KHSMSK

Nahrávám...

KHSMSK

KHSMSK

Virový zánět mozku přenášený klíšťaty

Úvod / Občanům / Virový zánět mozku přenášený klíšťaty

Obdobně jako v minulých letech lze očekávat, že s nástupem teplejšího období dojde v kraji k onemocněním klíšťovým zánětem mozku. Oblast Beskyd patří k relativně bezpečné oblasti, kde dosud nebylo zaznamenáno závažné ohnisko klíšťové encefalitidy. K rizikovým oblastem s možností přisátí infikovaných klíšťat patří v kraji zejména lokality na Opavsku a Bruntálsku. V roce 2008 byly v kraji hlášeny 53 případy onemocnění, z nichž 49 byla onemocnění dospělých osob. Mezi postiženými bylo 10 osob z Bruntálska, 19 z Opavska a 13 z Ostravy, u nich však došlo většinou k nákaze v ohniscích v kraji nebo v jiných lokalitách ČR, k významným oblastem s vyšším výskytem infikovaných klíšťat patří např. jižní Čechy.

Klíšťová encefalitida je onemocnění, které souvisí s cyklem aktivity klíšťat, tj. v období od dubna do října s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným úbytkem v červenci a srpnu a s druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt klíšťové encefalitidy v jednotlivých letech je závislý na množství klíšťat a na počasí, které mimo jiné ovlivňuje také intenzitu kontaktu s přírodním ohniskem nákazy (rekreační aktivity, sběr hub apod.).

Typické klinické projevy mívají často dvoufázový průběh. První fáze, provázená horečkou a bolestmi hlavy, připomíná chřipku a je vystřídána zpravidla po 3 – 10 dní trvajícím klidovým obdobím druhou fází, která má různé příznaky postižení centrálního nervového systému (zánět plen mozkových, zánět mozku). Inkubační doba se zpravidla pohybuje od 7 do 14 dní, může však být i delší. Rezervoárem nákazy jsou savci a ptáci v lesích, křovinatých i polních biotopech, včetně domácích zvířat (např. kozy, ovce). Sáním na těchto zvířatech se infikuje klíště, které může být zdrojem nákazy pro člověka. V infikovaném klíštěti se virus udržuje aktivní i po přeměně v další vývojová stádia (larva, nymfa, imago) a asi u 6% jedinců dochází k přenosu na další generaci klíšťat. Člověk se zpravidla infikuje přisátím klíštěte, avšak k přenosu nákazy může dojít i konzumací syrového mléka, případně po požití nedostatečně tepelně opracovaných produktů z mléka. Riziko onemocnění s příznaky postižení mozku není sice velké, avšak nelze ho podceňovat. U většiny nakažených, zejména u dětí, probíhá nákaza mnohdy bez příznaků, u menší části pak končí první fází chřipkového onemocnění a jen u nepatrné části osob, hlavně dospělých, může vést k závažnému onemocnění a nejzávažnější průběh bývá právě u těchto osob.

Tato nákaza je řazena k onemocněním s přírodní ohniskovostí a výskyt infikovaných klíšťat se v posledních letech posunul i do vyšších poloh než bylo dosud obvyklých 700 metrů nadmořské výšky. K preventivním opatřením, která snižují riziko klíšťové encefalitidy, patří užívání vhodného oděvu světlé barvy s dlouhými rukávy a nohavicemi při vycházkách do přírody, užívání repelentních přípravků a obnova postřiku dle doporučení výrobce a také bezprostřední kontrola těla po návratu a neprodlené odstranění klíšťat. Možnost nákazy se výrazně snižuje s dobou, která uplynula od přisátí klíštěte do jeho odstranění. Při odstranění klíštěte, nejlépe s použitím pinzety, je nutno předejít potřísnění rukou či sliznic krví klíštěte. Místo přisátí je nutno dezinfikovat, nejlépe jodovým preparátem, před i po odstranění klíštěte.

Jedním z nejúčinnějších opatření v prevenci tohoto onemocnění je očkování, které spočívá v aplikaci 3 dávek základního očkování a následných přeočkováních po 3 – 4 letech.

Jak vyplývá z klinické i epidemiologické charakteristiky tohoto onemocnění jsou nejvíce ohroženou věkovou skupinou populace dospělé osoby a proto je očkování doporučováno hlavně těmto osobám.

Zveřejněno: 19.5.2009