Které lokality v Ostravě jsou z hlediska hluku v Ostravě nejproblematičtější?
Problémová z hlediska hluku jsou okolí hlavních komunikací, kde obytné domy bezprostředně přiléhají k silnicím. Takový hluk zasahuje největší počet obyvatel.
Ve kterých částech Ostravy trápí obyvatele hluk z dopravy? (např. katedra hygieny a epidemiologie Zdravotně sociální fakulty v Ostravě považuje za extrémně zatíženou Sokolskou třídu v úseku před řízenou křižovatkou U Dlouhých - jsou ve městě další podobné lokality?)
KHS ověřovala měřením hluk z Rudné ve Vítkovicích, z provozu na ul.17.listopadu v Porubě, z Místecké v souběhu s Aviatiků, na Muglinovské. Bylo prokázáno jednoznačné překročení platných limitů na Rudné, kde je ovšem mnohonásobně vyšší intenzita dopravy než na Sokolské. Sokolskou KHS nepovažuje za problémovou lokalitu z hlediska hluku. Provoz na křižovatkách je obecně vždy jiný než na volné komunikaci. Prolíná se tu hlučnost ze silnice I.tř. (Muglinovské), kde za dodržení limitů zodpovídá správce silnice – Ředitelství silnic a dálnic, a ze Sokolské, která je hlavní městskou komunikací spravovanou jiným subjektem. Odpovědnost za dodržení zákona je individuální pro každého provozovatele.
Ve kterých částech je to nejhorší v souvislosti s hudební produkcí? Na webových stránkách máte vyjádření k bydlení v lokalitě Stodolní ulice, došlo od doby vzniku tohoto vyjádření k nějakému posunu? Stěžují si lidé pořád?
Problematika hlučných hudebních produkcí je lokální a individuální, souvisí se stavebněakustickým stavem objektů, s dodržováním kázně provozovatele – podmínek provozu, tak jak byly deklarovány a posouzeny při kolaudaci. Od října 2004 – doby zveřejnění článku o bydlení na Stodolní na webu KHS Ostrava, došlo ke změně v rámci hlukových předpisů – snížil se limit pro hluk z hudebních produkcí, součástí hodnoceného hluku jsou nově hlasové projevy lidí uvnitř provozovny. Nadále není možno dle našich předpisů posuzovat – směšovat s hlasovými projevy na chodnících, na veřejných prostranstvích. Pro možnost jakéhokoli postihu vůči konkrétnímu provozovateli hudební produkce je nutno měřením prokázat konkrétní překročení limitu jednotlivému provozovateli. KHS nadále zastává názor, že pro řešení problému by byly účinnější nástroje uplatněné obcí. V letošním roce uložila KHS citelnější pokutu jedné provozovně na Stodolní. Možno říci, že stěžovatelé z této lokality do jisté míry rezignovali na možnost nápravy a problém řeší odjezdy z lokality o víkendech. Četnost stížností z lokality je nižší.
Ve kterých částech Ostravy trápí obyvatele hluk z výroben a dalších podniků?
Specifickým problémem je hluk v okolí větších podniků, tato zátěž je historicky daná – v okolí bývalého areálu Vítkovických železáren, Nové Huti – Mittal Steel, v minulosti zde byla vyhlášena pásma hygienické ochrany, tolerován vyšší hluk. Problémovou se může stát kterákoli výrobna, obdobně jako v případě problémových restauračních zařízení.
Kterou lokalitu v Ostravě naopak můžeme označit za nejklidnější?
Klidnou lokalitou může být i uzavřený vnitroblok na sídlišti, na rozdíl od např. příměstské lokality s hlučnou provozovnou, dílnou nebo hospodou. V rámci dlouhodobého celostátního monitorování hluku (od 90.let, zapojena KHS, nyní Zdravotní ústav v Ostravě) je jako tichá lokalita sledováno Havlíčkovo náměstí v Porubě.
Kolik stížností souvisejících s hlukem v Ostravě Krajská hygienická stanice během roku dostane? (stačí řádově - desítky, stovky...) Jaký podíl z nich je oprávněný?
Na KHS v Ostravě řešíme ročně cca 100 stížností na hluk, jako oprávněné je jich vyhodnoceno asi 70 %.
Probíhají v Ostravě měření hluku pouze na základě stížností, nebo se průběžně měří podle nějakého plánu?
Hluk měříme na základě stížností, včetně kontroly účinnosti nápravných opatření měřením. Na základě transpozice směrnice EU do našich předpisů musí být do 30.6.2007 pořízeny strategické hlukové mapy (především na základě výpočtů) pro vyjmenované hlavní silnice, železnice, letiště a aglomerace. Dále pak budou pořizovány akční plány nápravných opatření. Na této činnosti se KHS ze zákona nepodílí. Naší prací je výkon státního zdravotního dozoru nad dodržováním povinností provozovatelů zdrojů hluku.
Jak se postupuje v případě zjištění překročení hlukového limitu u podniků? Jak se postupuje v případě dopravy?
Při prokázání nedodržení hlukového limitu se provozovateli zdroje ukládá sankce, ve správním řízení o uložení pokuty přihlíží KHS k závažnosti překročení limitu, počtu ovlivněných osob, ale i k tomu, jak vstřícně pokutovaný podniká kroky k nápravě stavu. Prokážeme-li ohrožení veřejného zdraví , lze pozastavit provoz zdroje hluku. U dopravního hluku jsou limity tolerantnější, zohledňuje se tzv. „stará hluková zátěž“, t.j. skutečnost, že stav dopravního hluku je historicky dán. Správce silnice má možnost požádat o časově omezenou „výjimku“ do doby, než bude hluk omezen na rozumně dosažitelnou míru. Realizace nápravných opatření u dopravy je dlouhodobějšího rázu a finančně velmi nákladná.
Jaký vliv může mít hluk na lidské zdraví? Např. jak se na lidském zdraví může projevit skutečnost, že dlouhodobě žije blízko komunikace, přetížené dopravou?
Vliv hluku na zdraví je dlouhodobě sledován Světovou zdravotnickou organizací, u nás pod záštitou Státního zdravotního ústavu v Praze (monitoring) – viz příslušné webovské stránky (www.szu.cz/chzp/reporty.htm, http://www.euro.who.int/healthtopics/HT2ndLvlPage?HTCode=noise, whqlibdoc.who.int/hq/1999/a68672.pdf). Sledovány jsou nespecifické účinky působení hluku, poškození sluchu z expozice dopravním hlukem dosud prokázáno nebylo.
Zveřejněno: 8.1.2007