Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě


Informace z epidemiologie
_
Otázky občanů
_
Informace pro provozovatele veřejného stravování
_
Zkoušky znalosti hub
_
Vzory formulářů, žádostí, návody a pokyny
_
Vzory provozních řádů
_
Komise
_
Územní pracoviště
Pracovíště Bruntál Pracovíště Opava Pracovíště Karviná Pracovíště Ostrava Pracovíště Frýdek-Místek Pracovíště Nový jičín
Klikem na mapě vyberete požadované pracoviště

  • Jak si vysvětlují hygienici nárůst dávivého kašle?

    Nárůst nemocnosti dávivým kašlem je dán tím, že po prodělaném onemocnění ani po očkování nevzniká celoživotní imunita, proto původce – baktérie B. pertusis má možnost se šířit ve vnímavé populaci. Určitou roli na nárůstu onemocnění sehrává i osvěta, resp. medializace tohoto onemocnění, kdy řada osob s dlouhodobým úporným kašlem se přece jen rozhodne vyhledat lékařskou pomoc a nezřídka je u nich diagnostikován právě dávivý kašel. V MSK se jedná o 9 násobný nárůst nemocnosti na 100 tis. obyvatel oproti roku 2013, nárůst nemocnosti je i v ostatních krajích ČR či evropských státech.

  • Může hned nemocný na začátku onemocnění rozpoznat, že se nejedná o běžný kašel? Jak se nemoc vlastně projevuje a jak se přenáší?

    Na začátku onemocnění klinické příznaky nejsou tak typické, onemocnění začíná jako běžné nachlazení se suchým a dráždivým kašlem, proto nemocný těžko pozná, že se jedná o černý kašel, zvláště pokud si není vědom, že byl v kontaktu s nemocným s laboratorně prokázaným onemocněním. Až následně se se přidává ke dráždivému kašli zajíkávání a vykašlávání hlenu, které trvá 1-2 měsíce a někdy i déle. Pak nastává období rekonvalescence, které je poměrně dlouhé. Záchvaty kašle mohou být doprovázeny zvracením, zvýšenou teplotou, hubnutím a vyčerpáním. Nákaza se přenáší vzdušnou cestou při přímém styku s nemocným, při mluvení a zejména při kašli a kýchání, předměty kontaminovanými sekrety nemocného se přenáší spíše ojediněle.

  • Existuje prevence tohoto onemocnění?

    Jelikož po prodělaném onemocnění nevzniká celoživotní imunita jak jsem již uvedla v úvodu a po očkování imunita klesá až vymizí přibližně po 4-12 letech a navíc se jedná se o vzdušnou nákazu, kdy nespecifická protiepidemická opatření jsou svízelná, neměli bychom zapomínat na dodržování zásad osobní hygieny, mytí rukou, používání jednorázových kapesníků, nejúčinnější prevencí je stále očkování. Chráněn je ten, který se pravidelně přeočkovává. Pokud dojde k onemocnění u očkovaných osob, onemocnění probíhá mírněji a kratší dobu.

  • Komu se doporučuje přeočkování, jsou rizikové skupiny?

    V ČR jsou vakcíny pro všechny věkové kategorie, děti jsou očkovány v rámci pravidelného očkování, proto se doporučuje očkování dospělým, zejména ženám plánujícím těhotenství, zdravotníkům neonatologických a dětských odd., rodinným příslušníkům novorozenců s cílem ochrany neočkovaných či neúplně očkovaných novorozenců a kojenců, pro které je dávivý kašel velmi riskantní. Nejvíce případu zaznamenáváme u osob starších 15 let věku, dospělí mohou se nechat naočkovat současně s přeočkování proti tetanu.