Nahrávám...

Ptačí chřipka

Úvod / Občanům / Ptačí chřipka

V poslední době se v souvislosti s hrozící pandemií chřipky stále častěji hovoří o takzvané ptačí chřipce a možnosti jejího rozšíření na lidskou populaci.

Chřipkové viry cirkulují neustále mezi různými druhy zvířat a člověkem. Z hlediska vzniku epidemií jsou nejvýznamnější viry chřipky skupiny A, kterým k průniku do nitra živočišné případně lidské buňky slouží bílkovinná látka nazývaná hemaglutinin (H). K tomu, aby namnožené viry mohly buňku opustit a šířit se do okolí je nezbytný další enzym - neuraminidáza (N). Obě látky se nacházejí na povrchu viru a imunitní systém hostitele proti nim vytváří protilátky, jež organismus chrání před infekcí. K pandemiím chřipky dochází tehdy, pokud se mezi chřipkovými viry objeví nový subtyp hemaglutininu nebo neuraminidázy, případně se změní oba současně a organismus proto nemá k dispozici ochranné protilátky.

V současné době cirkulují v lidské populaci zejména chřipkové viry H1N1 a H3N2 (původci pandemií koncem 1. světové války a v r. 1968). Jednou z možností, odkud by se mohl vynořit nový pandemický virus, jsou právě ptačí viry. Ptačí kmeny chřipky A (kupř. H5N1) byly na různých místech světa popsány již na přelomu 50. a 60. let minulého století a donedávna se předpokládalo, že tyto viry nepředstavují pro člověka žádné nebezpečí a pokud ano, musí být proces přizpůsobení člověku zprostředkován jiným druhem živočicha, například prasetem.

V r. 1997 došlo v Hongkongu k epidemii drůbeže virem H5N1 a tentýž virus vyvolal chřipku s těžkým průběhem u 18 lidí, z nichž 6 zemřelo. Na příkaz místních úřadů bylo utraceno 1,5 milionu kuřat chovaných ve městě a okolí. V r.2003 se nákaza objevila v Hongkongu znovu a nakazily se 3 osoby. Navíc se v r.2003 objevila další varianta ptačí chřipky - virus H7N7, který v Nizozemsku vyvolal úhyny drůbeže a také onemocnění lidí, zaměstnaných při chovu kuřat. Naštěstí se onemocnění projevovalo jako lehké záněty spojivek, nákaza si však vyžádala život jednoho veterináře.

Zatím dochází k nákaze lidí ptačími viry výjimečně, a to jen u osob přicházejících bezprostředně do styku s infikovanými zvířaty. Pokud by tyto viry získaly schopnost přenášet se z člověka na člověka (to v současné době ještě nezvládají), pak by se staly skutečnou hrozbou pro celé lidstvo.

V lednu letošního roku byl z Jihovýchodní Asie hlášen výskyt viru chřipky A (H5N1) u drůbeže, který vyvolal úhyn a likvidaci postižených chovů drůbeže. V této souvislosti došlo i k přenosu na lidi, z nichž někteří zemřeli.

Dle posledního sdělení Národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu v Praze bylo dosud z jihovýchodní Asie ohlášeno 125 onemocnění lidí, kteří se nakazili přímým kontaktem s infikovanými ptáky a z nich 65 zemřelo. Přenos nákazy z člověka na člověka nebyl dosud prokázán. Očkovací látka pro humánní použití nebyla dosud vyrobena a protiepidemická opatření k omezení dalšího šíření nákazy spočívají v likvidaci postižených chovů,a v dodržování přísných bezpečnostních pravidel při jejich likvidaci.

Mimo oblast Asie, zejména Vietnamu, Kambodži, Thajska a Indonésie, byla ohniska ptačí chřipky zjištěna také v Rusku a Kazachstánu a v poslední době též v deltě Dunaje v Rumunsku a v západní oblasti Turecka. Ve všech těchto lokalitách byl původcem nákazy virus chřipky antigenního složení H5N1.

Doporučení Světové zdravotnické organizace cestujícím do rizikových oblastí

  1. Vyhnout se kontaktu s živou drůbeží a divokým ptactvem.
  2. Nenavštěvovat tržnice s živým ptactvem a drůbeží a taktéž drůbeží farmy.
  3. Zabránit kontaktu s povrchy potřísněnými ptačím či drůbežím trusem.
  4. Konzumovat pouze dostatečně tepelně upravenou stravu, včetně slepičích, kachních a husích vajec.
  5. Nemanipulovat s uhynulým ptactvem.
  6. Dodržovat zásady osobní hygieny a často si mýt ruce.
  7. Nedovážet z těchto oblastí živé ptactvo a drůbež.

Zveřejněno: 19.10.2005