Nahrávám...

Stručná charakteristika výskytu infekčních onemocnění v MS kraji v roce 2005

Úvod / Občanům / Stručná charakteristika výskytu infekčních onemocnění v MS kraji v roce 2005

V roce 2005 bylo ohlášeno v Moravskoslezském kraji celkem 19 549 infekčních nákaz, z toho 891 parazitárních. V rámci preventivních opatření provedli pracovníci protiepidemických oddělení Krajské hygienické stanice šetření v 14 984 ohniscích infekčních nákaz, tj. rodinách, kolektivech či pracovištích, kde se infekční onemocnění vyskytlo.

Relativně příznivá epidemiologická situace ve výskytu akutních respiračních infekcí (ARI) z konce roku 2004 trvala i v prvních týdnech roku 2005. K významnějšímu nárůstu incidence ARI došlo v období 6.-11. kal. týdne, kdy se nemocnost pohybovala na hodnotách od 2 217 do 3 907 případů na 100 000 obyvatel s maximem v 8. kal. týdnu. V tomto období onemocnělo v kraji přibližně 214 000 osob, což představuje cca 17,8% populace kraje. Toto období lze považovat za chřipkovou epidemii s mírným průběhem a na etiologii onemocnění se podílely jak viry chřipky A (H3N2), tak souběžně cirkulující viry chřipky B. V období maximálního výskytu ARI se podíl osob ošetřených pro ARI na LSPP pohyboval ve všední dny kolem 50% s mírným navýšením ve dnech pracovního klidu. Po tomto období zvýšené nemocnosti následoval pozvolný pokles týdenní incidence na běžné sezónní hodnoty a k předpokládanému zvýšení nemocnosti došlo až koncem roku, avšak jen na běžné sezónní hodnoty.

Výskyt akutních průjmových onemocnění (APO) vyvolaných nejčastějšími původci, tj. salmonelami a kampylobaktery, se ve srovnání s rokem 2004 prakticky nezměnil (8 903 resp. 8 812 případů), avšak podíl kampylobakterů na etiologii je výrazně vyšší než salmonel a představuje 64% těchto onemocnění. Účast jiných původců na etiologii alimentárních nákaz, tj. bakterií a virů, představovala pouze necelých 12% onemocnění APO. V průběhu roku bylo zaznamenáno jen několik menších hromadných výskytů průjmových onemocnění s maximem postižení 37 osob. Většinou se jednalo o onemocnění v důsledku porušení technologie přípravy stravy, např. výroba zákusků na rodinné oslavy apod.

Ve srovnání s minulým rokem se snížil počet hlášených onemocnění bacilární úplavicí a to z 84 na 61. Ve velké míře se jednalo o kontaktní onemocnění v rodinách s nižším hygienickým standardem, častá byla také onemocnění osob, které se nakazily za pobytu na letní zahraniční rekreaci, zejména v Egyptě a v neposlední řadě také o nákazu zjištěnou při vstupních lékařských prohlídkách imigrantů v Přijímacím středisku ve Vyšných Lhotách.

Celkový počet hlášených onemocnění virovým zánětem jater všech typů se oproti loňskému roku zvýšil ze 139 na 195 případů, tj. o 40%. Na tomto navýšení mají značný podíl onemocnění virovou žloutenkou typu A, ke kterým došlo v souvislosti s hromadným výskytem v lokalitě Dlouhá ulice v Bruntále na podzim roku 2005. S ohledem na průběh této epidemie a za účelem zabránění dalšího šíření této nákazy bylo hlavním hygienikem ČR vyhlášeno v dané lokalitě mimořádné očkování a bylo naočkováno více než 500 vnímavých osob. Celkový počet nemocných dosáhl 43 případů. Druhým důvodem zvýšení počtu infekčních žloutenek je narůstající frekvence chronických žloutenek typu C, zejména mezi intravenózními narkomany. Počet těchto onemocnění se zvýšil ze 41 případu v roce 2004 na 84 v letošním roce.

Ze vzdušných nákaz byly nejčastěji diagnostikovány plané neštovice, avšak jejich počet se ve srovnání s minulým rokem snížil z 7 029 na 5 225 případů, tj. o čtvrtinu. Efekt očkování se projevil u preventabilních nákaz a to zejména u spalniček a zarděnek, které nebyly v roce 2005 hlášeny. Závažnější situace nastala u epidemického zánětu příušnic, kde se počet onemocnění zvýšil z 8 hlášených vloni na 567 onemocnění v roce 2005. Nejvyšší počet nemocných byl evidován na Karvinsku odkud je hlášeno 445 onemocnění, to je 78,5% všech nemocných v kraji. K zvýšenému výskytu došlo již od letních měsíců s maximem v listopadu (111 případů). Analýza údajů o nemocných svědčí o tom, že se jedná vesměs o onemocnění očkovaných osob (94,0%) a nejčastěji onemocněly děti školního věku – 311 nemocných. V ostatních oblastech kraje byla epidemiologická situace u této nákazy relativně příznivá. Výskyt ostatních vzdušných nákaz ( spála, inf. mononukleóza aj.) se ve srovnání s loňským rokem významně nezměnil.

Ve skupině neuroinfekcí bylo hlášeno 7 onemocnění vyvolaných meningokoky, která skončila úzdravou. Ve srovnání s minulým rokem se zvýšil počet hlášených onemocnění klíšťovým zánětem mozku a to z 33 na 46 případů a nejvíce byly postiženy neočkované osoby z Opavska (20 osob) udávající často přisátí klíštěte v ohniscích klíšťové encefalitidy. V této lokalitě také došlo k onemocnění 5 rodinných příslušníků klíšťovým zánětem mozku, kteří se nakazili méně obvyklým způsobem a to konzumací nedostatečně tepelně upraveného kozího mléka. Nikdo z postižených nebyl proti klíšťové encefalitidě očkován. Nákaza koz byla potvrzena sérologickým vyšetřením zvířat. Zvýšil se také počet nemocných hnisavým zánětem mozku z 21 na 32 případů. Z 32 nemocných 9 pacientů zemřelo, jednalo se však převážně o pacienty trpící jiným závažným klinickým onemocněním. Na celkovém dvojnásobném navýšení všech hlášených neuroinfekcí (296 resp. 145 případů) se významně podílely vyšší počty diagnostikovaných nehnisavých zánětů mozkových blan, kterých bylo letos hlášeno celkem 188, nejvíce pak z Ostravy 94. Ve většině případů nebyli původci těchto onemocnění laboratorně objasněni a všechny skončily úzdravou.

S výjimkou hromadného výskytu infekční žloutenky typu A v Bruntále, lze epidemiologickou situaci ve výskytu infekčních nemocí v kraji v roce 2005 hodnotit jako relativně příznivou.

Zveřejněno: 20.3.2006