výsledků je dietární expozice OTA odhadována na 14,4 ng/kg t.hm./den.
Tradičně byla do programu zařazena problematika neinfekční epidemiologie, tentokrát zaměřená na výskyt ischemické cévní mozkové příhody (MUDr. Václav Procházka, PhD., MSc., Fakultní nemocnice Ostrava) a na inzulínovu resistenci, jako rizikový faktor vzniku metabolického syndromu. Odhaduje se, že inzulínová rezistence postihuje v současnosti až 30% populace vyspělých zemí, je proto nezbytná prevence jejího rozvoje. Za nejúčinnější opatření je považováno dodržování zásad správné výživy a pravidelná pohybová aktivita.
Další část programu byla věnována pracovnímu lékařství a pracovnímu prostředí. Přednášky obsahovaly například výsledky studie zabývající se výskytem uhlokopské pneumokoniózy u horníků, kdy u 27,6% probandů byla prokázána postupná progrese této nemoci. Pozornost byla věnována rovněž onemocnění z jednostranné zátěže končetin, ale i psychosociálním rizikům na pracovištích.
Závěrečný den konference nabídl prezentace z oblasti monitorování stavu životního prostředí a vnitřního prostředí budov. Pozoruhodnou přednáškou MUDr. Františka Koukolíka, DrSc. FCMA (Thomayerova nemocnice Praha), která se týkala problematiky komunikace rizika a manipulačních technik, byl odborný program ukončen.
Konference opět naplnila své multioborové zaměření a umožnila vzájemnou komunikaci mezi odborníky z různých oblastí. Přátelská atmosféra, která byla podpořena příjemným společenským večerem, se prolínala celým průběhem konference. Závěrem děkujeme všem sponzorům, společnosti Lázně Darkov a.s., aktivním přednášejícím i ostatním účastníkům za přízeň a podporu a těšíme se na další setkání.
Zpět