KHSMSK

Česká republika má velmi propracovaný systém řešení problematiky uznávání nemocí z povolání. Hlavní roli v tomto systému hrají hlásící střediska a krajské hygienické stanice. Aby diagnostikovaná nemoc mohla být uznána jako nemoc z povolání, musí být uvedena v seznamu nemocí z povolání, což je základní podmínkou. Další podmínkou je splnění tzv. klinických kritérií a hygienických kritérií. Klinickým kritériem můžeme označit onemocnění konkrétní nemocí, které je uvedeno v seznamu nemocí z povolání, s patřičným stupněm postižení, např. omezení hybnosti aj. Jestliže došlo ke splnění klinických kritérií, zašle hlásící středisko žádost o ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání na příslušnou krajskou hygienickou stanici.

Skutečnost, že jsou splněna klinická kritéria, ještě nutně nemusí znamenat, že posuzovaná osoba (zaměstnanec s onemocněním) má nemoc z povolání. Diagnostikovaná nemoc je při odeslání žádosti o ověření podmínek vzniku tzv. suspektní, laicky řečeno „podezřelá“ na nemoc z povolání. Jakmile výše uvedená žádost dorazí na příslušnou krajskou hygienickou stanici, probíhá samotné šetření nemoci z povolání. V rámci šetření jsou posuzovány pracovní podmínky žádající osoby za rozhodné období, tedy expozice – vystavení se posuzované osoby relevantním faktorům pracovního prostředí v určitém časovém úseku. Také se stanovuje charakteristická pracovní směna a shromažďují se podklady z objektivizace daných faktorů. Poměrně často bývají faktory pracovních podmínek podezřelé nemoci měřeny akreditovanou nebo autorizovanou laboratoří.

Ostravští hygienici obdrželi od začátku roku ke 13.08.2020 od hlásících středisek celkem 348 žádostí o ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání (včetně ohrožení). Za toto období provedli celkem 105 měření faktorů pracovních podmínek a v rámci šetření nemocí z povolání jich vykonali 210. Největší počet žádostí o ověření podmínek vzniku onemocnění je pro položku II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory (246, nejčastěji nemoci periferních nervů horních končetin, nemoci kostí a kloubů rukou a zápěstí nebo loktů, nemoci šlach nebo úponů svalů), III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic a pobřišnice (40, nejčastěji silikóza nebo pneumokonióza), dále pak IV – nemoci z povolání kožní (6, např. dermatitidy) a V – nemoci z povolání přenosné a parazitární (56, z toho 31 pro COVID-19 a 24 pro svrab). V pěti případech již bylo onemocnění COVID-19 uznáno jako nemoc z povolání (byla splněna jak klinická kritéria, tak také hygienická kritéria).

Z výše uvedeného vyplývá, že Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě vykonává i v období pandemie koronaviru také své ostatní vysoce odborné činnosti, které ji právní předpisy ukládají tak, aby veškeré činnosti byly zachovány a vyřizovány v rámci možností v co nejkratším termínu.