KHSMSK

Nahrávám...

KHSMSK

KHSMSK

Úvod / Média / Detail

Na co si dávat pozor u letních táborů


Zveřejněno: 3. 7. 2013

Letní tábory pro děti mají v Moravskoslezském kraji již dlouholetou tradici a jejich účelem je především zvýšení psychické a fyzické odolnosti dětí. Děti pobytem na táboře prožijí nejen spoustu zážitků, ale také získají nové dovednosti, znalosti a zlepší svou fyzickou kondici. Záměrné vystavení určitému nepohodlí a mezním situacím je také učí, jak tyto, pro ně často nové, situace zvládat, čímž přispívají k posílení jejich vůle a odolnosti.

Pobyt dětí na zotavovacích akcích (letních táborech), v jednoduchých polních podmínkách, může přinášet riziko vzniku infekčních onemocnění, mezi která v první řadě patří onemocnění přenášená vodou. Mikrobiologické znečištění vody (bakteriemi, viry nebo prvoky) může po požití vyvolat infekční onemocnění zažívacího traktu charakterizované průjmy, nevolností, zvracením, bolestmi a křečemi břicha, případně teplotou. Proto je pořádající osoba povinna zajistit krácený laboratorní rozbor vzorku pitné vody, který nebude starší než 3 měsíce v případě, že se jedná o jiné než veřejné zásobování. Rozbor poskytne základní informací o typu vody (pH, tvrdost, železo…), dále o její senzorické přijatelnosti (zákal, pach, chuť, barva), o možném ovlivnění povrchovou vodou (mikroskopický obraz, počty kolonií při 22°C a 36°C) a především o známkách fekálního znečištění (Escherichia coli, enterokoky, koliformní bakterie).

Jaké jsou způsoby zásobování táborů pitnou vodou? Jedná se především o studny se sezónním využitím, kdy je nutné před sezónou zkontrolovat technický stav a okolí studny (utěsnění krycí desky, funkčnost čerpacího zařízení, kontrola hladiny vody, zda není viditelně znečištěná, kontrola bezprostředního okolí – zda voda v okolí studny může odtékat pryč a netvoří louže, kontrola širšího okolí kvůli možným zdrojů znečištění).

Dalším zdrojem pitné vody pro tábory mohou být prameny a studánky. Jedná se o nejzranitelnější zdroje, protože kvalita vody podléhá nejrychlejším změnám, nicméně za určitých podmínek mohou spolehlivě plnit funkci hlavního zdroje pitné vody. Základním předpokladem pro jejich využití je, že hladina jímacích prostorů by měla být zcela zakryta, nejen stříškou a upravena tak, aby do nich nemohlo padat listí, dešťová voda nebo z ní nemohla pít zvěř. Pramen by měl být natolik vydatný, že voda neustále odtéká a umožňuje tak výměnu vody. Vodě stojaté a bez odtoku nelze důvěřovat. Odběr vody by se měl uskutečňovat na upraveném odtoku pomocí trubky, korýtka. Důležité je také všímat si okolí pramene, zda zde nedochází k činnostem, které by mohly ovlivnit kvalitu vody (lesnické a zemědělské práce).

Častým způsobem zásobování tábora pitnou vodou bývá dovoz vody v barelech. Barely musí být označené, vyrobené z materiálů určených pro styk s pitnou vodou, používané výhradně k uchovávání pitné vody, uzavíratelné a v době skladování pitné vody uzavřené. Barely s pitnou vodou by měly být umístěné na chladném, stinném místě a voda v nich by se měla obměňovat denně.

Pokud je tábor zásobován přívodem vody z větší vzdálenosti pomocí hadice např. z veřejného vodovodu, popř. studny, pak tato hadice musí být vyrobená z materiálů vhodných pro styk s pitnou vodou, musí být používaná pouze k tomuto účelu, spoje hadice nesmí ležet na zemi, kde se tvoří kaluže vody (po dešti) nebo v blátě. Po noční stagnaci vody nebo po několikahodinové stagnaci během slunečného nebo teplého dne musí být celý objem vody z hadice před odběrem vody k pití vypuštěn. Voda určená k osobní hygieně (s výjimkou čištění zubů) z jiných dostupných zdrojů (říčky, potoky, rybníky) v táborech, kde zdroje pitné vody nejsou natolik vydatné, představuje především rizika mikrobiologická (Escherichia koli, enterokoky, koliformí bakterie). Tyto zdroje lze však použít pouze za předpokladu, že nejsou do nich svedeny žádné (ani vyčištěné) odpadní vody z lidských sídel nebo z živočišné výroby a dále pokud voda není zakalena po dešti.

Dalším významným mikrobiologickým rizikem je manipulace se stravou a s tím spojená onemocnění z potravin. Původcem jsou nejčastěji bakterie (Salmonella, Campylobacter) nebo bakteriální toxiny. Tato onemocnění se projevují zejména průjmy, bolestí břicha, zvracením, teplotou. Strava na táborech je často připravována v jednoduchých, polních podmínkách, proto zde musí platit alespoň základní pravidla. Prostory pro stravování, s výjimkou ohnišť, musí být zastřešeny a zabezpečeny proti nepříznivým zevním vlivům a musí zahrnovat alespoň prostory pro přípravu pokrmů, konzumaci, mytí nádobí a skladování potravin. V prostoru přípravy pokrmů nesmí docházet ke křížení současně prováděných čistých a nečistých činností, postupů a úkonů. Zásobování tábora musí pořádající osoba zajišťovat pravidelně, v přiměřeném množství. Potraviny musí být skladovány na stinném a pokud možno nejchladnějším místě, musí být chráněny proti jakékoliv kontaminaci a musí být dodržována doba minimální trvanlivosti či doba použitelnosti. Potraviny, které pořádající osoba nedokáže udržovat za podmínek požadovaných výrobcem, musí být v den nákupu tepelně upraveny a zkonzumovány – jedná se především o maso, vejce, zamraženou zeleninu. Pořádající osoba by měla zajistit, aby potraviny dovezené z domova a podléhající zkáze byly zlikvidovány. Samozřejmostí je, že k vaření, k očistě pracovních ploch, k mytí nádobí a k osobní hygieně kuchaře je používána pouze voda pitná. U dětí se předpokládá důsledná hygiena rukou, zejména po použití WC a před jídlem.

Dalším, hojně se vyskytujícím nepřítelem dětských táborů jsou klíšťata, přenašeči klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Za vhodné se považuje obléknutí dlouhých kalhot, jejichž nohavice se mohou zasunout do ponožek, popřípadě do bot a použití repelentů. Není vhodné si sedat nebo lehat do trávy. Po návratu do tábora je nutné pečlivě prohlédnout celé tělo. V případě přisátí klíštěte je nutné okamžité odstranění a desinfekce místa přisátí.

V neposlední řadě by měla pořádající osoba uzpůsobit psychickou a fyzickou zátěž dětí jejich věku, schopnostem, možnostem a zdravotnímu stavu. Každý vedoucí na začátku tábora získává přehled zdravotních omezení jednotlivých dětí (alergie, dieta, povinné léky, psychické problémy), který je povinen bezprostředně nastudovat a účinně kontrolovat a tak předcházet zdravotním komplikacím.

Zvláštní důraz je také nutné klást na prevenci před úpalem v horkých dnech (pokrývka hlavy) a na dodržování pitného režimu (děti od 4 do 8 let – 1,6 l tekutin/den, děti od 9 do 13 let – 1,9 až 2,1 l tekutin/den, děti od 14 let – 2,5 l tekutin/den). Pitný režim je nutné dodržovat také při aktivním sportování či při hrách dětí, aby nedošlo k přehřátí dítěte.

Při pobytu dětí na táboře nelze vyloučit riziko úrazů. Účinně se jim dá předcházet pečlivou volbou programu (nepřipouštíme „bojovky“ spojné s házením předmětů po soupeřích, šermování s klacky apod.), neustálou přítomností vedoucího a v neposlední řadě adekvátním působením na děti samotné. Je vhodné také prověřit plavecké schopnosti jednotlivých dětí, už jen z důvodu, že neplavci mají často v kolektivu tendenci přeceňovat své schopnosti.

Z našich zkušeností vyplývá, že organizace i jednotlivci, připravující pro děti naplnění volného času o prázdninách, přistupují k tomuto úkolu vesměs velmi zodpovědně. Přesto je vhodné se o kvalitách dětského letního tábora dopředu informovat. Na webových stránkách www.taboryinfo.cz, které poskytují přehled o nahlášených akcích a kde je piktogramy zhodnocen i výsledek provedeného státního zdravotního dozoru pracovníky KHS, mají rodiče možnost zjistit, zda jimi vybraná rekreace dětí je v systému zavedena a tudíž i kontrolována orgánem ochrany veřejného zdraví.



Zpět