KHSMSK

Nejčastější infekční rizika spojená s letním obdobím

S obdobím léta je spojováno riziko akutních průjmových onemocnění. Jako každoročně dochází během letních měsíců k nárůstu průjmových onemocnění, což svědčí pro sezonalitu tohoto onemocnění. Nejčastějšími původci těchto onemocnění jsou bakterie a to Campylobacter a Salmonella, které v 1. pololetí roku vyvolaly 58 % průjmových onemocnění v Moravskoslezském kraji. S nástupem letních měsíců došlo ke zvýšení počtu onemocnění campylobacterem na 447 případů oproti lednu, kdy bylo evidováno 151 případů. U onemocnění salmonellozou není trend tak výrazně stoupající z 24 případy v lednu na 36 případů v červnu. Avšak čas dovolených a grilování je v plném proudu, proto lze očekávat tak jako každým rokem nárůst průjmových onemocnění. Několik onemocnění je importováno ze zahraničních cest.

Tyto bakterie potřebují ke svému pomnožení jednak vhodné tepelné podmínky v rozpětí od 10 do 45°C, ale i dobrou živnou půdu. Z tohoto pohledu jsou rizikovými potravinami nepodléhajícími další tepelné úpravě měkké salámy, tlačenky, sekaná, játrovky, paštiky a jiné masové výrobky, mléčné, lahůdkářské a cukrářské výrobky. Ke kontaminaci lahůdkářských a cukrářských výrobků může dojít užitím vajec, zejména z domácího chovu, při nedodržení správného postupu přípravy stravy (např. užití syrových vajec při domácí přípravě majonézy, krémů do zákusků apod.). Tolik oblíbené letní grilování masa nese s sebou dosti velké riziko onemocnění průjmovým onemocněním.

K přenosu nákazy dochází zpravidla požitím kontaminovaných potravin, kdy suroviny mohou být kontaminovány primárně, to znamená, že byly připraveny z masa, mléka, vajec a orgánů infikovaných zvířat, nebo byly infikovány sekundárně člověkem s akutním či bezpříznakovým onemocněním, případně infikovanými zvířaty (např. hlodavci) při distribuci, skladování a transportu. Častým místem kontaminace jsou kuchyňské pracovní plochy, dále k ní dochází znečištěnými kuchyňskými nástroji, nádobím, prkénky, přepravkami, v kontaminovaných chladničkach apod., méně častý je přenos kontaminovanou vodou.

Během léta nastává obtížnější situace za rekreačního pobytu v chatkách, kempech či stanování ve volné přírodě provázená mnohdy poklesem hygienické úrovně. Vzhledem k tomu, že tyto pobyty jsou často spojeny s individuální přípravou stravy je nutné, aby všechny suroviny a potraviny byly pořizovány s možností kontroly jejich vzhledu, kvality, doby použitelnosti, vhodného skladování apod. a ty, určené k tepelné úpravě, byly dostatečně provařeny, propečeny či jinak vhodně tepelně upraveny. K přípravě stravy je nutno používat jen pitnou vodu a zhotovenou stravu konzumovat bezprostředně po dohotovení. V případě opětovné konzumace již připravené stravy je nutné její důkladné ohřátí. Důsledně dodržovat zásady osobní hygieny, spočívající zejména v častém mytí rukou, hlavně po použití WC a při přípravě stravy, je samozřejmostí pro předcházení rizika průjmových onemocnění. Je také nezbytný vhodný způsob skladování potravin a jejich ochrana před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty.

Taktéž zahraniční dovolené nesou s sebou riziko průjmových onemocnění a proto je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravu potravy v exotických zemích: „převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být“.

K dalším nákazám patří onemocnění žloutenkou typu A, která se vyskytuje na celém světě, více v zemích s nízkým standardem. Postihuje především děti a mladé dospělé. Od začátku roku onemocnělo k 20.7.2010 v Moravskoslezském kraji 62 osob, především předškolní a školní děti – 66%. V loňském roce bylo k tomuto datu hlášeno 21 osob a za celý rok 2009 bylo 50 případů onemocnění žloutenkou typu A, což svědčí o rostoucím trendu v letošním roce. V tomto roce jsme zaznamenali několik rodinných výskytů a jeden epidemický výskyt na Karvinsku. V okrese Karviná onemocnělo od začátku roku 39 osob, což je 63% všech případů v Moravskoslezském kraji.

Inkubační doba, tj. doba od nákazy člověka do rozvinutí prvních příznaků je 14-50 dní, nejčastěji 30 dní. Nemoc může probíhat bez příznaků nebo má některé chřipkovité projevy – zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů, únava, či žaludeční a střevní projevy - nevolnost, zvracení, nechutenství. Při zhoršení potíží se často objevuje zežloutnutí kůže a očního bělma. Pacient má tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže. Zdrojem onemocnění je nakažený člověk, který vylučuje virus stolicí. Nejčastější cesta přenosu virové žloutenky typu A je stolicí infikovaného člověka buď přímo od osoby k osobě, např špinavýma rukama, nebo nepřímo znečištěnými předměty, kontaminovanou vodou či potravinami. V prevenci se především uplatňuje tak často zmiňované mytí rukou, tedy dodržování osobní hygieny a konzumace dostatečně tepelně upravených pokrmů, pití nezávadné vody. Důležitou možností prevence je očkovaní proti této nákaze.