KHSMSK

Nahrávám...

KHSMSK

KHSMSK

ARI a chřipka

Úvod / Občanům / ARI a chřipka

Aktuální situace ve výskytu akutních respiračních onemocnění (kromě covid-19) v Moravskoslezském kraji se pravidelně zveřejňuje na webových stránkách KHS MSK v aktualitách během chřipkové sezóny, která začíná začátkem listopadu a končí na konci března následujícího roku.

  • Co rozumíme respiračními onemocněními, jak jsou v celkovém množství zastoupeny a která jsou závažnějšího charakteru?
  • Pokud jde o chřipkovou sezónu, hovoříme o akutních respiračních infekcích, způsobených jak nechřipkovými viry (rhinoviry, RS virus atd.), tak chřipkovými viry. O onemocnění chřipkou můžeme hovořit v případě, že se jedná o laboratorně prokázané onemocnění.
    Chřipka patří k závažnějším onemocněním, zejména pak pokud dojde k jejím komplikacím, tj. k zánětu plic, srdce atd. Závažnější průběh bývá zpravidla u osob trpících jiným chronickým onemocněním srdce, plic, ledvin, cév atd.

  • Šíří se chřipka méně, když venku mrzne?
  • Vědecké názory na šíření chřipky v zimních měsících se různí. Virus je mnohem stabilnější a vydrží déle na studeném a suchém vzduchu.
    Během mrazivého počasí se virus chřipky šíří dále.

  • Co se váže k vyhlášení epidemie chřipky – jaká opatření?
  • Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje v případě chřipkové epidemie doporučuje zdravotnickým zařízením, domovům pro seniory a lázním, po dobu trvání chřipkové epidemie, zákaz návštěv. Dále průběžně informuje občany na svých webových a facebookových stránkách o vývoji epidemiologické situace a protiepidemických opatřeních.

  • O chřipce obecně – počty nakažených ročně v rámci ČR, rizikové skupiny, smrtnost…
  • Chřipka je akutní onemocnění dýchacích cest, které se přenáší zejména kapénkami při kýchání, kašlání, ale i nepřímo kontaktem s potřísněným povrchem, kde virus přežívá podle druhu povrchu od 8 do 24 hodin. Chřipka není běžné nachlazení, k jejím příznakům patří vysoká teplota, suchý dráždivá kašel, bolesti svalů a kloubů. Pokud jde o komplikace chřipky, patří zde zánět plic, srdce a průdušek. K rizikovým skupinám obyvatel patří malé děti a dále osoby trpící chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin, diabetici atd.

  • Prevence
  • Cílem protiepidemických opatření je snížit přenos chřipky a dalších respiračních onemocnění v kolektivu. Nejúčinnější prevencí je samozřejmě očkování avšak v době epidemie je očkování poněkud problematické, jelikož tvorba protilátek trvá cca 14 dnů a v této době již může dojít k nákaze.
    • Pokud možno vyhnout se kontaktu s nemocnými
    • Máte-li chřipku, zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními
    • Nechoďte na místa s velkou koncentrací lidí
    • Myjte si často a opakovaně ruce
    • Při zdravení vyhněte se podávání rukou, objímání, líbání
    • Zvyšujte svou odolnost správnou životosprávou

  • Kdy se mluví o epidemii chřipky?
  • Jedno z kritérií, které vypovídá o počínající epidemii chřipky je počet nemocných na 100 000 obyvatel, jde o hranici okolo 1600–1800 případů na 100 000 obyvatel. Nemocnost je nutno hodnotit v souvislostech, nutno hodnotit trend nemocnosti, a ne jednorázový nárůst. Samostatně interpretovaná, klinická, epidemiologická a virologická data nejsou dostačující k monitorování chřipky v populaci. Je třeba kombinovat informace z řady různých zdrojů, abychom získali komplexní obraz o chřipkové epidemii. Kritéria pro definici chřipkové epidemie jsou v různých zemích odlišná.
    V ČR je chřipková epidemie vyhlašována podle hodnot incidence týdenních monitoringů ARI v chřipkové sezóně. Při dosažení epidemického prahu 1600–1800 případů na 100 000 obyvatel, je v ČR vyhlašována chřipková epidemie.

  • Je pravda, že jste snížili ta čísla? (počet nemocných na počet obyvatel – hranice epidemie posunuta)
  • V minulosti jsme hovořili o epidemii chřipky až tehdy, kdy počet pacientů překročil hranici 2000 případů na 100 000 obyvatel. Nyní se epidemický práh pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100 000 obyvatel.
    K přehodnocení tohoto kritéria přispělo dle NRL zavedení neproplácení prvních tří dnů nemocenské. Což vedlo k omezení návštěv u lékařů v souvislosti s chřipkou a zkreslení údajů o reálné nemocnosti. Místo nemocenské lidé čerpali řádnou dovolenou.

  • Kdy např. doporučíte zavřít školu? Kolik procent žáků/zaměstnanců musí chybět?
  • Zavření školy je na rozhodnutí ředitele školy. Při 30% nemocnosti žáků a při zhodnocení epidemiologické analýzy nemocnosti v kraji či okrese. Prázdniny má smysl vyhlašovat na 7 dní – aby došlo k přerušení šíření nákazy.

  • Za hygieniky, máte pro občany nějaké nové doporučení, případně informace, zajímavost?
  • Doporučení pro občany se nemění, spočívají zejména v očkování, které je nejvhodnější podstoupit na podzim. Dále je to mytí rukou mýdlem a teplou vodou, nebo použití desinfekčního prostředku na alkoholové bázi, zvýšený přísun vitamínů, čerstvého ovoce a zeleniny. Při kašlání a kýchání je třeba zakrývat si ústa a nos papírovým kapesníkem, kýchat a kašlat do horní části rukávu, a ne do svých rukou. Je vhodné přednostně používat papírové kapesníky. V případě nemoci zůstaňte doma.