Nahrávám...

Problematika klíšťat

Úvod / Občanům / Problematika klíšťat


  • Jak moc velký problém klíšťata v Moravskoslezském kraji představují? (kde se nejvíce nachází nejvíce klíšťat letos a v rámci posledních let)

  • Tradičně nejvyšší výskyt onemocnění způsobených klíšťaty je v okresech Bruntál a Opava. Počty klíšťat v přírodě běžně nezjišťujeme – dá se to zjistit tzv. vlajkováním, kdy se v přírodě klíšťata sbírají a následně vyšetřují na přítomnost původců onemocnění. Míru rizika hodnotíme nepřímo podle hlášeného počtu onemocnění přenášených klíšťaty v oblasti. V MSK se ročně vyskytuje 30 – 50 případů KE/ročně, u LB se jedná o 200 – 350 případů ročně (PRŮMĚR Z POSLEDNÍCH 5 LET).

  • Jak vypadá monitorování tohoto stavu v praxi (jinými slovy – jak to měříte v terénu)

  • Monitorování klíšťat v terénu provádí na objednávku KHS ZU Ostrava. Sledování výskytu onemocnění v terénu probíhá na základě hlášení terénních, nemocničních lékařů a hlášení laboratorních výsledků vyšetření.

  • Kdy je hlavní sezóna klíšťat, kdy se jim daří nejvíce množit?

  • V našich podmínkách začíná sezona většinou od dubna a trvá do listopadu. V posledních letech díky teplu se prodlužuje. Klíšťatům nejvíce svědčí teplé a vlhké počasí, ničí je suché a mrazivé zimy, menší výskyt je i v horkém a suchém létě. Maxima výskytu jsou tedy na jaře a na podzim.

  • Kdo je nejčastějším přenašečem (nositelem) klíšťat, které se posléze mohou dostat až k nám, lidem. (domácí mazlíčci volně pobíhající venku, vysoká zvěř v přírodě…)

  • Hlavním rezervoárem klíšťat jsou myšovití hlodavci, uplatnit se však mohou i ostatní divoká, případně i domácí hospodářská zvířata.(ovce a kozy), ale i domácí mazlíčci, kterým klíště odstraňujeme.

  • Jsou klíšťata přenašeči i nějakých dalších chorob?

  • Ano, kromě KE a LB mohou v našich podmínkách přenášet klíšťata např. Ehrlichiozu ( Anaplasmosa) nebo Babesiozu. Mohou se uplatnit i při přenosu Tularemie.

  • Odkud se vlastně bere ona infekce, kterou klíšťata přenášejí? (kde je prapůvodní zdroj?)

  • Jedná se o nákazy s přírodní ohniskovostí. V ohnisku musí být přítomno množství rezervoárových zvířat, která v sobě mají virus, (myši a hlodavci, ale i větší zvěř) Klíště se nakazí sáním na infekčním hostiteli a zůstává infekční po zbytek života. Sáním na dalších zvířatech, případně člověku může infekci přenést.

  • Jak je vůbec možné, že klíšťata tak dobře najdou svého potenciálního hostitele?

  • Klíště reaguje na pachy, které vydávají potenciální hostitelé, tedy i člověk. Také detekují CO2 při výdechu Nejlépe se přisají na jemnou a vlhkou pokožku (třísla, podpaží, podkolenní jamky, kůže na břiše, okolí genitálu.) Tam je třeba klíšťata přednostně hledat. Klíště putuje po hostiteli a hledá vhodné místo i několik hodin, proto při návratu mnohdy stačí klíšťata sebrat nebo spláchnout proudem vody, protože ještě nejsou pevně přisátá.

  • Existuje nějaká účinná prevence před nákazou klíšťovou encefalitidou a lymskou boreliózou?

  • KE očkování, LB prohlídka těla, v případě zjištění zarudnutí urychlená návštěva lékaře a léčba.

  • A jiný druh prevence – třeba pomocí repelentů? Nakolik jsou účinné? (tady bych ráda rozebrala typy repelentů, jejich účinnost a spolehlivost při použití pro člověka nebo třeba na domácí zvířata – psy – ti mohou být přenašeči klíšťat dál do rodiny, výdrž repelentů, nové trendy)

  • Lze použít různé repelentní přípravky – účinnou látkou je nejčastěji DEET (n-diethyl-m-toluamid). Je však nutno zdůraznit, že se jedná o doplňkové řešení, navíc nešetrné k životnímu prostředí. Nabízené prostředky typu „tekutá moskytiéra“ obsahují pyrethroidy, a proto se nesmí používat přímo na kůži, doporučují se jako postřik oblečení, případně vybavení (stan). Při dlouhodobějším kontaktu s ošetřenými předměty či textiliemi může u lidí způsobovat alergické reakce. Permethrin je EPA klasifikován jako pravděpodobný lidský karcinogen. Z textilií lze permethrin odstranit vypráním v teplotě nad 60°C.
    Při jejich použití je dále nutno chránit vodní živočichy nebo kočky, pro něž jsou extrémně toxické. V blízkosti vodních zdrojů je proto potřeba při aplikaci velká opatrnost.
    Je podivné, že tzv. biomatky odmítnou nechat své dítě proti KE očkovat a pak při každém pobytu venku na ně vystříkají nějaký spray a tváří se přitom, že chrání ŽP.

  • Je něco dalšího, co klíšťata odpuzuje? (můžeme uvést i „alternativní“ byliny apod., pokud to bude relevantní

  • Uvádí se preventivní užívání vitamínů – B-komplex, z bylinek např. česnek apod. Nejedná se však o spolehlivou ochranu, takže i při preventivním použití těchto látek platí to, co bylo řečeno, že se jedná o doplňkové řešení.

  • Je naopak něco, co klíšťata spolehlivě přitáhne?

  • Zejména barvy a pachy. Světlá barva oblečení je vhodná i pro nás, protože klíšťata spolehlivěji identifikujeme.

  • Ne každé klíště je infikované, ale to dopředu nikdy nevíme, a tak se ho urychleně snažíme zbavit. Po jaké době od přisátí už je potenciálním přenašečem chorob?

  • Pokud je klíště jednou infikované, přenáší chorobu pořád. Pro KE se udává možnost nákazy člověka cca od 2 hodin po přisátí, ale je nutno vzít v úvahu, že klíště se nemusí hned přisát, takže doba pro bezpečné odstranění se tím prodlužuje.

  • Jak vlastně bezpečně odstranit přisáté klíště?

  • Uchopit pinzetou nebo „kreditní kartou“ na klíšťata a tahem odstranit. Poté místo desinfikovat desinfekčním prostředkem s virucidním účinkem (nakoupit v lékárně). Pověry typu – potřít klíště olejem, šroubovat směrem doleva apod. naopak zvyšují riziko infekce. Klíště se dusí a může původce onemocnění vyzvracet do rány. Pokud při vytažení dojde k tomu, že v ráně zůstane kousek ústního ústrojí klíštěte, stačí ho vyndat jako třísku a ránu desinfikovat.

  • Je třeba ránu posléze nějak vyčistit? A může taková dezinfekce případně zmírnit riziko přenosu chorob?

  • Ránu po klíštěti je třeba desinfikovat desinfekčním prostředkem s virucidním účinkem, případně s obsahem jodu (Ajatin, Jodisol,) Desinfekce se týká zejména okolí rány, pokud již mezitím došlo k infekci, tak nepomůže, ale zabrání vzniku případné infekce v okolí rány.

  • Jak poznám, že klíště bylo infikované?

  • Normálně nijak, je třeba na všechna klíšťata pohlížet jako na infekční. Je možno si vytažené klíště dodatečně nechat vyšetřit (ZÚ Ostrava) Z hlediska prevence nákazy je to však zbytečné a naopak to může vést k falešné jistotě, že se nemůže nic stát. (Přisátých klíšťat může být více). Rozhodně je lepší se za prakticky stejnou částku nechat očkovat.

  • Klíšťata jsou dnes v přírodě prakticky všude. Kde se jim daří nejlépe (ne z pohledu místopisu, ale typu místa)

  • Klíšťata žijí nejvíce ve vyšší trávě a křovinách cca do 1 m od země. Ideální jsou pro ně pozemky se zanedbanou údržbou. To se dostává do konfliktu se současnými trendy pozemky „ ponechat přírodní“ třeba ve městech, zvyšuje se tím riziko nákazy třeba pro domácí mazlíčky. V přírodě je lépe se podobným lokalitám vyhnout.

  • Pokud to chápu dobře, může si jim dobře dařit třeba i na mé zahradě. Existuje nějaký prostředek, který bychom mohli třeba plošně na zahrádku aplikovat, a tak se klíšťat zbavit? (ano/ne, je to zdravotně nezávadné, neškodí někomu?)

  • Ano, správně, je proto třeba zvážit míru „přírodnosti“ své zahrady. Použití insekticidních prostředků je v tomto případě kontraproduktivní. Musíme si uvědomit, že klíšťata v přírodě žijí vedle brouků a motýlů.

  • Existují i nějaké nechemické alternativy? (sekání trávníku, odpuzovače – mulčovací kůra apod.)

  • Ano, údržba travnatých ploch, které využíváme jako pobytové a údržba keřového patra zahrady.

  • V poslední době se hodně mluví i o různých importovaných klíšťatech, jak moc bychom měli být kvůli nim ve střehu?

  • Zatím jsme v Moravskoslezském kraji na takové případy nenarazili.