Nahrávám...

Úvod / Média / Detail

21. září Mezinárodní den Alzheimerovy choroby


Zveřejněno: 21. 9. 2020

Na dnešní den připadá Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Připomeňme si tedy základní informace, které jsou o této nemoci známé, její základní projevy, příznaky, léčbu.

Alois Alzheimer byl německý psychiatr a neuropatolog. Alois Alzheimer jako první v roce 1907 popsal symptomy onemocnění dementia praecox, kterou Emil Kraepelin později nazval Alzheimerovou chorobou. Alzheimerova nemoc je degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácí svou funkci. Na vině je bílkovina - amyloid beta, která se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje. Důvody, proč se tyto procesy začnou dít a co je spouští, jsou zatím neznámé a jsou předmětem výzkumu vědců po celém světě. Říkáme, že onemocnění je neurodegenerativní a považuje se za nejčastější formu demence. To jednoduše znamená úbytek intelektu. Abychom však nepaušalizovali, musíme dodat, že ne každý, u koho pozorujete úbytek intelektu a mozkové síly trpí Alzheimerovou nemocí.

Příznaky Alzheimerovy nemoci dělíme do několika skupin podle stádia, ve kterém se nemocný nachází. Charakteristické je, že se postupem času mění k horšímu, až nakonec pacient ztratí samostatnost a je odkázaný na pomoc druhého. Včasným testováním se však dá mnohé ovlivnit.

První příznaky přicházejí plíživě a ze začátku jim okolí nepřipisuje žádný význam. Říká se, že pro staršího člověka je normální, když něco zapomene, neumí ovládat nové spotřebiče nebo si plete jména. Opak je ale pravdou, a proto každou změnu chování pečlivě vnímejte. V raném prvním stádiu se soustřeďte na tyto první příznaky:

Zapomínání

Každý z nás na něco někdy zapomene. Konec konců, jde o přirozený obranný mechanismus mozku proti přepracování. Zdravý člověk si vzpomene později, protože má dobrou paměť, člověk s Alzheimerovou nemocí si nevzpomene už vůbec.

Odkládání věcí na jiné místo

Opět ruku na srdce, taky někdy nevíme, kde máme mobil nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí odkládá věcí na místa, kam vůbec nepatří, ukládá třeba jídlo do pračky, klíče do mikrovlnné trouby nebo šperky do ledničky.

Obtížné dorozumívání a problémy s řečí

Nemocný člověk si nevzpomene ani na jednoduchá slova nebo je nahradí jinými, takže věta pak ani nedává smysl. Opět si říkáte to se mi stává, že nemohu najít to správné slovo. Pokud se pak umíte plynule vyjádřit i bez onoho slova a nahradit ho jiným, máte paměť v pořádku.

Místní dezorientace aneb bloudění na známých místech

Člověk s Alzheimerovu nemocí se ztratí na místech, které dříve dobře znal. Ztratí se třeba ve vlastní ulici. Neví, kterým směrem se vydat domů a může zabloudit ještě víc.

Časová dezorientace

Pacient s diagnózou Alzheimer se v čase těžko orientuje. Kouká na hodiny, ale nevybavuje si, co daná čísla nebo poloha ručiček znamenají. Nefunguje to ani opačně. Když ho požádáte, aby nakreslil hodinový ciferník a naznačil čas deset hodin a deset minut, může to dopadnout všelijak. Nepamatuje si, jaký je zrovna den, měsíc nebo rok, zato si do detailu pamatuje příhody, které se staly před 20 lety.

Změny v náladě

Takové změny jsou opět něčím, co o čem si pomyslíte, že určitě máte. Dobrá nebo špatná nálada se u zdravého člověka váže na emoce a události kolem něj. U člověka s Alzheimerovou nemocí přichází tato změna náhle, bez podnětů a bezdůvodně propadnou úzkosti, strachu nebo depresi.

Změny osobnosti

Osobnost se taky časem mění. Postoje a názory, které máte dnes, jste možná před časem neměli o pár let mohu být zase jiné. U člověka s Alzheimerovou nemocí se objeví několik vlastností jako jsou zmatenost, podezíravost, vztahovačnost, sobeckost.

Ztráta iniciativy a zájmu o koníčky

Každý máme občas nechuť do práce, nic se nám nechce a potřebujeme si odpočinout. Rychle to ale přejde a vy opět s chutí pracujete. Člověk s Alzheimerovou nemocí se už nevěnuje koníčkům, které ho předtím bavily, do všeho ho musíte pobízet a potřebuje mít kolem sebe podněty. Pokud tomu tak není, může upadnout do pasivity. Pacient strádá i společensky a vyhýbá se lidem. Má strach, že se bude cítit nepříjemně a že si okolí všimne jeho potíže.

Zhoršené abstraktní myšlení

Pod tím si například představte situaci, kdy pacient vidí čísla na svém účtu, ale neví, co znamenají a co s nimi má dělat. Placení účtů tak představuje problém. Problematické může být i vaření a příprava jídla, protože si nevybaví postup.

Zhoršené vykonávání každodenních činností

Člověk s Alzheimerovou nemocí se například komicky oblékne a dá si několik vrstev svetrů, čepici v létě nebo pyžamo v zimě. Potíže mu může dělat i osobní hygiena, nákupy, používání spotřebičů a jiné každodenní činnosti.

Druhé stádium Alzheimera

V druhém, středním stádiu se prohlubují potíže, které se již projevují v prvním stádiu. Pacient v tomto stádiu nemoci potřebuje pomoc při osobní hygieně a oblékání, pomoc s nákupem, při jídle a na procházce. Nemůže zůstat dlouho bez dozoru, protože může zapomenout zavřít vodovodní kohoutek, vypnout sporák nebo žehličku. Práce s takovým člověkem může být někdy i vyčerpávající, protože se prohlubují i změny osobnosti, zmatenost, je podezíravý a špatně se s ním komunikuje. Má myšlenky, ale nenapadají ho slova, kterými by je vyjádřit.

Třetí stádium Alzheimera

Třetí, pozdní stádium je pro okolí hodně náročné protože takový pacient vyžaduje neustálou péči. Nepoznává své blízké a nerozumí, co se kolem něj děje. Není schopen souvisle komunikovat a neumí vyjádřit své potřeby. Má potíže při chůzi, s příjmem potravy a tekutin, a proto tělesně chřadne. Často tento stav doprovází i inkontinence moči a stolice, hubnutí, poruchy spánku, připoutání na vozík nebo lůžko.

Dědičnost

Aby vědci definitivně odhalili, do jaké míry je Alzheimerova nemoc dědičná, budou potřebovat ještě řadu let. Existuje souvislost mezi genetickou výbavou získanou od rodičů a rozvojem nemoci. To ale neznamená, že pokud měl tuto nemoc někdo z vašich předků, rozvine se také u vás. Na rozvoj mají velký vliv i vnější podmínky jako jsou výživa, pohybové aktivity, společenský život, vzdělávání a duševní aktivity.

Léčba Alzheimerovy nemoci

V průměru žijí pacienti s Alzheimerovou nemocí 8 let od diagnostiky. Často se stává, že diagnóza se stanoví až ve středním nebo pozdním stádiu, kdy léčba nezlepšuje stav paměti, pouze ji udržuje na momentální úrovni. Nemocný pak v pozdním věku strádá a je ohrožen nedostatkem živin, dehydratací, podchlazením když se zatoulá, nebo také nechtěným úrazem. Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnostika a nasazení léků, které podporují činnost mozku. Alzheimerovou nemoc nelze úplně vyléčit, podobně jako i ostatní degenerativní onemocnění, ale je možné pomocí léků zlepšit příznaky nemoci.

Nemocní užívají kognitiva, která zlepšují funkce jako myšlení, paměť či orientaci a zabraňují odbourávání acetylcholinu, který je důležitý pro přenos nervových signálů. Tyto medikamenty se užívají hlavně na začátku nemoci nebo u středně pokročilých stádií. Pacientům pomáhají také hypnotika, tedy léky na poruchu spánku, neuroleptika na odstranění agresivity a neklidu, antidepresiva a léky proti úzkosti.

Prevence

Prevence proti nemoci neexistuje. Její vznik nelze ovlivnit ani zdravým životním stylem a dostatkem pohybu. Takto posílený organismus je v případě onemocnění však schopný nemoci déle odolávat. Doporučuje se také mozek trénovat – např. namáhat ho luštěním křížovek, učením se nových věcí, různými hrami a poslechem hudby.

Dle studie z roku 2000 trpělo Alzheimerovou chorobou 1,6 % populace Spojených států (ve věkové skupině 64–74 let také 1,6 %, ve věkové skupině 75–84 let 19 % a ve skupině nad 84 let až 42 % populace). V rozvojových zemích je onemocnění vzácnější. Kvůli stárnutí populace počet nemocných s Alzheimerovou chorobou roste. Péče o pacienty je velmi časově i finančně náročná a odhaduje se, že celosvětové náklady na péči o pacienty s demencí v roce 2005 činily více než 300 miliard amerických dolarů (>7 bilionů korun), tedy více než činí např. náklady na zdravotní potíže související s kouřením nebo s cukrovkou.



Zpět