32
KHS MSK se sídlem v Ostravě
Ročenka 2012
Tabulka 15
Zaměstnanci v riziku dle kategorií a dle okresů v MS
kraji 2012 – zdroj IS KaPr
Výsledky kategorizace slouží jako objektivní
podklad pro stanovení opatření k ochraně zdraví při
práci a k omezení rizik poškození zdraví. Jedná se
především o stanovení minimální náplně a četnosti
preventivních lékařských prohlídek v rámci závodní
preventivní péče a zajištění průběžného sledování
expozice zaměstnanců faktorům pracovních
podmínek měřením. Dále se jedná o opatření
technická, organizační a náhradní (režim práce
a odpočinku, určení vhodných osobních ochranných
pracovních prostředků). Zaměstnavatel je povinen
rizika na pracovišti vyhledávat. To znamená
vyhledávat rizikové faktory pracovního prostředí,
které se na daném pracovišti vyskytují nebo mohou
vyskytovat při provozování strojního vybavení
a technologických procesů.
Okres/kategorie ktg 2R ktg 3 ktg 4 Celkem
Bruntál
295 4606 290 5 191
Frýdek-Místek 2464 15763 1273 19 500
Karviná
1406 16488 1531 19 425
Nový Jičín
1092 7988 593 9 673
Opava
910 6040 144 7 094
Ostrava
2113 26746 840 29 699
Celkem
8 280 77 631 4 671 90 582
Graf 27
Zaměstnanci – ženy v riziku dle kategorií v MS kraji
2012 – zdroj IS KaPr
Graf 28
Zaměstnanci – muži v riziku dle kategorií v MS kraji
2012 – zdroj IS KaPr
ktg 2R; 3 891;
19,8%
ktg 3; 15 516;
78,9%
ktg 4; 270;
1,4%
Ženy
ktg 2R; 4389;
6,2%
ktg 3; 62115;
87,6%
ktg 4; 4401;
6,2%
Muži
Objektivizace rizik se provádí zejména měřením
rizikových faktorů. Na základě provedenýchměření
je zaměstnavatel povinen míru rizika jednotlivých
faktorů pracovního prostředí vyhodnotit. Při
hodnocení se vychází z doby, po kterou je pracovník
hodnocenému rizikovému faktoru vystaven
(doba expozice), a z výsledků měření jednotlivých
faktorů, popř. hodnocení faktorů, u nichž se měření
neprovádí (psychická zátěž, zraková zátěž). Hodnotí
se expozice v tzv. charakteristické směně, což je
směna, která probíhá za obvyklých provozních
podmínek a představuje skutečnou míru zátěže
pracovníka faktory pracovního prostředí v běžném
provozu.
Z hlediska zařazení prací do rizika je u mužů
naprosto dominantním faktorem hluk, který se
na celkové situaci podílí téměř 40 %. Mezi další
významně se projevující faktory patří nadále vibrace
přenášené na ruce (hornictví, strojírenství), které se
podílejí 18 %, a fyzická zátěž se 14 % podílem. Ve
zřejmé souvislosti s útlumem hornictví se snižuje
podíl prací v riziku fibrogenního prachu (12 %).
U žen se významně uplatňuje faktor biologických
činitelů (podíl 22 %), což souvisí s převahou žen
pracujících ve zdravotnických zařízeních, a fyzická
zátěž (vesměs horních končetin), která souvisí
zejména s prací v montážních závodech vznikajících
hlavně v průmyslových zónách, a tvoří již 27 % žen
v riziku. U žen ztratil dominanci rizikový faktor
hluk (24 %).
Graf 29
Zaměstnanci – ženy v riziku dle faktorů v MS kraji
2012 – zdroj IS KaPr
Graf 30
Zaměstnanci – muži v riziku dle faktorů v MS kraji
2012 – zdroj IS KaPr
Prach
1052; 4%
Hluk
6151; 24%
Vibrace
795; 3%
Fyzická zátěž
6642; 27%
Pracovní poloha
797; 3%
Biologické činitele
5563; 22%
Ostatní
4351; 17%
Ženy
Prach
16078; 12%
Hluk
52573; 39%
Vibrace
24580; 18%
Fyzická zátěž
18477; 14%
Pracovní poloha
7636; 6%
Biologické činitele
1438; 1%
Ostatní
13413; 10%
Muži
