Nahrávám...

Letní horka jsou opět tady

Úvod / Občanům / Letní horka jsou opět tady

Je začátek června a už několik dnů nám sluníčko pěkně přitápí. Poznají to všichni, zejména však starší a nemocní lidé a pak Ti, kteří v těchto dnech musí pracovat. Pro udržení stálé tělesné teploty je potřeba udržovat tepelnou rovnováhu mezi organismem člověka a okolím. Teplo, které lidský organismus vytváří při své činnosti, musí být odvedeno do okolí. Pokud ale v důsledku příliš teplého prostředí je tepla odváděno málo, máme pocit, že je nám teplo. V horkém prostředí náš organismus pak pro obnovení tepelné rovnováhy reaguje pocením, kdy se tělo ochlazuje odpařováním potu. Při dalším růstu teploty prostředí může docházet k přehřívání organismu, což se pak projeví zvýšenou tepovou frekvencí, zrychleným dýcháním, poklesem krevního tlaku atd. a s tím spojenými příznaky jako jsou závratě, bolesti hlavy, příp. až poruchy vědomí apod. Nejohroženější skupinou populace jsou malé děti v předškolním věku, senioři a lidi s chronickým onemocněním, především s onemocněním srdce (kardiaci) a onemocněním dýchacích cest a plic – astmatici, u kterých se problémy s dýcháním v horku ještě více prohlubují. U malých dětí již mála ztráta tekutin (pocením) hrozí zdravotními problémy, kdežto u seniorů je příčinou zdravotních problému chybějící pocit žízně, v jehož důsledku pijí málo tekutin. V extrémním horku je zatížení srdce dvojnásobné, tělo má zvýšené nároky na udržení rovnováhy ve výdeji vody a na zajištění vazkosti krve. V horku krev "houstne", což organismus zatěžuje. Podobně jsou na tom obézní lidé. Tělesný tuk u nich brzdí výdej tepla z organismu.

Pokud pracujete v prostoru, který je takzvaně „klimatizován“, to je takový, kde se pomocí prostředků vzduchotechniky vzduch ochlazuje, máte se dobře. Aspoň do té doby, než vyjdete ven a dostanete ránu horkého vzduchu. Čím větší rozdíl teplot mezi vnitřní „ochlazenou“ teplotou a venkovní, tím hůř – nejlépe by teplota na pracovišti neměla být nižší o více než 6 - 8°C. Vysoké teplotní skoky při přechodu z jednoho prostředí do druhého mívají za následek „angíny z horka“, rýmy, případně i jiné zdravotní problémy.

Je ale spousta pracovišť, kde žádná klimatizace není, a dokonce i taková, kde se ještě přitápí vlastními výrobními prostředky – hutě, kuchyně, pekárny, atd. V těchto provozech je zvýšená tepelná zátěž prakticky po celý rok a ve většině případů jsou k tomu nastavena i režimová opatření včetně poskytování ochranných nápojů.

V těch, kde se se zvýšenou tepelnou zátěží celoročně nepočítá (montážní pracoviště, strojírenská výroba, ale i kanceláře, prodejny, distribuční sklady, školy atd.), nastává v teplých letních měsících tepelná „nepohoda“ a tomu by měl být přizpůsoben i pracovní režim. Především by měl být zajištěn dostatečný přísun tekutin. Většinou stačí obyčejná pitná voda z kohoutku - např. při práci v kanceláři nebo dalších činnostech s nižší až střední fyzickou zátěží, při fyzicky náročnějších pracích by měl být zajištěn i přísun solí a minerálů, o které jsme přišli potem, poskytnutím vhodných minerálek.

Určitě největší vliv na podmínky práce má současné horko pro ty, kteří pracují venku. Jsou to ti, kdo pracují v lesích, na polích, na stavbách, ale i ve městech je to práce policistů, poštovních doručovatelů, při úpravě venkovních ploch – městských sadů a parků atd. Tady se zvýšenou zátěží teplem se dá mnohdy počítat už i při teplotách okolo 25°C, zejména jde-li o práci na přímém slunci a spojenou vyšším energetickým výdejem. Protože hrozí přehřátí a dehydratace, je nutno umožnit odpočinek ve stíněném prostoru a podávání dostatečného množství ochranných nápojů.

Ať jsme tedy v těchto dnech při práci vystaveni působení horka kdekoli, nesmíme zapomínat na dostatečný přísun tekutin a pokud možno vyhledávat pro odpočinek stíněný a chlazený prostor.

Zveřejněno: 14.6.2019