Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje eviduje v 5. kalendářním týdnu t.r. nemocnost na ARI 1757 př./100 tis. obyvatel. Tato nemocnost je mírně nad celorepublikovou nemocností. V minulém týdnu došlo prakticky k nárůstu ve všech věkových skupinách s výjimkou věkové skupiny 25-59 let. Nejvyšší nemocnost je u nejmenších dětí (0-5 letých) kde dosáhla téměř 6000 př./100 tis. Pokud jde nemocnost v jednotlivých okresech nejvíce nemocných je na Opavsku, Frýdecko-Místecku, Ostravsku a Karvinsku.

Pokud jde o chřipkovou sezonu hovoříme o akutních respiračních infekcích, způsobenými jak nechřipkovými (rhinoviry, RS virus atd.), tak chřipkovými viry. O onemocnění chřipkou můžeme hovořit v případě, že se jedná o laboratorně prokázané onemocnění.

Chřipka patří k závažnějším onemocněním, zejména pak pokud dojde k jejím komplikacím, tj.k zánětu plic, srdce atd. Závažnější průběh bývá zpravidla u osob trpících jiným chronickým onemocněním srdce, plic, ledvin, cév atd.

V chřipkové sezóně 2017/2018 bylo KHS MSK dosud hlášeno 7 závažných případů chřipky, které vyžadovaly léčbu na JIP či ARO, 1 osoba zemřela. Jednalo se o osoby ve věku nad 60 let, trpící jiným závažným onemocněním, nikdo nebyl očkován. Většina případů byla způsobena chřipkou typu B.

V loňské chřipkové sezoně bylo celkem hlášeno 73 závažných onemocnění, z toho bylo 20 úmrtí. Jen za měsíc leden bylo hlášeno 49 závažných případů chřipky. Loni dominovala chřipka A H3N2.

Vědecké názory na šíření chřipky v zimních měsících se různí. Virus je mnohem stabilnější a vydrží déle na studeném a suchém vzduchu.

Během mrazivého počasí se virus chřipky šíří dále.

MSK zatím nepatří ke krajům s nejvyšší nemocností. Nejvyšší nemocnost mají kraje Liberecký (2151), Jihočeský (1981).

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje doporučila zdravotnickým zařízením, domovům pro seniory a lázním zákaz návštěv po dobu trvání chřipkové epidemie a průběžně informuje občana na svých webových a fb stránkách o vývoji epidemiologické situace a protiepidemických opatřeních.

Jako každým rokem tak i v letošní sezoně lze předpokládat nárůst onemocnění, vrcholu epidemie nebylo zatím dosaženo. Chřipková epidemie zpravidla trvá cca 6-8 týdnů.

V loňském roce k nárůstu ARI onemocnění došlo dříve, nejvyšší nemocnost byla zaznamenána ve 3.-4. kal. týdnu, přičemž pozvolný nárůst byl již od 38. kal týdne roku 2016. V loňském roce však nedominovala chřipka typu B, která se pomaleji šíří. V loňském roce převládala chřipka typu A.

Chřipka je akutní onemocnění dýchacích cest, které se přenáší zejména kapénkami při kýchání, kašlání, ale i nepřímo kontaktem s potřísněným povrchem, kde virus přežívá podle druhu povrchu od 8-24 hodin. Chřipka není běžné nachlazení, k jejím příznakům patří vysoká teplota, suchý dráždivá kašel, bolesti svalů, kloubů. Pokud jde o komplikace chřipky patří zde zánět plic, srdce, průdušek. V minulém kalendářním týdnu bylo v MSK hlášeno 1% komplikací. K rizikovým skupinám patří malé děti, a dále osoby trpící chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin, diabetici atd.

Cílem protiepidemických opatření je snížit přenos chřipky a dalších respiračních onemocnění v kolektivu. Nejúčinnější prevencí je samozřejmě očkování avšak v době epidemie je očkování poněkud problematické, jelikož tvorba protilátek trvá cca 14 dnů a v této době již může dojít k nákaze.

• Pokud možno vyhnout se kontaktu s nemocnými
• Máte-li chřipku, zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními
• Nechoďte na místa s velkou koncentrací lidí
• Myjte si často a opakovaně ruce
• Při zdravení vyhněte se podávání rukou, objímání, líbání
• Zvyšujte svou odolnost správnou životosprávou