Tepelná zátěž a pitný režim na pracovištích
Zveřejněno: 3. 8. 2017
S nástupem léta dochází ke zvyšování venkovních teplot. S tím souvisí i zvyšování teplot v pracovním prostředí. Při práci v horku dochází v důsledku termoregulačních pochodů v organismu ke ztrátám tekutin a solí zejména pocením a dýcháním. Tyto ztráty jsou závislé na výši fyzické námahy, na použitém oděvu a na klimatických podmínkách, které jsou charakterizovány teplotou, rychlostí proudění vzduchu a relativní vlhkostí.
Zvýšená koncentrace solí v těle se projevuje pocitem žízně. Poskytovaná náhrada tekutin musí pokrývat nejméně 70 % ztrát v průběhu osmihodinové směny. Doporučené minimální množství ochranného nápoje v letních klimatických podmínkách je cca 1,5 litru za směnu, při extrémních teplotách se směnová spotřeba tekutin úměrně zvyšuje. Nedostatečná náhrada tekutin v průběhu pracovního výkonu může způsobit zdravotní problémy, které ve svém důsledku vedou k celkovému poklesu duševní i fyzické výkonnosti člověka. Doplňování tekutin má výrazně individuální charakter. Musí pochopitelně pokračovat i po skončení pracovní směny. Dospělý člověk by měl za den (24 hodin) vypít alespoň doporučené množství 3 litry tekutin.
Jelikož naše strava je bohatá na obsah minerálních látek (solí), není vesměs zapotřebí významně zvyšovat v horkém období jejich přísun do organismu. Většinou postačí pitná nebo stolní voda, objem minerálek by neměl přesahovat 0,5 litru.
Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit proti nepříznivým účinkům tepelné zátěže technická opatření, jejichž cílem je nadměrnou tepelnou zátěž eliminovat (větrání, snížení intenzity sálání zdroje tepla, stínění proti slunečnímu záření, klimatizace apod.). Teplota na pracovišti s trvalým výkonem práce by neměla dle náročnosti práce překročit hodnoty 26 až 28 °C. Pokud technická opatření nezajistí dostatečnou ochranu zdraví zaměstnanců, jsou zaměstnavatelé povinni činit opatření další. Jedná se o organizační opatření, kdy je stanoven vhodný režim práce a odpočinku, nebo opatření náhradní. Mezi náhradní opatření patří poskytování vhodných osobních ochranných pracovních prostředků a poskytování ochranných nápojů. Administrativní pracovníci v kancelářích a pracovníci vykonávající fyzicky nenáročnou práci obecně na poskytnutí ochranných nápojů nárok nemají.
Ve smyslu § 53 platného znění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, musí být objekty určené pro pracovní činnost zásobeny pitnou vodou v množství dostačujícím pro krytí potřeby pitného režimu zaměstnanců. Všichni zaměstnanci tudíž mají nárok na poskytování pitné vody.
Smyslem platné právní úpravy k poskytování ochranných nápojů obsažené v ustanovení § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 7 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, a v § 8 citovaného nařízení vlády je, aby zvolené ochranné nápoje účinně chránily zaměstnance před nepříznivými účinky tepelné zátěže. Ochranným nápojem chránícím před účinky tepelné zátěže se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním.
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby ochranné nápoje byly zdravotně nezávadné, mají mít vhodnou teplotu. Nevhodné jsou sladké nápoje typu CocaCola, káva a nápoje obsahující alkohol. Naopak za vhodné nápoje se považují stolní voda „bez bublinek“, ovocné a bylinkové čaje, ředěné džusy a ovocné šťávy.
Popsané zásady pitného režimu jsou platné nejen pro tepelnou zátěž při práci, ale i v obecné rovině při jakékoliv lidské činnosti. Pitný režim by měl dodržovat každý člověk, aby se vyvaroval případných zdravotních problémů. Velkou pozornost je potřeba věnovat zejména dětem, podceňovat dostatečný příjem tekutin v teplých dnech by neměli ani senioři.
Zpět