Termín „Status Polio – free“ země nebo region se používá k označení správních celků, na jejichž území se díky velmi dobré surveillance dětská obrna již nevyskytuje. Není to stav trvalý, poliomyelitida ještě nebyla eradikována celosvětově, proto existuje jisté riziko zavlečení. Všechny státy Evropského regionu jsou v riziku importu divokého polioviru a poliomyelitidy až do doby ukončení eradikace poliomyelitidy v globálním měřítku.
Je dobré si připomenout některá fakta:
Poliomyelitida (dětská obrna) je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které je pouze lidské a přenáší se přímým kontaktem nebo méně často kontaminovanou vodou či mlékem. Nákaza probíhá ve většině případů jako virémie, často bez příznaků, avšak u některých osob se virus dostává krevní cestou do míchy a mozku, způsobuje destrukci neuronů a vznik obrn, které postihují svaly horních i dolních končetin, v závažných případech i dýchacích svalů. Tato nákaza se vyskytovala od nejdávnějších dob. Nejstarším důkazem je vyobrazení strážce bohyně Astarte na egyptské stéle z roku 1403 – 1365 př.n.l., který má zkřivenou tenkou nohu v postavení typickém pro chabou obrnu. Až do 19. století byly ve světě uváděny pouze ojedinělé případy s nepřesnými popisy. Během 20. století vznikaly obrovské epidemie v zemích severní Evropy a v USA. Prognóza nemoci byla v té době velmi vážná, smrtnost byla přes 27%. Objevem respirátoru (tzv. „železných plic“) se zvýšila naděje na přežití. Na našem území došlo k první velké dokumentované epidemii v roce 1939, následoval řetěz dalších, přicházejících přibližně v pětiletých intervalech. V poslední velké epidemii v roce 1953 onemocnělo paralytickou formou přes 2000 dětí. Další očekávanou epidemii předešlo hromadné očkování nejprve inaktivovanou Salkovou vakcínou v roce 1957 a poté živou Sabinovou vakcínou v roce 1960. V mimořádně záslužné a úspěšné kampani byla tehdy naočkována celá dětská populace do 15 let věku a efekt této kampaně byl výborný – onemocnění vymizela prakticky okamžitě. Od té doby nejsou na našem území hlášeny žádné případy dětské obrny. Surveillance této nemoci zahrnovala nejen udržení vysokého procenta proočkovanosti populace (na celostátní úrovni se pohybuje nad 95%), ale i sledování výskytu poliovirů v odpadních vodách. Česká republika, stejně jako všechny státy Evropského regionu, přijala v souladu s doporučením WHO EURO „národní plán akcí pro zachování statusu polio-free“, jehož cílem bude jednak si nadále udržet tento stav, jednak připravit opatření v případě zavlečení této nákazy ze zemí, kde se ještě vyskytuje. Mezi tyto země patří Afgánistán, Pákistán, Irák, Izrael, Kamerun, Etiopie, Rovníková Guinea, Nigérie, Somálsko a Sýrie. V Sýrii vznikla na přelomu let 2013/2014 epidemie poliomyelitidy, která postihla převážně děti ve věkové skupině 6 – 23 měsíců. V souvislosti s obrovskou migrací obyvatel do sousedních zemí na Blízkém východě byl detekován divoký poliovirus i v Izraeli a v Egyptě. Obavy ze šíření epidemie nejen do zemí Arabského poloostrova, ale i do zemí EU souvisí s velkou migrací syrských uprchlíků. Nejvyšší riziko importace je ve skupinách s nízkou proočkovaností. Stejně tak nelze podcenit riziko zavlečení nákazy cestovateli při turistických cestách do výše jmenovaných zemí.
V rámci Národního akčního plánu je nezbytné udržet vysokou proočkovanost pro zajištění kolektivní imunity proti poliomyelitidě i přes nevybíravé aktivity odmítačů očkování. Při očkování a jeho kontrole je třeba věnovat zvláštní pozornost proočkovanosti vysoce rizikových skupin populace včetně imigrantů, uprchlíků a minoritních skupin. Pomocí víceúčelových serologických přehledů sledovat stav populace a nadále věnovat pozornost cirkulaci poliovirů v odpadních vodách a prostředí.
Zveřejněno: 11.6.2015