Nadváha, obezita a nemoci související se stravou (srdečně-cévní onemocnění, rakovina, cukrovka a mozkové příhody) nabývají rozměrů epidemie a rozhodující měrou přispívají k hlavním příčinám úmrtnosti a nemocnosti v Evropě. Podle Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO) trpí nadváhou nebo obezitou více než 50 % dospělého evropského obyvatelstva.
V současné době se v odborném tisku ve zvýšené míře objevují publikace o rozšíření obezity mezi dětmi a mládeží. Ve většině evropských zemí je výskyt chlapců a dívek ve věku 10 roků obézních nebo s nadváhou vyšší než 10 %. V některých zemích jižní Evropy dosahuje počet obézních dětí i více než 30 %. Počet dětí zasažených tímto civilizačním onemocněním na celém světě každým rokem přibývá asi o 0,5 – 1 %. Dětská obezita je o to závažnější, že její důsledky se projeví v další produktivní generaci mnohem silněji než dnes. Zpráva WHO z roku 2005 o zdraví v Evropě analyticky ukazuje, že mnoho úmrtí a nemocí je způsobeno sedmi hlavními rizikovými faktory, z nichž šest (hypertenze, cholesterol, body mass index /dále jen BMI/, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, nedostatečná fyzická aktivita a nepřiměřeně vysoká konzumace alkoholu) souvisí se stravou a tělesnou aktivitou, a proto je k těmto zdravotním faktorům nutno přistupovat souběžně ve snaze zabránit významnému počtu úmrtí a nemocí.
Zajímavá data o způsobu života českých dětí a mládeže jsou uvedeny v Národní zprávě o zdraví a životním stylu dětí a školáků1) získaná v r. 2010 od reprezentativního souboru 5686 českých dětí ve věku 11, 13 a 15 let, kdy bylo zjištěno:
Výskyt nadváhy a obezity u školáků byl u chlapců v průměru 19 % a u dívek 9 %. Nejnižší výskyt byl zaznamenán u 13letých dívek (6,9 %). Ve všech věkových skupinách chlapci výrazně převyšovali dívky ve výskytu nadváhy a obezity. Podrobnější data jsou uvedeny v následující tabulce
Stravovací návyky vytvořené v dětství často přetrvávají do dospělosti a výzkumy ukázaly, že děti trpící obezitou mají větší sklony k obezitě v dospělosti. Občané žijí v prostředí přispívajícím k obezitě, kde riziko obezity zvyšuje sedavý způsob života. Vliv na predispozici k obezitě mohou mít genetické faktory, avšak pouze na základě genetiky nelze vysvětlit prudký nárůst obezity u dětí v posledních letech. Obezita dětí i dospělých je výsledkem nerovnováhy mezi energií všech snědených potravin a energií vydanou všemi tělesnými aktivitami. Tato nerovnováha je výsledkem komplexních změn životního stylu a různých společenských faktorů, které ovlivňují způsob jak se děti stravují, sportují a cvičí, tráví volný čas. Jen u malého procenta obézních dětí mohou být příčinou jejich problémů poruchy endokrinních systémů nebo jiné zdravotní poruchy.
Významnou úlohu pro osvojení správného životního stylu u dětí hrají školy a školní výuka, neboť soustřeďují převážnou většinu dětské populace. Školy jsou místem, kde děti mají být seznamovány se zásadami zdravého životního stylu a zároveň s jejich realizací. Školy rovněž mohou zajistit pozitivní změny v dětském stravování nabídkou vhodných pokrmů ve školních jídelnách. Rovněž mohou rozvíjet tělesné aktivity v rámci zájmových kroužků a sportovních klubů. Několik doporučení, které lze ve školách (i doma) uplatňovat v prevenci dětské obezity:
Stravování - Žádný z programů prevence obezity, které jsou zaměřeny na děti, nemůže se výhradně týkat pouze snížení energetického příjmu, neboť by mohl způsobit nežádoucí úbytek hmotnosti i u dětí, které nadváhou netrpí. Ideální výživové programy by měly zlepšit stravu jak dětí s nadváhou a obezitou, tak i děti s nízkou hmotností, s cílem zavedením „ zdravé tj. nutričně i energeticky vyvážené“ stravy. Tyto programy by umožňovaly např. snížení příjmu tuku, zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, nebo omezení spotřeby sladkých nápojů a nápojů sycených oxidem uhličitým.
Sedavé činnosti - Omezování fyzické aktivity a nárůst sedavých činností jsou jedněmi z nejzávažnějších faktorů podporující epidemický nárůst obezity. Z těchto důvodů je velké množství studií zaměřeno na objektivizaci těchto vlivů a stanovení preventivních programů. Nejúspěšnější studie byly zaměřeny na snížení počtu hodin strávených sezením. Americká studie zaměřená na sledování 8 a 9letých dětí, u kterých byla omezena doba sledování televize a účast na počítačových hrách po dobu 6 měsíců. Při srovnání s kontrolní skupinou z jiné školy byla u dětí sledované skupiny zjištěna nižší hodnota BMI a méně podkožního tuku. Nejsou k dispozici žádné studie, zaměřené na vliv sledování televize na starší děti, ale americká studie „Planet Health“ uvádí, že existuje přímá souvislost mezi délkou doby sledování televize a obezitou u dospívajících dívek (avšak nikoliv u chlapců) a že zkrácení doby sledování TV snižuje riziko obezity o 15%.
Fyzická aktivita ve škole - Ve školách je obtížné zařadit do programu další fyzické aktivity (doporučují se 3 hodiny tělesné výchovy), neboť představitelé škol se obávají, že by se tak negativně ovlivnila úroveň obecných znalostí. V jedné australské základní škole bylo do rozvrhu zařazeno o 1 až 2 hodiny tělesné výchovy navíc, aniž by došlo k snížení obecných znalostí dětí. V této škole byla prokázána zvýšená tělesná odolnost dětí a zřetelný úbytek podkožního tuku ve srovnání s dětmi, které měly běžný rozvrh. Program se zvýšeným počtem hodin tělesné výchovy byl již zaveden v 60 % základních škol v jižní Austrálii. Podobné akce se však neujaly na školách vyššího stupně, kde je vysoký tlak na úspěšné skládání zkoušek.
Fyzická aktivita ve volném čase - Pro starší děti je velmi důležitá volba zájmových činností, kdy si mohou sami volit způsob trávení svého volného času. Jedna ze současných francouzských studií klade důraz na každodenní rekreační aktivity dospívajících dětí. Pro propagaci a podporu těchto činností byly využívány třídní diskuse a výchovné činnosti v nesoutěživém prostředí. Již po 6 měsících se zlepšila kondice zapojených chlapců i děvčat a po 2 letech poklesl o 20 % podíl dětí s nadváhou ve srovnání se skupinou „kontrolní“.
Dostatek spánku - Jedním z klíčových výsledků studie IDEFICS2) byl poznatek, že existuje souvislost mezi délkou spánku a rizikem vzniku nadváhy a obezity. Výzkumní pracovníci stanovili počet hodin spánku od pondělí do čtvrtka jako hodnotu obvyklé doby spánku. U dětí předškolního věku, které spí denně méně než 9 hodin, bylo pozorováno zřetelně vyšší nebezpečí vývoje nadváhy. Navíc děti navštěvující školu, které spí méně než 11 hodin, vykazují o 40 % vyšší riziko nadváhy a dokonce o 300 % vyšší riziko, pokud spí méně než 9 hodin. Čas, který měly věnovat spánku, většinou strávily sledováním televize, nebo hraním videoher, což platilo především pro chlapce. Zajištění dostatku spánku dětí je tedy důležitou součástí boje proti dětské obezitě. Nedávná studie na Novém Zélandu vyhodnocovala spánkové návyky celkem 244 dětí ve věku od 3 do 5 let, u kterých bylo pozorováno, jak délka spánku ovlivňuje jejich index tělesné hmotnosti (BMI). Ve výsledku se ukázalo, že každá hodina spánku navíc znamená ve věku 7 let nižší BMI o 0,49. To odpovídá zhruba 0,7 kg.Špatná kvalita a nedostatek spánku zvyšují riziko obezity. Jeho role je totiž zásadní při vytváření mechanismů regulace chuti k jídlu a výdeje energie. Jeho nedostatek narušuje hormonální sekrece, zvláště pak inzulínu.
Snídaně dodává dostatek energie a živin do začátku dne. Pravidelná snídaně zajišťuje zlepšený příjem živin a pomáhá udržovat zdravou hmotnost těla. Zvláště je důležitá pro děti a dorost, neboť bylo zjištěno, že podporuje učení a zlepšuje školní výkony ve srovnání s nedostatečně vyživovanými dětmi. Toto ranní jídlo je však často zanedbáváno a vynecháváno; je proto nezbytné upozornit na výhody, které pravidelné snídání přináší. Většina dětí a mládeže rychle přechází ze spánku, kdy tělo odpočívalo, do aktivního stavu, kdy se zvyšují požadavky na spotřebu glukosy ve svalech a v mozku. Snídaně prakticky přeruší klidový stav a zaktivizuje tělo i mysl. Avšak 10 až 30 % dětí i starší mládeže v Evropě snídani velmi odbývá. V porovnání se skupinou dětí, které snídani zanedbávají, splňují snídající děti mnohem snáze výživová doporučení a vykazují vyšší denní příjem důležitých vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Obvyklá snídaně pro děti totiž většinou zahrnuje mléčné výrobky, snídaňové cereálie, ovocné šťávy, ovoce a vejce. Mimo to děti, které pravidelně snídají, mají rovněž většinou pozitivní návyky, včetně zvýšené spotřeby ovoce a zeleniny, a také vyšší tělesnou aktivitu.V současné době existují poznatky, že pravidelně snídající děti jsou většinou štíhlejší. Nedávné systematické zhodnocení šestnácti studií, ve kterých bylo sledováno 59.000 evropských dětí a dorostenců, prokázalo, že u dětí, které pravidelně snídají, byly zjištěny nižší hodnoty BMI. Obdobné poznatky jsou uváděny i v dalších studiích.
1) Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-Aged Children: WHO Collaborative Cross-National Study (HBSC) 2) Projekt IDEFICS (Identification and prevention of Dietary – and lifestyle – induced Health Effects in Children and infantS). http://www.ideficsstudy.eu/Idefics/, 2006
Zveřejněno: 28.5.2012