Jaká byla kvalita teplé vody v roce 2015?
Zveřejněno: 6. 5. 2016
Teplá voda používaná k běžné osobní hygieně může pro některé vnímavé osoby představovat zdravotní riziko s ohledem na svou mikrobiologickou kvalitu, která může být problémová zejména v objektech se složitými a dlouhými rozvody od zdroje přípravy teplé vody.
Kvalitě teplé vody proto hygienická služba věnuje průběžně pozornost zaměřenou zejména na ubytovací a zdravotnická zařízení, ve kterých je teplá voda vyráběna z pitné vody přímým ohřevem v zařízení.
Pro rok 2015 bylo v Moravskoslezském kraji vybráno 17 zařízení typu nemocničních komplexů nebo domovů důchodců a 18 hotelů a ubytoven, ve kterých byly odebrány vzorky teplé vody ke kontroly její kvality na přítomnost Legionella species a počet kolonií při 36 °C. Výběr těchto parametrů souvisí jednak s požadavky Vyhlášky č.252/2004 Sb., kterou jsou v příloze č.2 stanoveny jejich limitní hodnoty, ale zejména se zdravotními riziky, kterými jsou onemocnění vyvolaná bakterií legionela přítomnou ve vodném aerosolu (z klimatizace, sprchových růžic). Příznaky a průběh onemocnění, které nejprve postihuje horní cesty dýchací, tzv. Pontiackou horečku a může přejít až do zápalu plic souvisí s kvantitativními nálezy (čím větší je počet kolonií tím větší je riziko), s agresivitou konkrétního kmene, s aktuálním zdravotním stavem exponované osoby a dalšími faktory.
Z téměř stovky odebraných vzorků (v každém zařízení jsou podle rozsahu teplovodní sítě odebrány 2 – 4 vzorky) jich 30% nevyhovělo některé z limitních hodnot. Jednotlivé případy byly projednány s provozovateli zařízení v režimu státní kontroly, tj. provozovatel navrhnul opatření a v daném termínu ověřil jeho účinnost opakovanou kontrolou. Primárním předpokladem vyhovující kvality je řádný stav rozvodných systémů teplé vody, zajištění cirkulace vody a dostatečná teplota ve sprchách a na vodovodních bateriích. Pokud jsou v rámci kontroly zjištěny vyšší počty sledovaných mikroorganismů může provozovatel zajistit pravidelné prohřívání teplovodního systému s vyšší četností tak, aby teplota v místě spotřeby dosáhla 70 °C po dobu 10 minut. Pokud toto opatření není účinné nezbývá než přistoupit k chemodezinfekci, což představuje instalaci dávkování Sanosilu nebo chlordioxidu v místě výroby teplé vody. Toto opatření však není okamžité vzhledem k tomu, že se jedná o investiční akce, provozovatel je do doby jeho instalace povinen věnovat kvalitě vody zvýšenou pozornost četnější kontrolou. Součástí opatření je například i odkalení zásobníků nebo pravidelné odpouštění teplé vody na koncových větvích.
Z kontrolovaných zařízení, ve kterých byly zjištěny nevyhovující hodnoty legionel byla okamžitá opatření (termodesinfekce) účinná ve většině případů, ve 2 případech bylo instalováno nebo je připravováno trvalé dávkování desinfekčního přípravku a v 1 zařízení bude přistoupeno k výměně ležatých rozvodů teplé vody.
Přes zjišťované nedostatky je možno zaznamenat příznivý trend ve snižování počtu kolonií legionel díky přístupu provozovatelů a prováděným opatřením.
Zpět