Nahrávám...

Úvod / Média / Detail

Mezinárodní den seniorů 1. 10.


Zveřejněno: 1. 10. 2020

Mezinárodní den seniorů se každoročně slaví 1. října. 14. prosince 1990 Valné shromáždění OSN hlasovalo o zřízení 1. října jako Mezinárodního dne seniorů, jak je uvedeno v Usnesení Organizace spojených národů. Svátek se poprvé konal 1. října 1991. Svátek se slaví zvyšováním povědomí o problémech, které mají vliv na seniory, jako je stárnutí a zneužívání seniorů. Je to také den, kdy si lidé váží přínosů, které senioři pro společnost dělají. Mezinárodní den seniorů je věnován našim rodičům, prarodičům, maminkám, tatínkům, babičkám a dědečkům, je to den, který ukazuje na to, že bychom si měli uvědomit s čím se musí potýkat senioři, jedná se o mnoho překážek a schody do obchodního domu jsou v některých případech tím nejmenším. V mládí si nikdo z nás neuvědomuje a ani nepřipouští, že jednou budeme všichni staří.

Proto nezapomeňme na své starší v okolí, ať už v rodině, nebo v sousedství, v nedalekém domově důchodců. Někdy stačí málo: telefonát, úsměv, pár slov, kompliment.

Slova „senior“, pocházející z latinského slova senes, senis (starý), jehož druhý stupeň je právě „senior“ = „starší“, má i další významy – jak v češtině, tak v cizích jazycích. U nás se kromě nejčastějšího pojmenování pro „starého člověka“ či „člověka v letech“ používá například ve sportu coby opak k věkovému zařazení „junior“, takže seniorem se lze stát již třeba v šestnácti letech.

Ve španělštině je „seňor“ zdvořilým oslovením, v angličtině pracovní nadřízenost „senior officer“ – vyšší úředník, v USA je seniorem student nejvyšší třídy střední školy.

Naše doba je dobou dlouhověkosti. V druhé polovině dvacátého století se zvýšila průměrná délka života o celých dvacet let. Během následujících dvaceti let bude přibližně jedna třetina obyvatelstva vyspělého světa starší než 60 let. Stárne však i starší obyvatelstvo, generace seniorů. Typickým obrázkem je dnes jedno dítě, dva rodiče, čtyři prarodiče a jeden i více praprarodičů. Dalším zásadním faktorem u staršího obyvatelstva je rozdíl mezi pohlavími. Téměř na celém světě se ženy průměrně dožívají vyššího věku než muži. Existuje u nich tedy i vyšší riziko chudoby ve stáří. U žen je také větší pravděpodobnost onemocnění chronickými nemocemi či zdravotní postižení a diskriminace a marginalizace.

Většinová „mladá“ společnost by neměla karikaturovat starší občany jako pacienty nebo penzisty. Měla by je naopak vidět jako ty, kteří zároveň přispívají k rozvoji a mají z něho také prospěch. Společnost pro všechny věkové kategorie je zavázána vytvořit podmínky ke zdravému životnímu stylu pro všechny.



Zpět