Jaké podmínky musí splňovat místo určené ke konzumaci potravin na pracovišti a je zaměstnavatel povinen zajistit pitný režim na pracovišti? Může zaměstnavatel zakázat jídlo a pití na prodejní ploše? Je možno vydávat toto interní sdělení?
Pro konzumaci jídla jsou určeny prostory ve smyslu § 55 odst. 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Tedy zřizuje se místnost pro odpočinek (samozřejmě může mít název společenská místnost, ale musí splňovat podmínky uvedené v § 55 odst. 3 citovaného nařízení), která musí být dostatečně velká, větraná, osvětlena denním světlem a vytápěna nejméně na 20 °C. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly tak, aby jejich počet odpovídal počtu zaměstnanců nejpočetněji zastoupené směny. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídla, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídla. V žádném případě kuřárna nesmí sloužit ke konzumaci jídla.
Musí mít pracovnělékařskou péče i zaměstnavatel, který má pouze jednu zaměstnankyni - momentálně na rodičovské (mimo evidenční stav) a již neplánuje její návrat do práce (nadbytečnost nebo dohoda
Současně platná právní úprava ve vztahu k zajištění pracovnělékařské péče nerozlišuje, zda má zaměstnavatel jednoho zaměstnance, či více zaměstnanců – čili zajištění poskytování pracovnělékařské péče je jeho povinností.
Zákon o ochraně veřejného zdraví v § 43 hovoří o oznámení, které by měl provést i podnikatel v případě, kdy vykonává rizikovou práci. Z jakého důvodu a co jí za neoznámení hrozí? Mohou to hygienické stanice kontrolovat? V praxi je tento paragraf určitě porušován, podnikatelé zahájení činnosti krajské hygienické stanici běžně neoznamují.
Této otázce nerozumím, § 43 zákona č. 258/2000 Sb. zní: „Povinnosti stanovené v § 37, 38, § 39 odst. 2 písm. b) části textu před středníkem a v § 40 až 42 platí i pro osobu, která podniká podle zvláštního právního předpisu a není zaměstnavatelem ve smyslu zvláštního právního předpisu.“ – čili pro osoby, podnikají podle zvláštního právního předpisu, platí stejné povinnosti, jako pro ostatní podnikající subjekty.
Podle jakého předpisu se přiznávají nemoci z povolání a na které profese se tento předpis vztahuje?
Do 30.6.2011 je platný seznam nemocí z povolání, který vyšel jako příloha k nařízení vlády č.290/1995 Sb. Je k dispozici ve Sbírce zákonů na internetovém portálu Ministerstva vnitra ČR pod záložkou "legislativa". Od 1.7.2011 nabývá účinnosti novela tohoto nařízení vlády pod č.114/2011 Sb.
- při výkonu profese je prokázána nadměrná pracovní expozice rizikovým faktorům (např. hluk, vibrace, prach, chemické látky, lokální svalová zátěž apod.), které diagnostikované onemocnění mohou způsobit
- toto onemocnění je uvedeno v seznamu nemocí z povolání.
Lze azbestová vlákna vidět pouhým okem?
Jednotlivá vlákna azbestu nejsou viditelná pouhým okem, k průkazu přítomnosti vláken v odebraných vzorcích ovzduší se v laboratořích používají speciální mikroskopické metody.
V mém bytě byla před 3 lety odřezána azbestocementová odpadní roura. Zajímá mě, jestli tato vlákna mohou být ještě stále přítomna v koupelně nebo rozptýlena do celého bytu?
V materiálu azbestocementových odpadní rour jsou vlákna azbestu pevně vázána. Řezání roury je doprovázeno vývinem určitého množství azbestocementového prachu. Jeho koncentrace v ovzduší je však snížena tím, že odpadová roura je zvlhčený materiál, při jehož řezání je vývin prachu obecně nižší. Prachu s obsahem azbestu mohl být vystaven zejména pracovník, který odříznutí roury prováděl, podstatně méně pak obyvatel bytu. Po vykonání práce s azbestocementem v uvedeném rozsahu, po úklidu prostoru, kde se práce prováděla a po uplynutí tří let od provedené práce lze považovat přítomnost azbestových vláken v ovzduší bytu za málo pravděpodobnou.
Lze ještě nyní provést měření azbestu?
Časový odstup od provedení práce již neumožňuje objektivizovat konkrétní parametry pracovního prostředí, které je předmětem dozoru krajské hygienické stanice. V případě potřeby však měření koncentrace azbestových vláken v ovzduší lze objednat u kterékoliv měřicí laboratoře, která tento druh měření provádí.
Jaký je postup, když si chci zřídit a otevřít novou provozovnu?
V každém případě je nutno podat písemnou žádost o vydání závazného stanoviska, např. ke změně v užívání, kolaudaci stavby, projektové dokumentaci. V žádosti je nutno uvést ve smyslu nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, následující údaje
- zda se jedná novostavbu, rekonstrukci objektu nebo o změnu využití stávajících prostor bez stavebních úprav,
- o jaký typ provozovny nebo pracoviště se jedná, včetně vybavení (např. prodejní prostory s uvedením sortimentu prodeje, výrobní prostory + technologické vybavení, administrativní prostory, skladové prostory, apod.),
- z jakých prostor provozovna sestává, včetně uvedení rozměrů a světlé výšky jednotlivých prostor, příp. doložit kompletní projektovou dokumentaci stavby (výkresová část a technická zpráva),
- uvést základní údaje o parametrech pracovního prostředí, zejména způsob zajištění osvětlení pracoviště (denní a umělé, příp. doložení výpočtu denního a umělého osvětlení), větrání pracoviště (přirozené, nucené, příp. doložit projekt VZT), vytápění a garance dodržení mikroklimatických podmínek na pracovišti- § 40, 41, 42, 45 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
- v případě umístění provozovny v blízkosti obytné zástavby doložit hlukové garance podložené výpočtem (např. hlukovou studií), na základě kterých bude posouzen vliv provozovny na chráněné venkovní a vnitřní prostory stavby ve smyslu § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 10 a 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací,
- zajištění sanitárního zázemí pro pracovníky (např. šatny, umývárny, WC, místnost pro odpočinek) - § 54 a 55, příloha č. 10 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
- počet pracovníků vykonávajících činnost na provozovně, směnnost.
Kdy mám v práci nárok na ochranné nápoje?
Problematiku ochranných nápojů při práci řeší § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
- při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je předpoklad, že teplota venkovního vzduchu měřená na pracovišti zastíněným teploměrem v průběhu osmihodinové směny i jednorázově přesáhne maximální hodnotu stanovenou pro danou třídu práce (26 až 28 °C).
- při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde jsou překračovány maximálně přípustné teploty při náročnější činnosti - energetický výdej pracovníků je vyšší než 106 W.m-2. Příkladem profesí, které odpovídají tomuto energetickému výdeji jsou mechanici, dělnice v potravinářské výrobě, řidiči nákladních vozidel, autobusů, drážních vozidel, prodavači při silné frekvenci zákazníků, lakýrníci, svářeči, skladníci, malíři, pekaři, dělníci v zemědělství apod. Maximálně přípustné teplota v těchto případech činí 26 °C.
- jestliže se měřením, příp. výpočtem prokáže, že ztráta tekutin potem a dýcháním zaměstnance za osmihodinovou směnu je vyšší než 1,25 litru.
- při trvalé práci, která je zařazena do kategorie 4 z hlediska rizika zátěže teplem.
- při trvalé práci na pracovišti, kde z technologických důvodů je udržována teplota na 4 °C nebo nižší.
- na venkovních pracovištích, kde jsou nejnižší korigované teploty venkovního vzduchu naměřené zastíněným teploměrem během osmihodinové směny nižší než 4°C.
- technická (větrání, snížení intenzity sálání zdroje tepla, stínění proti slunečnímu záření, instalace chladících panelů apod.)
- organizační (vhodný režim práce a odpočinku)
Co to jsou bezpečnostní přestávky?- Problematiku bezpečnostních přestávek řeší § 39 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
- Bezpečnostní přestávky se zařazují tam, kde je při trvalé práci (delší než 4 hodiny), zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru nebo pokud to povaha ochranného pracovního prostředku vyžaduje.
- První přestávka se zařazuje nejpozději po 2 hodinách nepřetržitého výkonu práce v trvání nejméně 15 minut.
- Poslední přestávka nejpozději 1 hodinu před ukončením směny v trvání 10 minut.
- Během bezpečnostní přestávky by měl mít zaměstnanec možnost odložit svůj osobní ochranný pracovní prostředek.
- Po dobu trvání bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec exponován rizikovému faktoru překračující hygienický limit.
Co je to kategorizace prací? – informace pro zaměstnavatele
Kategorizace prací vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Provádí se na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců. Při hodnocení zdravotních rizik, které je základním podkladem pro zařazení prací do kategorií, se ve smyslu vyhlášky č.432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, posuzuje výskyt a míra působení 13 faktorů pracovních podmínek:
- prach
- chemické škodliviny
- hluk
- vibrace
- neionizující záření a elektromagnetické pole
- fyzická zátěž
- pracovní poloha
- zátěž teplem
- zátěž chladem
- psychická zátěž
- zraková zátěž
- biologické činitele
- práce ve zvýšeném tlaku vzduchu
- kategorie první - práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví
- kategorie druhá - práce, při nichž lze podle současné úrovně poznání výjimečně očekávat u vnímavých jedinců nepříznivý vliv na zdraví, hygienické limity nejsou překračovány
- kategorie třetí - hygienické limity jsou překračovány, opakovaně se vyskytují nemoci z povolání
- kategorie čtvrtá - vysoké riziko ohrožení zdraví, které není možno vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření
- označení práce
- název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána
- výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně výsledků měření
- délku směny, u vícesměnného provozu režim střídání směn
- návrh kategorie, do které má být práce zařazena
- počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen
- opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci
- nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
- nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
- nařízení vlády č.480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
- zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
- zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
- nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
- nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
- vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
- nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
- vyhláška č.288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště zakázané těhotným ženám, kojícím ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání
Co se týče zajištění pitného režimu na pracovišti, toto upravuje § 53 odst. 1 citovaného nařízení vlády - Prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance. Zaměstnanec tedy má mít přístup na svém pracovišti k pitné vodě (pitná voda z kohoutku, balená stolní voda apod.), a to prakticky kdykoliv během pracovní směny. Zajištění pitného režimu je nezbytné pro správné fungování lidského organizmu, nedostatek pitné vody způsobuje dehydrataci organizmu a vede k dalším zdravotním problémům.
Zaměstnavatel tedy musí umožnit zaměstnancům přístup k pitné vodě (a tedy napít se) v průběhu celé pracovní směny. Toto se týká všech zaměstnanců (i zcela zdravých), nikoliv pouze s určitým zdravotním omezením a proto je nesmyslné vyžadovat pro účely pitného režimu potvrzení od lékaře.
Seznam nemocí z povolání se nevztahuje přímo k profesím, ale má vztah k faktorům, které onemocnění způsobují. To znamená, že klinicky zjištěné onemocnění může být klasifikováno jako nemoc z povolání v případě jakékoliv profese, ale pouze za předpokladu splnění těchto podmínek:
Vaše obava z přítomnosti azbestových vláken v bytě souvisí zřejmě s obavami ze vzniku onemocnění, která mohou být vdechnutými azbestovými vlákny způsobena. Pro upřesnění se jedná o onemocnění plic, pohrudnice, případně pobřišnice, která jsou v drtivé většině spjata se soustavnou profesionální expozicí azbestovému prachu a s vysokou koncentrací prachu v pracovním ovzduší (těžba a zpracování azbestu). Pro onemocnění způsobená azbestovými vlákny je rovněž typická dlouhá doba od kontaktu s prachem do vzniku prvních příznaků nemoci (v průměru 15-25 let, ale i více). Při neprofesionální expozici prachu s obsahem azbestu je vznik onemocnění zcela výjimečný. Azbest byl v minulosti běžnou součástí např. brzdových a spojkových destiček pro motorová vozidla a z nich uvolněná azbestová vlákna přispívala k takovéto neprofesionální expozici zejména u obyvatel měst. Ve Vašem případě lze považovat vliv provedeného odstranění azbestocementové odpadní roury na možnost vzniku onemocnění způsobeného prachem s obsahem azbestu za zanedbatelný.
Na závěr je nutno uvést adresu žadatele, včetně telefonického, příp. mailového kontaktu z důvodu upřesnění či doplnění podkladů, příp. dohodnutí termínu provedení kontroly na pracovišti odborným pracovníkem orgánu ochrany veřejného zdraví.
K ochraně zdraví před nepříznivými účinky zátěže teplem nebo chladem poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům ochranný nápoj.
Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje:
Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje:
Administrativní pracovníci v kancelářích a pracovníci vykonávající fyzicky nenáročnou práci nemají, dle platných předpisů, na poskytnutí ochranných nápojů nárok. V §53 odst.1 nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, je však stanoveno, že prostor určený pro práci musí být vždy zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a pro zajištění předlékařské pomoci. Všichni zaměstnanci tak mají nárok na poskytování pitné vody.
Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit, aby ochranné nápoje byly snadno a bezpečně dostupné, musí být zdravotně nezávadné, mohou obsahovat látky zvyšující odolnost organismu, musí mít vhodnou teplotu (cca 16 °C). Nevhodné jsou velmi sladké nápoje, káva a nápoje obsahující alkohol. Naopak za vhodné nápoje se považují stolní voda „bez bublinek“, ovocné a bylinkové čaje, ředěné džusy a ovocné šťávy.
Smyslem platné právní úpravy k poskytování ochranných nápojů (§104 zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce, §7 zákona č.309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, a §8 citovaného nařízení vlády) je, aby zvolené ochranné nápoje účinně chránily zaměstnance před nepříznivými účinky tepelné zátěže.
Zvýšená koncentrace solí v těle se projevuje pocitem žízně. Pití má tedy vyrovnat tělní osmotický tlak. Poskytovaná náhrada tekutin k vyrovnání osmotické koncentrace musí odpovídat nejméně 70 % ztrátě tekutin a minerálních látek potem a dýcháním v osmihodinové pracovní směně. Doporučené minimální množství ochranného nápoje v současných klimatických podmínkách je 1,5 litru za směnu, při extrémních teplotách až 2,5 litru za směnu. Nedostatečná náhrada tekutin v průběhu pracovního výkonu může způsobit zdravotní problémy, které ve svém důsledku vedou k celkovému poklesu duševní i fyzické výkonnosti člověka. Doplňování tekutin musí samozřejmě pokračovat i po skončení pracovní směny. Dospělý člověk by měl za den (24 hodin) vypít alespoň doporučené množství 3 litry tekutin, dle individuálních potřeb samozřejmě i více.
Jelikož naše strava je bohatá na obsah minerálních látek (solí), není vesměs zapotřebí významně zvyšovat v horkém období jejich přísun do organismu. Většinou postačí pitná nebo stolní voda, objem minerálek by neměl být vyšší než 0,5 litru.
Zaměstnavatelé jsou povinni činit proti nepříznivým účinkům tepelné zátěže i další opatření:
Výsledky kategorizace prací slouží jako objektivní podklad pro stanovení opatření k ochraně zdraví při práci a k omezení rizik možného poškození zdraví. Jedná se především o stanovení minimální náplně a četnosti preventivních lékařských prohlídek v rámci závodní preventivní péče a zajištění průběžného sledování expozice zaměstnanců jednotlivým rizikovým faktorům pracovních podmínek měřením. V neposlední řadě slouží hodnocení zdravotních rizik provedené v rámci kategorizace prací taktéž ke stanovení dalších opatření k ochraně zdraví při práci – technická, organizační a náhradní (určení vhodných osobních ochranných pracovních prostředků).
Ve smyslu §37 odst.1 zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů, se práce podle míry výskytu faktorů a jejich rizikovosti pro zdraví zařazují do čtyř kategorií:
Mezi základní povinnosti každého zaměstnavatele v procesu ochrany zdraví při práci patří zpracovat a ve smyslu §37 odst.2 zákona č.258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů předložit orgánu ochrany veřejného zdraví (hygienické službě) do 30 kalendářních dnů od zahájení výkonu prací návrh na zařazení jednotlivých prací (např. svářeč, brusič, zámečník, pekař) do kategorií podle míry rizika vyskytujících se faktorů pracovního prostředí, které mohou negativně ovlivnit zdraví zaměstnanců. Ve smyslu §43 citovaného zákona povinnost předložení návrhu kategorizace prací platí i pro osobu, která podniká podle zvláštního právního předpisu a není zaměstnavatelem ve smyslu zvláštního právního předpisu.
Ve smyslu §37 odst.3 citovaného zákona zaměstnavatel v návrhu na zařazení prací do kategorií uvede:
Ve smyslu §37 odst.2 citovaného zákona o zařazení prací do 3. nebo 4. kategorie rizika na základě předloženého návrhu rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví.
Práce do 2. kategorie rizika zařazuje zaměstnavatel, a to rovněž do 30 kalendářních dnů od zahájení výkonu prací. V souladu s ustanovením §37 odst.4 citovaného zákona zařazení do 2. kategorie rizika je povinen neprodleně oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví. Součástí tohoto oznámení musí být údaje rozhodné pro toto zařazení (vyhodnocení míry rizika faktorů pracovního prostředí včetně výsledků měření).
Práce, které nebyly zaměstnavatelem zařazeny do kategorie druhé, ani nejsou uvedeny v návrhu kategorizace prací, jsou považovány za práce kategorie první.
Hygienické limity, které slouží pro hodnocení provedených měření a následně k zařazení prací do jednotlivých kategorií rizika jsou uvedeny v následujících právních předpisech:
Zaměstnavatel je povinen rizika na pracovišti vyhledávat. To znamená vyhledávat rizikové faktory pracovního prostředí, které se na daném pracovišti vyskytují nebo mohou vyskytovat při provozování strojního vybavení a technologických procesů. Vyhledávání – objektivizace rizik - se provádí zejména měřením rizikových faktorů. Měření a vyšetření pro účely kategorizace - zařazení prací do kategorií rizika nebo změny v zařazení - může zaměstnavatel provést ve smyslu §38 citovaného zákona pouze prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením (doklady o akreditaci nebo autorizaci musí být v návrhu kategorizace prací doloženy). Dále musí zaměstnavatel na základě provedených měření míru rizika jednotlivých faktorů pracovního prostředí vyhodnotit. Při hodnocení se vychází z doby, po kterou je pracovník hodnocenému rizikovému faktoru vystaven (doba expozice) a z výsledků měření jednotlivých faktorů, popř. hodnocení faktorů, u nichž se měření neprovádí (psychická zátěž, zraková zátěž). Hodnotí se expozice v charakteristické směně, to je směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek a představuje skutečnou míru zátěže pracovníka faktorům pracovního prostředí v běžném provozu nebo v rozhodujícím období u sezónních prací. Pokud se u dané práce vyskytuje faktorů více a v různých kategoriích, stanoví se výsledná kategorie práce podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru.
Základní právní předpisy:
Prováděcí předpisy: