Znečištění ovzduší prachovými částicemi označovanými jako PM10 a PM2,5 (podle velikosti částic) a jeho dopad na zdraví obyvatel bylo v posledních letech předmětem zkoumání mnoha odborníků ve světě. V jejich pracích byl prokázán vliv zvýšených koncentrací, zejména frakce PM2,5, na zvýšení celkové úmrtnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Rovněž jde o dopad na snížení očekávané střední délky života (SDŽ).
V jedné ze studií je proveden odhad snížení SDŽ v 36 zemích Evropy v závislosti na odhadu průměrných ročních koncentrací PM2,5. Studie provedla i srovnání mezi rokem 1990 a očekáváním v roce 2010. Výsledkem je zjištění, že v důsledku znečištění ovzduší v ČR v roce 1990 byla pro věkovou kategorii 30-34 let odhadnuta ztráta SDŽ na 2,1 let. V roce 2010 se očekává zlepšení tohoto ukazatele a ztráta SDŽ by u stejné věkové kategorie mohla činit 1 rok. Přitom v zemích původní EU 15 činil odhad ztráty SDŽ v roce 1990 asi 1,4 let a v roce 2010 se ztráta odhaduje na 0,7 let.
KHS MSK Ostrava provedla stejnou metodikou jakou požili autoři studie odhad snížení očekávané SDŽ v Ostravě pro roky 2004 a 2005. Pro naměřené koncentrace PM2,5 byla propočtena ztráta SDŽ v těchto letech na přibližně 2 roky.
U provedeného odhadu je třeba zdůraznit, že na Ostravsku se jedná o městskou populaci v oblasti se zvýšenými emisemi a imisemi prachových částic a že zde situace bude pravděpodobně vždy nepříznivější než je průměr ČR. Byť od počátku devadesátých let dochází v Moravskoslezském kraji k postupnému zlepšování kvality životního prostředí. V letech 1990-1993 to bylo především vlivem poklesu průmyslové výroby, v dalším období pak důsledek zvyšujících se výdajů na ochranu životního prostředí ve veřejném i soukromém sektoru, používání šetrnějších technologií a ušlechtilejších paliv, a v neposlední řadě uplatňováním přísnější environmentální legislativy.
O míře snižování negativních vlivů na životní prostředí svědčí především změny v hodnotách emisí škodlivin do ovzduší. Do roku 1995 se snížilo množství tuhých emisí o 2/3 a plynných emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku o 1/2 ve srovnání s rokem 1990. Ve druhé polovině devadesátých let se dynamika snižování množství emisí ze stacionárních zdrojů snížila. Z okresů MS kraje je nejvíce tuhých znečišťujících látek (42,0 %) vypouštěno v Ostravě a v okrese Frýdek-Místek (25,6 %), kde je silný hutní průmysl. Můžeme však říci, že v současnosti žijeme v období s výrazně nižšími emisemi prachu do ovzduší než tomu bylo v druhé polovině 20. století.
V posledních letech je opět patrný nárůst koncentrací znečišťujících látek, i když emise z velkých zdrojů se snižují. Příčinu je třeba hledat například ve zvyšující se automobilové dopravě, v nepříznivých meteorologických podmínkách pro rozptyl škodlivin v posledních letech a v opětovném nárůstu spalování tuhých paliv v domácích topeništích v důsledku zdražení plynu a elektřiny. Mezi 15 stanicemi v ČR v roce 2005 s nejvyššími průměrnými koncentracemi PM10 je 11 stanic z MS kraje (6 stanic v okrese Karviná, 4 stanice na území města Ostravy a 1 v okrese Frýdek-Místek).
Zdá se, že v současné době byly vyčerpány technické možnosti ve snižování emisí – emise s posledních letech stagnují. Imisní situace se v posledních letech mírně zhoršuje, nemůžeme však hovořit o katastrofální situaci. Stav životního prostředí tak nadále patří mezi limitující faktory udržitelného rozvoje kraje a má vliv na zdravotní stav obyvatelstva a s ním spojené sociální i ekonomické důsledky.
Zveřejněno: 25.7.2007