Neionizujícím zářením se rozumí statická magnetická a časově proměnná elektrická, magnetická a elektromagnetická pole a záření s frekvencemi od 0Hz do 1,7 x 1015 Hz. Ochranu před účinky elektromagnetického záření řeší § 35 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto zákona je osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů činit taková technická a organizační opatření, aby expozice fyzických osob nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření. Nejvyšší přípustné hodnoty jsou uvedeny v nařízení vlády č. 1/2008 Sb.
S neionizujícím zářením se v běžném životě setkáváme na každém kroku. Předmětem naší činnosti je kontrola provozu zdrojů neionizujícího záření a posuzování projektových dokumentací těchto zdrojů v rámci dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření a řešení podnětů v této oblasti. V komunálním prostředí se setkáváme s těmito zdroji zvláště v souvislosti s mobilními telekomunikačními sítěmi, vysílači rozhlasu a televize a ostatními bezdrátovými sdělovacími sítěmi.
V roce 2010 ve velké míře došlo k rozšířením stávajících telekomunikačních základnových stanic za účelem poskytování rychlého internetu. V Moravskoslezském kraji se jednalo o stovky těchto stanic. Dále byly v kraji spuštěny nové vysílače digitálního televizního a rozhlasového signálu, což bylo spojeno s vypnutím stávajících analogových vysílačů.
Z dosavadních měření v okolí vysílačů nebylo zjištěno překročení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření a není tedy důvod k obavám z případných negativních zdravotních dopadů. Pro nová zařízení jsou garance dokládány výpočtem s dostatečnou predikcí dodržení přípustných expozic.
Zveřejněno: 24.3.2011