Přímé kompetence dozorové činnosti nad kvalitou ovzduší jsou hygienické službě stanoveny pouze pro oblast vnitřního prostředí, která je definována § 13 zákona č. 258/2000 Sb. a týká se i staveb předškolních a školských zařízení. Na tuto oblast je zaměřena pozornost při posuzování projektových dokumentací nových staveb či rekonstrukcí objektů, kdy jsou posuzovány podmínky větrání a vytápění, které mohou významně ovlivnit kvalitu vnitřního prostředí (mikroklimatické podmínky, výskyt chemických škodlivin i mikrobiální znečištění). Zejména v prostředí, ve kterém se pohybují děti je nezbytná aplikace materiálů, které mají atesty zdravotní nezávadnosti a je u nich předpoklad, že nebudou do okolí emitovat žádné škodliviny.
Při kontrole konkrétních zařízení je pak mimo jiné zaměřen důraz na mikroklimatické podmínky (teplota, vlhkost, proudění vzduchu) a stav čistoty zařízení (podlah, povrchů, maleb). Již v létech 2006-2007 po rozsáhlém měření faktorů vnitřního prostředí v řadě škol v našem kraji, kdy se prokázalo naprosto nedostatečné proudění vzduchu v průběhu vyučování (tím dosaženy nepřiměřené koncentrace CO2), nedodržování stanovených teplot v rozmezí 22+/-2° C, vlhkosti s požadovanou hodnotou pro chladné období minimálně 30 % a taky byly v prostředí škol naměřeny nadlimitní hodnoty prachu (frakce PM 10 a PM2,5), byli ředitelé škol a školských zařízení mnoha způsoby vyzýváni k zajištění stanovených mikroklimatických podmínek, které zoptimalizují kvalitu vnitřního prostředí, kde děti tráví 1/3 - 1/4 dne. Vnitřní prostředí je totiž již delší dobu uznáváno jako jeden z faktorů významně ovlivňujících lidské zdraví. Na jednu stranu je důležité znát jeho kvalitu, na druhou stranu je však důležité znát způsoby ovlivňování vnitřního prostředí a to:
Zveřejněno echo zverejneno($datum); ?>
Zveřejněno: 18.4.2012