Jak moc velký problém klíšťata v Moravskoslezském kraji představují? (kde se nejvíce nachází nejvíce klíšťat letos a v rámci posledních let)
Tradičně nejvyšší výskyt onemocnění způsobených klíšťaty je v okresech Bruntál a Opava. Počty klíšťat v přírodě běžně nezjišťujeme – dá se to zjistit tzv. vlajkováním, kdy se v přírodě klíšťata sbírají a následně vyšetřují na přítomnost původců onemocnění. Míru rizika hodnotíme nepřímo podle hlášeného počtu onemocnění přenášených klíšťaty v oblasti. V MSK se ročně vyskytuje okolo 50 případů KE/ročně, u LB se jedná o 200–350 případů ročně.
Jak vypadá monitorování tohoto stavu v praxi (jinými slovy – jak to měříte v terénu)
Monitorování klíšťat v terénu provádí na objednávku KHS Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Sledování výskytu onemocnění v terénu probíhá na základě hlášení terénních, nemocničních lékařů a hlášení laboratorních výsledků vyšetření.
Kdy je hlavní sezóna klíšťat, kdy se jim daří nejvíce množit?
V našich podmínkách začíná sezona většinou v dubnu a trvá do listopadu. V posledních letech se díky teplu prodlužuje. Klíšťatům nejvíce svědčí teplé a vlhké počasí, ničí je suché a mrazivé zimy, menší výskyt je i v horkém a suchém létě. Maxima výskytu jsou tedy na jaře a na podzim.
Kdo je nejčastějším přenašečem (nositelem) klíšťat, které se posléze mohou dostat až k nám, lidem (domácí mazlíčci volně pobíhající venku, vysoká zvěř v přírodě…)?
Hlavním rezervoárem klíšťat jsou myšovití hlodavci, uplatnit se však mohou i ostatní divoká, případně i domácí hospodářská zvířata (ovce a kozy), ale i domácí mazlíčci, kterým klíště odstraňujeme.
Jsou klíšťata přenašeči i nějakých dalších chorob?
Ano, kromě klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy mohou v našich podmínkách přenášet klíšťata např. Ehrlichiozu (Anaplasmosa) nebo Babesiozu. Mohou se uplatnit i při přenosu Tularemie.
Odkud se vlastně bere ona infekce, kterou klíšťata přenášejí? (Kde je prapůvodní zdroj?)
Jedná se o nákazy s přírodní ohniskovostí. V ohnisku musí být přítomno množství rezervoárových zvířat, která v sobě mají virus, (myši a hlodavci, ale i větší zvěř) Klíště se nakazí sáním na infekčním hostiteli a zůstává infekční po zbytek života. Sáním na dalších zvířatech, případně člověku může infekci přenést.
Jak je vůbec možné, že klíšťata tak dobře najdou svého potenciálního hostitele?
Klíště reaguje na pachy, které vydávají potenciální hostitelé, tedy i člověk. Také detekují CO2 při výdechu Nejlépe se přisají na jemnou a vlhkou pokožku (třísla, podpaží, podkolenní jamky, kůže na břiše, okolí genitálu.) Tam je třeba klíšťata přednostně hledat. Klíště putuje po hostiteli a hledá vhodné místo i několik hodin, proto při návratu mnohdy stačí klíšťata sebrat nebo spláchnout proudem vody, protože ještě nejsou pevně přisátá.
Existuje nějaká účinná prevence před nákazou klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou?
U klíšťové encefalitidy je to očkování, u lymeské boreliózy pak prohlídka těla a v případě zjištění zarudnutí urychlená návštěva lékaře a léčba.
A jiný druh prevence – třeba pomocí repelentů? Nakolik jsou účinné? (Tady bych ráda rozebrala typy repelentů, jejich účinnost a spolehlivost při použití pro člověka nebo třeba na domácí zvířata – psy – ti mohou být přenašeči klíšťat dál do rodiny, výdrž repelentů, nové trendy)
Lze použít různé repelentní přípravky – účinnou látkou je nejčastěji DEET (n-diethyl-m-toluamid). Je však nutno zdůraznit, že se jedná o doplňkové řešení, navíc nešetrné k životnímu prostředí. Nabízené prostředky typu „tekutá moskytiéra“ obsahují pyrethroidy, a proto se nesmí používat přímo na kůži, doporučují se jako postřik oblečení, případně vybavení (stan). Dlouhodobější kontakt s ošetřenými předměty či textiliemi může u lidí způsobovat alergické reakce. Permethrin je EPA klasifikován jako pravděpodobný lidský karcinogen. Z textilií lze permethrin odstranit vypráním v teplotě nad 60°C.
Je něco dalšího, co klíšťata odpuzuje? (můžeme uvést i „alternativní“ byliny apod., pokud to bude relevantní
Uvádí se preventivní užívání vitamínů – B-komplex, z bylinek např. česnek apod. Nejedná se však o spolehlivou ochranu, takže i při preventivním použití těchto látek platí to, co bylo řečeno, že se jedná o doplňkové řešení.
Je naopak něco, co klíšťata spolehlivě přitáhne?
Ano, zejména barvy a pachy. Světlá barva oblečení je vhodná i pro nás, protože klíšťata spolehlivěji identifikujeme.
Ne každé klíště je infikované, ale to dopředu nikdy nevíme, a tak se ho urychleně snažíme zbavit. Po jaké době od přisátí už je potenciálním přenašečem chorob?
Pokud je klíště jednou infikované, přenáší chorobu pořád. Pro klíšťovou encefalitidu se udává možnost nákazy člověka cca od 2 hodin po přisátí, ale je nutno vzít v úvahu, že klíště se nemusí hned přisát, takže doba pro bezpečné odstranění se tím prodlužuje.
Jak vlastně bezpečně odstranit přisáté klíště?
Uchopit pinzetou nebo kartou na klíšťata a tahem odstranit. Poté místo desinfikovat desinfekčním prostředkem s virucidním účinkem (nakoupit v lékárně). Pověry typu – potřít klíště olejem, šroubovat směrem doleva apod. naopak zvyšují riziko infekce. Klíště se dusí a může původce onemocnění vyzvracet do rány. Pokud při vytažení dojde k tomu, že v ráně zůstane kousek ústního ústrojí klíštěte, stačí ho vyndat jako třísku a ránu desinfikovat.
Je třeba ránu posléze nějak vyčistit? A může taková dezinfekce případně zmírnit riziko přenosu chorob?
Ránu po klíštěti je třeba desinfikovat desinfekčním prostředkem s virucidním účinkem, případně s obsahem jodu (Ajatin, Jodisol) Desinfekce se týká zejména okolí rány, pokud již mezitím došlo k infekci, tak nepomůže, ale zabrání vzniku případné infekce v okolí rány.
Jak poznám, že klíště bylo infikované?
Normálně nijak, je třeba na všechna klíšťata pohlížet jako na infekční. Je možné si vytažené klíště dodatečně nechat vyšetřit (např. Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě). Z hlediska prevence nákazy je to však zbytečné, a naopak to může vést k falešné jistotě, že se nemůže nic stát (přisátých klíšťat může být více). Rozhodně je lepší se za prakticky stejnou částku nechat očkovat.
Klíšťata jsou dnes v přírodě prakticky všude. Kde se jim daří nejlépe (ne z pohledu místopisu, ale typu místa)
Klíšťata žijí nejvíce ve vyšší trávě a křovinách cca do 1 m od země. Ideální jsou pro ně pozemky se zanedbanou údržbou. To se dostává do konfliktu se současnými trendy pozemky „ponechat přírodní“ třeba ve městech, zvyšuje se tím riziko nákazy také i pro domácí mazlíčky. V přírodě je lépe se podobným lokalitám vyhnout.
Pokud to chápu dobře, může se jim dobře dařit třeba i na mé zahradě. Existuje nějaký prostředek, který bychom mohli třeba plošně na zahrádku aplikovat, a tak se klíšťat zbavit? (Ano/ne, je to zdravotně nezávadné, neškodí to někomu?)
Ano, správně, je proto třeba zvážit míru „přírodnosti“ své zahrady. Použití insekticidních prostředků je v tomto případě kontraproduktivní. Musíme si uvědomit, že klíšťata v přírodě žijí vedle brouků a motýlů.
Existují i nějaké nechemické alternativy? (sekání trávníku, odpuzovače – mulčovací kůra apod.)
Ano, údržba travnatých ploch, které využíváme jako pobytové a údržba keřového patra zahrady.
Při jejich použití je dále nutno chránit vodní živočichy nebo kočky, pro něž jsou extrémně toxické. V blízkosti vodních zdrojů je proto potřeba při aplikaci velká opatrnost.