Na území České republiky i Moravskoslezského kraje byly v předchozích letech evidovány ojedinělé případy nemocných virovou hepatitidou typu E, kteří si onemocnění dováželi ze svých zahraničních cest. Od roku 2007 dochází k velmi pozvolnému nárůstu tohoto onemocnění a začínají převládat onemocnění získaná v České republice. V roce 2011 jsme v MSK evidovali 9 případů onemocnění a v ČR bylo evidováno 163 případů tohoto onemocnění. Oproti roku 2010 byla v roce 2011 zaznamenána 3,5 x vyšší nemocnost na VHE než v roce 2010. Bylo zjištěno, že možným zdrojem onemocnění mohou být především prasata a zvěř, resp. pokrmy z nich, které nebyly dostatečně tepelně zpracované. Počet onemocnění je vyšší u mužů, což s velkou pravděpodobností souvisí s jejich stravovacími návyky.
Virová hepatitida typu E je jedním ze zánětlivých onemocnění jater, způsobených virovou infekcí. V současné době je známo 5 typů infekčních hepatitid, a to typ A, B, C, D, E. Příznakem onemocnění je žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očního bělma, avšak v některých případech může tento symptom chybět. Choroba se často projevuje jako běžná chřipka, pacienti trpí zvýšenými teplotami, bolestmi kloubů a svalů, únavou, nevolností, nechutenstvím, zvracením, neurčitými bolestmi břicha doprovázenými průjmy. U některých typů může akutní forma nemoci přejít do chronického stadia. Hlavním rizikem u tohoto onemocnění je poškození jater a s tím související komplikace.
Onemocnění hepatitidou typu E se projevuje podobně jako nákaza hepatitidou typu A, oba typy se přenáší kontaminovanými potravinami nebo vodou. Doba do projevení se prvních příznaků bývá obvykle 4-6 týdnů. Příznakem je žloutenka, tmavá moč, světlá stolice, nechutenství, nevolnost, případně i zvracení. U osob s oslabenou imunitou může nemoc přecházet do chronického stadia. Onemocnění hepatitidou typu E bylo původně spojováno s cestováním do zemí s horší kvalitou pitné vody, v poslední době však dochází ke zvyšujícímu se výskytu onemocnění i u osob, které necestovali.
Zdrojem infekce může být jak nemocný člověk, tak i zvíře, proto je potřebné upozornit na možnosti přenosu tohoto onemocnění.
- Za rizikové faktory jsou považovány zejména:
- kontaminace potravin záplavovou vodou, pití kontaminované vody
- konzumace jelit, steaků, paštik a jiných masných výrobků s nedostatečnou tepelnou úpravou
- nákup masných výrobků vyrobených v nestandardních podmínkách (například při domácích zabijačkách, zvěřinových hodech)
- nedostatečný oplach zeleniny hnojené organickým hnojivem (prasečí hnůj)
Nejlepší ochranou proti tomuto onemocnění je prevence. Je tedy velmi důležité nepít vodu z neznámých zdrojů, nekonzumovat potraviny neznámého původu a při sebemenším podezření zajistit jejich důkladnou tepelnou úpravu.
Zveřejněno: 6.6.2012