Na území Moravskoslezského kraje převládá zásobování obyvatel pitnou vodou z veřejných vodovodů. Jedná se o 28 vodovodů zásobujících více než 5 000 obyvatel a 180 vodovodů zásobujících méně než 5 000 obyvatel
Dominantním vodovodem je páteřní vodovod Ostravského oblastního vodovodu (OOV), který na území 5 okresů zásobuje více než 1 100 000 obyvatel. Základem OOV je propojení tří vodárenských nádrží – Morávka, Šance a Kružberk. Pitná voda, získávána z těchto povrchových zdrojů, je na území kraje lokálně doplňována místními podzemními zdroji.
Vodárenské systémy, zásobující více než 5 000 obyvatel, jsou provozovány odbornými týmy pracovníků a zde hygienická služba nezjišťuje zásadní porušování platných předpisů – povinností provozovatelů veřejných vodovodů ve smyslu § 3 a 4 zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky MZ č.252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
Každá osoba, zásobující veřejnost pitnou vodou, musí ve stanovených četnostech a rozsahu sledovat kvalitu vyráběné a dodávané pitné vody. Tyto legislativní povinnosti musí mít zapracovány v provozních řádech, které předkládá ke schválení orgánu ochrany veřejného zdraví.
Všechny výsledky laboratorních vyšetření pitné vody pořízené provozovateli vodovodních systémů a rovněž i výsledky kontrol hygienické stanice jsou ukládány v celostátním informačním systému PiVo (Registr kvality pitné a rekreační vody). Zavedení tohoto systému (2004) umožňuje, že orgán ochrany veřejného zdraví má aktuální informace o kvalitě pitné vody ve všech systémech veřejných vodovodů.
Hygienická služba v roce 2005 řešila zejména nevyhovující kvalitu pitné vody u malých vodovodů. Tyto vodovody jsou provozovány zpravidla obcemi; je zde zjišťován nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V případech, kdy hygienická služba zjišťuje nevyhovující mikrobiologickou kvalitu pitné vody je vydán zákaz užití vody jako pitné. V rámci tohoto řízení musí provozovatel provést taková opatření, aby v dlouhodobé perspektivě byly vyloučeny zejména nedostatky v mikrobiologické kvalitě vody. V případě zjištění takovéto nevyhovující kvality vody je s provozovatelem vedeno řízení o uložení pokuty podle § 92 zákona č.258/2000 Sb. Výše uložené pokuty se odvíjí od míry zdravotního rizika a délky trvání nevyhovujícího stavu. Dále je přihlíženo k součinnosti provozovatele při odstraňování zjištěných nedostatků.
V roce 2005 bylo orgánem ochrany veřejného zdraví vydáno 12 zákazů používání pitné vody a ve 20 případech byla uložena sankce za neplnění povinností stanovených zákonem 258/2000 Sb.
Vedle zásobování pitnou vodou z veřejných vodovodů je kontrolováno i zásobování pitnou vodou z individuálních zdrojů tzv. komerčních studní. Na tyto podzemní zdroje jsou napojeny např. školské, stravovací, ubytovací či zdravotnické objekty. V rámci Moravskoslezského kraje bylo v roce 2005 registrováno 180 těchto studní. Pro provozovatele těchto studní platí stejné povinnosti jako u provozovatelů veřejných vodovodů. Jedná se o vypracovaný systém kontroly kvality pitné vody, jehož výsledky jsou rovněž zasílány do celostátního informačního systému.