KHSMSK

Toxické látky v osvěžovačích vzduchu – odpověď na dotazy MfD

V souvislosti s uveřejněním zprávy evropské spotřebitelské organizace BEUC z konce roku 2004 o údajné toxicitě běžně používaných osvěžovačů vzduchu a s následným článkem Mladé fronty Dnes (MfD) ze dne 14.1.2005 nařídil hlavní hygienik České republiky Státnímu zdravotnímu ústavu Praha provedení modelových měření stanovení obsahu škodlivých látek ve vnitřním ovzduší, kontaminovaném osvěžovači vzduchu.

Pro tento test byly vybrány osvěžovače, které v testu provedeném MfD vykazovaly nejvyšší kontaminaci toxickými látkami – Air Wick Crystal’s Air – Bílé květy a Flowers.

Testování provedly Laboratoře Centra zdraví a životních podmínek OS a Národního referenčního centra pro faktory vnitřního prostředí, akreditovaná zkušební laboratoř č. 1206.3. Vzorky, odebrané z definovaného prostoru zkušební místnosti, byly analyzovány standardní metodikou na přítomnost těkavých organických látek ve vnitřním ovzduší SOP 1/12 – „Stanovení zbytkových koncentrací těkavých organických látek ve vzorcích stavebních materiálů a prvků stavebních konstrukcí a ve vnitřním prostření obytné a občanské zástavby“. Jako kontrolní stanovení pro potvrzení validity výsledků bylo provedeno stanovení známého množství toluenu v tomtéž definovaném prostoru. Osvěžovače byly aplikovány dle návodu výrobce, čímž byla respektována v tomto případě prakticky jediná možná cesta vstupu látek do organismu – inhalační cesta.

Výsledky neprokázaly přítomnost testovaných látek – benzen, toluen, xyleny, styren a ethylbenzen, a to ani při aplikaci mnohokrát většího množství osvěžovače než při běžném použití. Byl zjištěn pouze velký obsah vonných látek. Stanovení, provedená VŠCHT při testu MfD, byla semikvantitativní stanovení na přítomnost těchto látek přímo ve vlastním výrobku, který tyto látky ve stopových množstvích (toxikologicky nevýznamných) může obsahovat aniž by došlo při použití výrobku dle návodu ke zvýšení koncentrací uvedených látek nad hodnoty pro vnitřní ovzduší místností obvyklé. Z takových stanovení nelze usuzovat na velikost zdravotního rizika.

Z výše uvedeného vyplývá, že aplikací přípravků v uzavřené místnosti nedochází k navýšení toxikologické zátěže spotřebitele. Touto aplikací nedochází ani k odstranění zápachu, ale pouze k distribuci vonných složek, které subjektivně nepříjemný zápach překryjí. Řada z těchto vonných látek však patří mezi prokázané potencionální alergeny. Při aplikaci výrobku do ovzduší tak dochází k jiné nežádoucí zátěži organizmu uživatele, která nesouvisí s expozicí v článku MfD jmenovaných organických látek, ale spočívá v možné alergizaci uživatele vonnými složkami přípravku.