Nahrávám...

Odpovědi na dotazy ohledně průzkumu kvality života na Karvinsku

Úvod / Občanům / Odpovědi na dotazy ohledně průzkumu kvality života na Karvinsku

1. Průzkumy zabývající se kvalitou života probíhaly ve vytipovaných městech již v minulosti. Jak při nich tenkrát obstály města našeho regionu, tedy Karviná a Havířov?

V období let 1994 až 1997 bylo v okrese Karviná provedeno první vyšetření rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění u 1663 osob v rámci programu CINDI (Contrywide Integrated Noncommunicable Diseases Intervention Programme - široká intervence ke snížení důsledků a zabránění šíření epidemie neinfekčních onemocnění). Ve sledovaném období byl pozorován pokles průměrných hladin HDL cholesterolu, vzestup systolického a zejména diastolického krevního tlaku a u mladých mužů pokles BMI. U žen byly tyto změny výraznější. Výsledky sledování rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění v okrese Karviná v letech 1994 až 1997 ukázaly na jejich zvýšený výskyt oproti výskytu ve srovnatelné populaci ČR.

Tato zjištění byly potvrzena i výsledky dotazníkového šetření v rámci studie HELEN (HEalth, Life Style and ENvironment – průzkum vztahů mezi faktory prostředí, životního stylu a zdravotním stavem). V roce 1998 proběhlo toto šetření v 6 městech ČR ve věkové skupině 45 až 54 let (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Karviná, Kolín a Ústí nad Labem). Při celkovém srovnání údajů obyvatel města Karviné s ostatními městy vyšlo najevo, že obyvatelé města Karviné mají nejvyšší výskyt rizikových faktorů hlavně v oblasti životního stylu. S tím souvisela i nejhorší úroveň zdravotního stavu, jak udávaná samotnými respondenty, tak zjištěná při lékařském vyšetření.

Na studie CINDI a HELEN navazuje mezinárodní studie HAPIEE (Health, Alcohol and Psychosocial factors in Eastern Europe, česky - Studie Zdraví, alkohol a psychosociální faktory ve východní Evropě).

2. V jakých sledovaných oblastech existovaly mezi městy našeho regionu a těmi ostatními největší rozdíly?

Studie HELEN 1999 až 2002 (27 měst ČR):
Životní prostředí hodnotili negativně nejvíce občasné Karviné (23,4 %).

Nejčastěji pracovali na rizikovém pracovišti muži z Karviné (86,9 %), dále pak v Příbrami (64,8 %) a ženy ze Svitav (40,8 %) následované bezprostředně ženami z Karviné (40,4 %).

Nejvíce respondentů s hypertenzí v osobní anamnéze bylo v Karviné (37,9 %) a Děčíně (36,9 %).

Sociální prostředí v místě bydliště hodnotili obyvatelé v Karviné, Mostě a Kladně.

Nejméně osob z nedostatečnou fyzickou aktivitou bylo vKladně, Kolíně a Karviné (35,5 %).

Mezi muži bylo nejvíce respondentů nespokojených se svým zdravím v Karviné (21,2 %) a Příbrami (15,2 %). Největší rozdíl mezi muži a ženami v neprospěch mužů byl v Karviné 7,7 %

V rámci studie HAPIEE (6 měst ) vykazují města Havířov a Karviná nejvyšší podíl obézních žen (cca 35 %), muži s podílem obézních 32 % jsou na druhém místě za Ústí nad Labem. V rámci mezinárodního srovnání jsou nejvíce obézní ženy v Rusku (cca 48 %).

3. Byly třeba i kategorie, kde naopak náš region jiná místa České republiky převyšoval?

Takové ukazatelé se nedají ve studiích a statistikách najít. Pouze v rámci studie HAPIEE u léčených žen na hypertenzi byl zjištěn nejnižší podíl zvýšených hodnot krevního tlaku ze všech sledovaných měst, což svědčí o dobré léčbě a její dodržování pacientkami v našem okrese.

4. Dá se zároveň říci, ke kterým jiným sledovaným městům má náš region co se sledovaných kategorií týče, nejblíže?

Nejblíže má náš region k Příbrami a městům Ústeckého kraje a to v mnoha ukazatelích zdravotního stavu v rámci zdravotnické statistiky, studie HELEN, tak také v rámci studie HAPIEE.

5. Jak velký je zájem o korespondenci v podobných průzkumech mezi samotnými oslovenými lidmi? Měli jste problém dostatečný počet respondentů získat, nebo se lidé akce naopak účastnili vždy aktivně a bez problémů?

V rámci studie bylo osloveno 2800 občanů měst Karviná a Havířov ve věku 45 – 69 let. Z oslovených byla účast 1573, tj. 56,2 %. Je to nejvyšší respondence v rámci měst v ČR, které se na studii podílejí. Z oslovených občanů odmítlo účast ve studii 29% občanů. Celková respondence za sledovaná města byla 50,5 % a odmítnutí 35 %.

Občané, kteří se studie účastnili byli již 2x osloveni formou korespondenčních dotazníků. První byl zaměřen na konzumaci ovoce a zeleniny v letních měsících, (hlavní část studie byla vždy v zimě a na jaře), zde byla návratnost vyplněných dotazníků 77 % a druhý na srdečně cévní onemocnění, vrátilo se 64 % dotazníků.

6. Liší se třeba nějak kategorie dotazů letošního ročníku od těch předešlých, nebo jde spíše o sledování stejných údajů v závislosti na časovém horizontu několika let?

Sledováním velké skupiny osob během delšího časového období můžeme reálně posoudit a zjistit, jak a čím je zdraví ovlivňováno, a jaká je kvalita života naší populace ve středním a vyšším věku, kdy často dochází ke změně socioekonomického postavení. Proto jsou některé otázky stejné, jiné podrobnější a jsou i některé nové.

7. A jaké jsou tedy základní a hlavní okruhy jednotlivých témat?

Druhá etapa studie bude probíhat formou pohovoru, kdy se budeme ptát na zdraví, sociální zázemí, trávení volného času a ekonomické souvislosti. Součástí tohoto pohovoru jsou testy fyzické zdatnosti (test síly stisku ruky,test rychlosti chůze po vyznačené trase - cca 3m, vstávání ze židle) a kognitivní (paměťové) testy.

8. V oznámení o průzkumu píšete, že jedním z jeho smyslů je třeba právě i změna kvality života zde. Podařily se třeba realizovat již některé konkrétní kroky, jejichž nutnost vyplynula z předchozích ročníků průzkumu?

Pro kvalitu života je nejdůležitější změnit svůj životní styl, který se na zdraví člověka podílí z více než 50 %. S každým respondentem, který se studie zúčastnil byl proveden pohovor s lékařem, který mu zhodnotil výsledky vyšetření a doporučil možnosti k minimalizaci ovlivnitelných rizikových faktorů. Současně obdrželi i zdravotně výchovný materiál. Při opakovaných pohovorech zjišťujeme lepší informovanost respondentů o zdravějším životním stylu a jejich snahu tato doporučení dodržovat.

9. Ví se již také, za jak dlouho bude průzkum opět pokračovat, nebo jde třeba již o jeho závěrečnou část?

Studie „Zdravý a životní styl“ bude pokračovat i v dalších letech. Průběžně bude respondentům zasílán korespondenční dotazník ke zjištění změn zdravotního stavu.

Pro roky 2006 a 2007 je již připravena další část studie HAPIEE s názvem „Kvalita života naší populace“, kdy budou respondenti, kteří se účastnili I. části studie, kontaktováni našimi pracovníky osobně. Bude s nimi vyplněn příslušný dotazník a provedeno krátké fyzické vyšetření.

Zveřejněno: 4.5.2006