37
KHS MSK se sídlem v Ostravě
Ročenka 2012
Virový zánět jater
Celkový počet onemocnění virovou žloutenkou
(hepatitidou) v roce 2012 poklesl na 140 případů.
Z toho počtu nejvyšší podíl připadá na žloutenku
typu C (VHC) – celkem 83 onemocnění, 14 akutních
forem a 69 chronických forem. Situace ve výskytu
VHC je již druhým rokem neměnná.
Virus hepatitidy C se přenáší především krevní
cestou. Přenos sexuálním stykem je spíše ojedinělý,
rovněž tak přenos z matky na dítě. Virová žloutenka
typuC je nejčastější krví přenosnou infekcí ve skupině
injekčních uživatelů drog. V akutním stádiu je VHC
často nerozpoznána, z důvodu nekomplikovaného,
bezpříznakového průběhu. Do chronicity přechází
50 - 75% infikovaných. Chronická forma onemocnění
bývá zpravidla diagnostikována při jiném typu
vyšetření. Nerozpoznané a neléčené chronické
infekce žloutenky typu C mohou v konečném
důsledku negativně ovlivňovat kvalitu i délku života
nemocných, neboť jsou často příčinou jaterní cirhózy
a karcinomu jater.
Počet hlášených onemocnění virovou žloutenkou
typu E (VHE) každoročně stoupá. Celkem bylo
hlášeno 26 případů. Dříve byla VHE typickou
importovanou nákazou cestovatelů do rozvojových
zemí. V posledních letech je většina onemocnění
získána na území České republiky. Příčinou je
vysoká promořenost chovů prasat v Evropě i ČR. K
odhalení zdroje nákazy spolupracují orgány ochrany
veřejného zdraví s veterinární službou. U zvířat
probíhá onemocnění bezpříznakově. Nejrizikovější
je konzumace nedostatečně tepelně opracovaného
vepřového a kančího masa (játra, svalovina).
Prevencí je dostatečná tepelná úprava masa a
masných výrobků, včetně odděleného zpracování
syrových a hotových pokrmů, aby nemohlo dojít ke
kontaminaci hotových potravin. Samozřejmostí je
Graf 38
Vybraná hlášená infekční onemocnění v MS kraji v
letech 1997 – 2012
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Počet onemocnění
Alimentární nákazy Vzdušné nákazy Ostatní nákazy
dodržování pravidel osobní hygieny, zejména mytí
rukou. Mezilidský přenos je možný, neboť virus je
vylučován stolicí, ale je méně častý. Onemocnění
obvykle nezanechává následky, chronické formy
nejsou známy. Rizikové je zejména pro těhotné ženy.
Proti VHE neexistuje v současné době vakcína.
Tabulka 19
Výskyt akutních případů virového onemocnění jater -
MS kraj, roky 2008-2012, absolutní počty a relativní
výskyt na 100 000 obyvatel
Rok VH - A VH - B VH - C VH – E
abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel.
2008 77 6,2 25 2,0 13 1,0 3 0,2
2009 50 4,0 22 1,8 8 0,6 1 0,1
2010 162 13,0 34 2,7 7 0,6 2 0,2
2011 81 6,5 16 1,3 10 0,8 9 0,7
2012 6 0,5 15 1,2 14 1,1 26 2,1
Tabulka 20
Výskyt akutních případů virového onemocnění jater –
okresy MS kraje, roky 2008-2011, absolutní počty
a relativní výskyt na 100 000 obyvatel
Okres VH – A VH – B VH – C VH – E
abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel.
BR 0 0 1 1,0 0 0 1 1,0
FM 0 0 1 0,5 0 0 0 0
KA 2 0,8 6 2,3 1 0,4 9 3,4
NJ
0 0 0 0 1 0,7 4 2,6
OP 1 0,6 0 0 0 0 4 2,3
OV 3 0,9 7 2,1 12 3,6 8 2,4
Celkem 6 0,5 15 1,2 14 1,1 26 2,1
Graf 39
Virový zánět jater - ČR a MS kraj na 100 000 obyvatel
0
5
10
15
20
25
30
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
IncidenceVH/100 000
MSK ČR
