Je zde jaro a blížící se léto a s nimi spojená zlepšená nálada lidí po předchozí dlouhé zimě, ale také oteplení provázené zpravidla nárůstem průjmových onemocnění, jejichž výskyt bývá nejvyšší právě v teplém ročním období.
Důvodem jsou lepší klimatické podmínky pro pomnožení bakterií v rizikových potravinách při jejich nevhodném uskladnění a nesprávném technologickém zpracování při přípravě stravy, např. při grilování či jiném tepelném zpracování kuřat a jiných druhů mas v přírodě, ale i v domácnostech a provozech veřejného stravování. O sezonalitě akutních průjmových onemocnění svědčí skutečnost, že se jejich výskyt jen za 4čtyřměsíční období od června do září roku 2005 podílel v kraji na více než 50% všech průjmových onemocnění hlášených za celý rok.
K přenosu nákazy dochází zpravidla požitím kontaminovaných potravin, kdy suroviny mohou byt kontaminovány primárně, to znamená, že byly připraveny z masa, mléka, vajec a orgánů infikovaných zvířat, nebo byly infikovány sekundárně člověkem s akutním či bezpříznakovým onemocněním, případně infikovanými zvířaty ( např. hlodavci) při distribuci, skladování a transportu. Častým místem kontaminace jsou pracovní plochy, dále k ní dochází znečištěnými kuchyňskými nástroji, nádobím, prkénky, přepravkami, v kontaminovaných chladničkami apod., méně častý je přenos kontaminovanou vodou.
Nejčastějšími původci akutních průjmových onemocnění jsou bakterie, a to Salmonela a Campylobacter, které vyvolaly více než 80% všech průjmových onemocnění v roce 2005. Tyto bakterie potřebují ke svému pomnožení jednak vhodné tepelné podmínky v rozpětí od 10 do 45 st.C, ale i dobrou živnou půdu. Z tohoto pohledu jsou rizikovými potravinami měkké salámy, tlačenky, jitrnice, sekaná, játrovky, paštiky a jiné masové výrobky, mléčné, lahůdkářské a cukrářské výrobky. Ke kontaminaci lahůdkářských a cukrářských výrobků může dojít užitím vajec, zejména z domácího chovu, při nedodržení správného postupu přípravy stravy (např. užití syrových vajec při domácí přípravě majonézy, krémů do zákusků apod.).
V roce 2005 se výskyt průjmových onemocnění mírně zvýšil ve srovnání s předchozím rokem a v kraji bylo postiženo více jak 10 000 osob, které v důsledku potíží vyhledaly lékařské ošetření. Skutečný počet nemocných byl zajisté podstatně vyšší. Jednalo se sice vesměs o sporadická onemocnění, v menší míře o rodinné výskyty s postižením několika osob, byly však zaznamenány i menší hromadné výskyty.
Jedním s průjmových onemocnění, které bylo v dřívějších letech poměrně častém, je bacilární úplavice. Vzhledem k lepšícím se hygienickým podmínkám, včetně dodržování zásad osobní hygieny, došlo k výraznému poklesu nemocnosti na tuto nákazu. Vzhledem k tomu, že se jedná o nákazu, která se, na rozdíl od salmonelóz a kampylobakterióz, snadno šíří i přímým stykem s nemocným, mohou se uplatnt se v procesu šíření této nákazy i horší sociální podmínky a hygienická úroveň v dané lokalitě či rodině, avšak častá jsou onemocnění vzniklá za pobytu nebo po návratu z rekreace, zejména zahraniční.
Jedním ze způsobů jak předcházet riziku vzniku průjmových onemocnění je dodržování „ 10 zlatých pravidel „, která doporučuje Světová zdravotnická organizace v Ženevě. :
Občané by si měli uvědomit, že by se těmito zásadami měli řídit i za rekreačních pobytů, zejména v zahraničí a vyvarovali se konzumaci nedostatečně tepelně zpracovaných pokrmů a k pití užívali jen pitnou vodu, případně pili jen originálně balené nápoje. Tím se vyvarují případným zdravotním potížím a zachovají si na dovolenou lepší vzpomínky.
Zveřejněno: 27.4.2006