Vliv nových technologií výroby na vývoj nemocí z povolání v provozech sléváren
Zveřejněno: 4. 12. 2014
Dlouholetá kontrolní činnost, posuzování stavebních i technologických dokumentací a šetření podmínek výkonu práce pro podezření na vznik nemocí z povolání ve slévárenských provozech vedla k retrospektivnímu náhledu se snahou najít souvislost mezi modernizací technologií, prevencí rizik a vznikem nemocí z povolání. Mezi typické rizikové faktory patří fibrogenní prach, vibrace, hluk, fyzická zátěž, chemické škodliviny.
K účelu posouzení vlivu pracovních podmínek na vývoj nemocí z povolání byly pilotně vybrány dva slévárenské provozy s více než stoletou tradicí s kapacitou výroby vyšší než 20 t denně. Jedna ze sléváren se zaměřuje na výrobu objemných odlitků z šedé a tvárné litiny, druhá vyrábí menší odlitky z šedé a temperované litiny. Součástí posouzení bylo ověření počtu uznaných nemocí z povolání v letech 1980 až 2000 a od roku 2001 až dosud v závislosti na rizikových faktorech pracovního prostředí, podle věkových skupin a doby expozice.
Ještě v 90. letech minulého století byla práce v obou slévárnách značně namáhavá, spojená s vysokým stupněm rizika zejména v profesích formíř, brusič i tavič. Byla charakterizovaná značným podílem ruční práce, pracoviště byla prašná a hlučná. Modernizace se ubírala cestou instalace moderních technologických zařízení, často s automatizovaným provozem (eliminace ruční práce), zavedením chemizace výroby v oblasti formovacích směsí apod. Součástí modernizace byla také instalace výkonného vzduchotechnického zařízení na bázi látkových filtrů, které přispělo k odsávání chemických škodlivin a prašnosti z pracovních prostor. Tento proces průběžně pokračuje i v současné době.
Kladný vliv technologických úprav na pracovní podmínky lze vysledovat z výsledků měření, na jejichž podkladě bylo prováděno hodnocení zdravotních rizik - byla aktualizována tzv. kategorizace prací. Zatímco počátkem 21. století byla pracoviště slévárenských provozů (jádrovna, cídírna, tavírna, modelárna) ještě ovlivněna starou technologií a vykonávané práce byly zařazeny do rizikové kategorie 3 nebo 4, po provedených úpravách (období 2010 až 2012) již vidíme významný posun ve snížení úrovně většiny sledovaných škodlivin pracovního prostředí, a to na kategorii rizika 2 a 3. Práce kategorie 4. se již nevyskytují.
Na vzniku nemocí z povolání se nejvýznamněji projevily vlivy fibrogenního prachu, vibrací přenášených na ruce a lokální svalové zátěže horních končetin. Vliv hluku a chemických škodlivin se ukázal jako zanedbatelný. V letech 1980 až 2000 bylo v obou slévárnách zaznamenáno celkem 108 případů nemocí z povolání, z toho 64x onemocnění horních končetin z práce s vibrujícími nástroji, 11x onemocnění horních končetin z dlouhodobé, nadměrné a jednostranné zátěže a 32x onemocnění silikózou po expozici fibrogennímu prachu. Onemocnění sluchu z hlukové zátěže se vyskytlo pouze v jednom případě, profesionální onemocnění po expozici chemickým látkám nebylo zjištěno žádné. Od roku 2001 do současnosti byly zjištěny 4 případy onemocnění horních končetin z práce s vibrujícími nástroji, jeden případ onemocnění sluchu z hlukové zátěže a jeden případ onemocnění po expozici chemickým látkám. Profesionální onemocnění z dlouhodobé, nadměrné a jednostranné zátěže ani onemocnění silikózou v tomto období diagnostikována nebyla.
Obě slévárny udělaly v průběhu posledních 10 až 15 let významný krok i v dalších preventivních opatřeních k ochraně svých zaměstnanců. Omezování rizik na pracovištích je pro ně významnou prioritou, nepodceňují však také pracovnělékařskou péči a úzce spolupracují se svými smluvními lékaři. Lékaři pracovnělékařské péče problematiku provozů dobře znají, proto mohou poskytovat kvalitní odborné zázemí. Nezanedbatelná je i kontrolní činnost orgánu ochrany veřejného zdraví, který podporuje úsilí obou společností ve vyhledávání a hodnocení zdravotních rizik a v ochraně zdraví zaměstnanců.
Závěrem lze konstatovat, že moderní technologie s automatickým provozem umožnily zrušení některých pracovišť s těžkou ruční prací s rizikem přenosu nadlimitních vibrací a rizikem lokální svalové zátěže. Zavedením odprášení kvalitním vzduchotechnickým zařízením bylo dosaženo také snížení prašnosti a chemických škodlivin na exponovaných pracovištích. Modernizace umožnila nejen zvýšit jakost výrobků a produktivitu práce, ale rovněž zlepšit pracovní prostředí a minimalizovat výskyt nemocí z povolání ve slévárenských provozech.
Zpět