11
KHS MSK se sídlem v Ostravě
Ročenka 2012
Venkovní ovzduší
Ovzduší, jako významnou složku životního
prostředí, bez které by nebyl možný život, většina
lidí vnímá prostřednictvím jeho čistoty či znečištění.
Z pohledu celkového složení vzduchu, kde asi 21 %
tvoří kyslík a 78 % dusík, jsou přitom v pouhém 1 %
objemu obsaženy vzácné plyny, vodní páry a další
příměsi, o kterých je vedena hlavní diskuse ve vztahu
k možnému vlivu na zdraví a které jsou předmětem
výzkumu i monitorování.
Největší podíl na znečištění vzduchu představují
prachové částice, které v závislosti na své velikosti,
tvaru a složení mohou působit na zdraví buď svými
vlastnostmi, nebo přispívají ke zvýšení zdravotních
rizik tím, že slouží jako nosiče dalších látek
s nebezpečnými vlastnostmi (chemické látky,
alergeny, plísně, mikroorganismy). Míru rizika
lze tedy hodnotit ve srovnání s referenčními
koncentracemi (limitními nebo doporučenými) podle
úrovně koncentrací, ve kterých se vyskytují. Podle
tohoto přístupu je obsah prachových částic, jejichž
referenční koncentrace jsouudáványvmikrogramech,
méně rizikový než obsah specifických organických
látek, u nichž pro jejich nebezpečnost jsou referenční
koncentrace stanoveny v nanogramech (benzo(a)
pyren) či dokonce v pikogramech (dioxiny). Velkou
nejistotou při posuzování vlivu škodlivin v ovzduší
na zdraví lidí je spolupůsobení různých látek
a jejich následné reakce. Významným činitelem
je také rozdílná citlivost osob. Z pohledu délky
působení, možných účinků, množství dostupných
informací či ovlivňování široké populace lze vliv
prachových částic považovat za prioritní. Při hledání
možností, jak zlepšit kvalitu ovzduší, by tudíž měl
být na prvním místě žebříčku.
Obrázek 5
Roční průměrné koncentrace PM2,5 na stanicích
v roce 2011
byla pozornost zaměřena na problematiku menších
zdravotně významných částic (PM10). Na příkladu
ostravské stanice Fifejdy je patrné, že vývoj imisní
situace přímo nesouvisí s pouhou produkcí emisí
TZL, ale je ovlivňován i dalšími faktory – zejména
meteorologickými a klimatickými jevy.
Přes příznivější klimatické podmínky roku 2012
zůstává dalším trvalýmproblémemv kvalitě ovzduší
MSK benzo(a)pyren, jehož koncentrace překračovaly
nejvyšší přípustnou limitní koncentraci 1 ng/m3 na
všech stanicích, kde je tato škodlivina měřena.
Graf 7
Emise a imise prachových částic
0
10
20
30
40
50
60
0
5000
10000
15000
20000
25000
PM10 µg/m
3
TZL t/rok
emise MSK emise Ostrava
imise OV-Fifejdy
V roce 2012 byl proti předchozímrokůmzaznamenán
pokles průměrné roční koncentrace problematické
škodliviny se specifickým výskytem v rámci ČR
(benzen) v Ostravě – Přívoze.
Za příznivou skutečnost pro náš region lze považovat
výskyt kovů, který zde splňuje limitní hodnoty
dané zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,
a vyhláškou č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování
a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu
informování veřejnosti o úrovni znečištění a při
smogových situacích, tj. na žádné z monitorovacích
stanic v MSK nedochází k překračování přípustné
roční koncentrace, která je stanovena pro arsen
6 ng/m3, pro kadmium 5 ng/m3, pro nikl 20 ng/m3
a pro olovo 0,5 µg/m3.
Graf 8
Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu na
měřicích stanicích v MS kraji, vývoj od r. 2007 - 2012
0
2
4
6
8
10
12
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ng/m
3
Radvanice Mar.Hory Přívoz Český Těšín Karviná
Z pohledu dlouhodobého sledování kvality ovzduší
došlo v průběhu 90. let k prudkému poklesu emisí
prachových částic (TZL – tuhé znečišťující látky)
zejména z velkých zdrojů znečištění ovzduší. Tento
pokles se však neprojevil na imisní situaci, ve které
