Dětství a dospívání jsou obdobími lidského života, během kterých člověk získává sociální a zdravotní návyky, které si uchová po celý život. Výživa má dominantní postavení mezi faktory zevního prostředí, které ovlivňují zdravotní stav jedince či populace. V dětském věku má klíčový význam pro růst a vývoj organizmu a neméně důležitý význam má v prevenci onemocnění dospělého věku. Výživové chování dětí rozhodujícím způsobem ovlivňují stravovací návyky v rodině – děti mají tendenci přebírat preference rodičů; velmi silně je ovlivňuje reklama, vliv má i výživové chování vrstevníků (zejména v pubertě).
Základní potřebou je vyrovnaná energetická bilance, což znamená, že energetický příjem potravou by měl odpovídat energetickému výdeji, který je dán bazální metabolickou potřebou (nezbytný příjem ke krytí metabolických potřeb organizmu) a mírou tělesné aktivity.
Problémem současné české populace není nedostatek potravy, ale naopak – nadměrný energetický příjem a nedostatek tělesné aktivity, což se projevuje v nárůstu osob s nadváhou až obezitou se všemi negativními zdravotními důsledky, které se projeví v dospělosti.
Z výzkumu České obezitologické společnosti provedeném koncem roku 2005 na reprezentativním vzorku dětí ve věku 6-12 let ze všech oblastí ČR, tedy i z našeho kraje, vyplývá alarmující zjištění:
Lidé s nadměrnou hmotností trpí významně častěji hypertenzí, srdečně-cévními nemocemi, onemocněním pohybového aparátu, cukrovkou... Např. hypertenzí trpí lidé s nadváhou 3,4krát častěji, lidé s obezitou dokonce 5,6krát častěji než lidé s normální váhou.
Školám je dána povinnost učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně zodpovědný. Pracovníci orgánu ochrany veřejného zdraví kromě hlídání zdravých životních podmínek v zařízeních pro děti a mládež mají možnost dozírat na kvalitu a pestrost podávané stravy ve školních jídelnách. Až na ojedinělé výjimky, školní stravování je v MSK na vysoké úrovni a dětem, které jej využívají, poskytují optimální nutriční i energetické dávky. Oběd ve školní jídelně však představuje pouhých 35% celodenní dávky potřebných živin. Větší část potřebné dávky musí zajistit rodiče dítěte.
Rozvoj pohybových aktivit od útlého dětství závisí rovněž hlavně na rodičích – dvě hodiny tělesné výchovy ve škole nesplňuje základný požadavek: min. 7 hodin týdně náročnější pohybové aktivity.
Chceme-li ovlivnit zdraví naší populace musíme budovat správné životní návyky-zejména stravovací zvyklosti a pohybovou aktivitu, již od časného dětství a to jak v rodině, tak ve školách. Vzdělaný rodič i pedagog s dobrou úrovní znalostí v této oblasti je nezbytnou podmínkou budoucího zlepšení zdraví české populace.
Zveřejněno: 16.7.2007