KHSMSK

Nahrávám...

KHSMSK

KHSMSK

Stručná charakteristika epidemiologické situace v MS kraji v roce 2009.

Úvod / Občanům / Stručná charakteristika epidemiologické situace v MS kraji v roce 2009.

V roce 2009 bylo ohlášeno v Moravskoslezském kraji celkem 17486 infekčních nákaz, z nich 532 parazitární. V rámci preventivních opatření provedli pracovníci protiepidemických oddělení šetření v 10 557 ohniscích infekčních nákaz, tj. rodinách, kolektivech či pracovištích, kde se infekční onemocnění vyskytlo. Jedná se o ověřování údajů k objasnění možného zdroje a cest přenosu nákazy, např. zjištění podezřelé potraviny či suroviny, která se mohla na přenosu nákazy podílet a následné uplatnění protiepidemických opatření vedoucích k zabránění či omezení jejího dalšího šíření.

Záněty dýchacích cest (ARI) způsobila začátkem roku celá škála jak virových, tak bakteriálních původců a také byla v populaci prokázána cirkulace virů chřipky A, a to jak subtypu A(H3N2), tak subtypu A(H1N1).

Po obvyklém poklesu nemocnosti v období jaro – léto došlo k opětovnému předpokládanému nárůstu hlášené nemocnosti v podzimních a zimních měsících s maximální týdenní incidencí ARI v 47. a 48. KT, kdy týdenní nemocnost dosáhla 2 474 a 2 420 př./100 000 obyvatel kraje a během těchto 2 týdnů v kraji onemocnělo přibližně 59 000 lidí. V tomto období se na původu ARI také výrazně podílely viry chřipky Pandemic A(H1N1) 2009.

Celkový počet nemocných akutními průjmovými onemocněními (APO), u nichž byla bakteriologicky či virologicky laboratorně prokázána etiologie, představoval 7 477 případů, což je ve srovnání s loňským rokem snížení o 9,4%. Celkový počet hlášených salmonelóz se oproti předchozímu roku prakticky nezměnil a došlo jen k nárůstu o 2%. U ostatních APO bakteriálního původu, vč. kampylobakterióz, byly počty hlášených onemocnění nižší. Kampylobakteriózy, jako nejčastější diagnostikovaná průjmová onemocnění, poklesly oproti předchozímu roku o 11,4% a ostatní průjmy bakteriálního původu o 26,2%. Výskyt APO virového původu se ve srovnání s předchozím rokem prakticky nezměnil. O tom, že je zvýšený výskyt bakteriálních průjmů vázán na teplejší období roku svědčí skutečnost, že v období od července do října bylo hlášeno 56,4% všech salmonelóz, od června do října 57,3% kampylobakterióz.

Byl zaznamenán pouze jeden závažnější hromadný výskyt salmonelózy s postižením 61 osoby. Jednalo se o konzumenty stravy připravené v kuchyni hotelové restaurace ve Frýdku – Místku a k nákaze došlo velmi pravděpodobně po konzumaci drůbežího řízku s bramborovým salátem. Onemocnění mělo lehký klinický průběh a většinou bylo zjišťováno až epidemiologickým šetřením a bakteriologickým ověřením.

Počet onemocnění bacilární úplavicí se letos snížil z 53 na 43 případy. Byl však zaznamenán zvýšený výskyt této nákazy v jednom zařízení pro zdravotně postižené s celkovým postižením 20 osob, z toho 3 zaměstnanců, k šíření nákazy došlo kontaktem.

Mezi vzdušnými nákazami a nemocemi provázenými vyrážkou byly nejčastěji hlášeny plané neštovice. Ve srovnání s loňským rokem, kdy bylo hlášeno 5497 onemocnění, došlo k nárůstu počtu onemocnění na 6 929, což je o 26%.

Výskyt epidemického zánětu příušnic se oproti loňskému roku nezměnil, 32 resp. 37 případů, onemocnění spalničkami a zarděnkami nebyla hlášena.

U ostatních nákaz této kategorie došlo k poklesu hlášených spál o 20%, infekční mononukleózy o 25,4% a u ostatních nákaz nedošlo k výrazným změnám.

Celkový počet hlášených onemocnění virovou žloutenkou všech typů se oproti loňskému roku snížil z 212 na 54př., tj. o 24,1%, a byl zejména ovlivněn nižším počtem zjištěných chronických hepatitid typu B a C.

Ve skupině neuroinfekcí se počet onemocnění vyvolaných meningokoky zvýšil z 10 na 13 a všechna onemocnění skončila úzdravou. Onemocněly 4 děti předškolního věku, 2 školáci a 7 dospělých osob. Všechna onemocnění byla vyvolána typy meningokoků, které nejsou obsaženy v očkovací látce, nejčastěji Neisseria meningitidis skupiny B – 10x.

V roce 2009 bylo hlášeno 39 onemocnění klíšťovým zánětem mozku, což je o 14 méně než v předchozím roce a nejvíce případů je hlášeno z oblastí s nejvyšší ohniskovostí, tj. Opavska ( 17 př. ) a Bruntálska ( 8 př. ), onemocnění postihlo 1 předškolní dítě, 7 dětí školního věku a 31 dospělou osobu.

Počet hlášených onemocnění hnisavým zánětem mozku se zvýšil z 23 na 35 případů a 5 osob zemřelo. Mezi postiženými byly 3 předškolní děti, 4 školní a 28 dospělých osob, nejčastějším původcem onemocnění byla bakterie Streptococcus pneumonoae – 11x.

Nejvyšší podíl mezi neuroinfekcemi představují zánětlivá nehnisavá onemocnění mozkových blan, kterých bylo hlášeno celkem 110, což odpovídá loňskému výskytu – 117 př. O sezónním výskytu tohoto onemocnění, spojeném zejména s obdobím léta, svědčí skutečnost, že k 73 onemocněním došlo v období od července do října.

Z méně obvyklých nákaz lze uvést 7 onemocnění dospělých osob listeriózou, z nich 2 zemřely. Jednalo se o pacienty s jinou závažnou chorobou, kdy jeden trpěl závažnou poruchou jaterních funkcí, která vedla k úmrtí a ve druhém případě o onkologického pacienta s imunosupresivní léčbou.

Dále byla diagnostikována u 2 osob horečka Dengue, bez vzájemné epidemiologické souvislosti. Jednalo se o dospělou osobu a školní dítě a oba měli v anamnéze pobyt v karibské oblasti. Onemocnění skončila úzdravou.

Do této skupiny nákaz patří také 2 případy onemocnění hemoragickou horečkou s renálním syndromem vyvolanou Hantaviry. Onemocněli 2 muži, kteří mají v anamnéze společný pobyt na soukromé chatě na Slovensku spojený s úklidem tohoto objektu se známkami přemnožení hlodavců. Přes závažný klinický průběh se známkami selhávání ledvin došlo k úzdravě.

Také bylo potvrzeno onemocnění Creutzfeldt – Jakobovou nemocí u 59letého muže, který na tuto nákazu zemřel za 3 měsíce od prvních neurologických příznaků. Onemocnění bylo potvrzeno za hospitalizace na neurologické klinice FN v Brně.

K méně obvyklým parazitárním nákazám patří hlášený případ echinokokózy, což je onemocnění vyvolané tasemnicí Měchožilem. Bylo zjištěno tomografickým vyšetřením dutiny břišní ženy, které odhalilo četné cystické útvary v játrech. Po intenzivní antiparazitární léčbě byl u ní zvažován i možný chirurgický léčebný zásah.

U ostatních hlášených infekčních onemocnění nedošlo k mimořádné epidemiologické situaci.

Zveřejněno: 30.3.2010