K 28.1.2019 má KHS MSK v letošním roce hlášeno 10 případů onemocnění, pro srovnání za celý loňský rok bylo hlášeno 6 případů, z toho 4 importované. Epidemie spalniček probíhá i na území hlavního města Prahy , kde dosud bylo hlášeno 17 případů spalniček. Nejvíce nemocných je mezi dospělými, nejohroženější skupinou z hlediska možných komplikací jsou však neočkované děti, které nemohly být očkovány z hlediska nízkého věku.
Epidemii se rozumí výskyt onemocnění, který výrazně přesahuje hodnoty incidence daného onemocnění v daném místě a čase. Vzhledem k výše uvedenému se jedná o začátek epidemie, jen v 2. kalendářním týdnu t.r. onemocnělo 6 osob, tj. tolik co za celý loňský rok. A když přihlédneme k vysoké nakažlivosti onemocnění, kdy 1 nemocný nakazí až 18 osob, hovoříme o počínající epidemii.
S ohledem na vysokou nakažlivost onemocnění a nízkou proočkovanost dětské populace v kraji lze předpokládat další šíření nákazy, současných 10 nemocných mohlo nakazit 180 vnímavých osob. Z tohoto důvodu jsou vždy u spalniček prováděná rozsáhlá protiepidemická opatřené s cílem zabránění dalšího šíření nákazy.
Nejlepší prevenci je očkování, virus spalniček nemá možnost se šířit, když proočkovanost jen nad 98%. Proočkovanost však v MSK každým rokem klesá např. u čtyřletých činila 85%, což je velmi nízké.
V současné době je dostatek vakcín. Dodávku vakcín zajišťují distributoři.
V rámci MSk máme 3 infekční oddělení ve FNO, SN Opava a v Nemocnici Havířov.
Nejvíce exponovanými osobami spalničkám jsou infektologové a dětští lékaři. Ostatní profese pokud mají zájem, mohou si nechat vyšetřit protilátky a v případě jejich negativity nechat se naočkovat. Jak opakovaně zdůrazňujeme ideální je docílení 95% proočkovanosti proti spalničkám, a tím vytvoření kolektivní imunity, která neumožní šíření viru spalniček.
Vyšetření protilátek provádějí různé laboratoře, výsledky vyšetření bývají obvykle do druhého dne. Tvorba protilátek po očkování trvá min. 14 dní.
Některá zdravotnická zařízení již očkování zdravotníků provedla v souvislosti s epidemií spalniček v našem kraji v roce 2017.
Očkování proti spalničkám dospělých není v ČR povinné, s těmito údaji KHS MSK pracuje v případě ohniska nákazy ve zdravotnickém zařízení.
Tato otázka je v řešení. V tomto směru budou probíhat následná jednání se zdravotnickými zařízeními.
Případná další schůzka bude stanovena operativně dle vývoje epidemiologické situace. Jinak v kraji v případě mimořádných situaci zasedá Krajská epidemiologická komise.
V Moravskoslezském kraji je k dnešnímu dni hlášeno 125 případů spalniček, z toho nejvíce onemocnění je v Ostravě. Podrobnější a aktuální informace najdete na stránkách KHS MSK – www.khsova.cz.
V Moravskoslezském kraji je hlášeno zatím 125 onemocnění spalničkami, někteří nemocní mají bydliště v Ostravě Porubě, avšak čtvrtý den po vymizení vyrážky již nejsou potenciálním zdrojem nákazy pro ostatní. Je lepší se zeptat před případnou návštěvou známých, zda jsou zdraví, bez teploty a jiných příznaků akutního onemocnění – pokud ano, návštěvu raději odložit a počkat do přesnějšího určení diagnózy. Zatím nejsou popsány škodlivé účinky viru spalniček na plod, pokud nemá těhotná žena dostatečnou ochrannou hladinu protilátek, může spalničkami onemocnět.
Vaše sedmiměsíční holčička ještě není proti spalničkám očkovaná, po kontaktu s osobou vylučující virus spalniček by velmi pravděpodobně onemocněla. Určitá opatrnost při návštěvě míst, kde je větší koncentrace lidí, je v současné době na místě.
Vlastní odolnost proti spalničkám lze zjistit vyšetřením krve na protilátky proti spalničkám třídy IgG, o odběr krve požádejte Vašeho ošetřujícího lékaře. Vyšetření pravděpodobně nebude hrazeno pojišťovnou, neboť je na vlastní žádost.
Nákaza se přenáší vzdušnou cestou, virus se vylučuje již den před prvními příznaky (nejčastěji teplota a příznaky „nachlazení“) a ještě 4 dny po objevení vyrážky. Onemocnět mohou i osoby, které byly v minulosti očkované.
Po očkování se protilátky vytvoří cca za 2 týdny.
Někteří dospělí nemocní byli v minulosti očkovaní, po mnoha letech od očkování může u někoho dojít k tzv. „vyvanutí imunity“, tedy k poklesu protilátek pod ochrannou hladinu.
V Havířově zatím (k 12.4.2017) není evidován žádný případ spalniček. Vaše dítko bude s velkou pravděpodobností chráněno proti spalničkám již po první dávce.
Ve FNO se očkovali zaměstnanci pouze vybraných pracovišť, stejně tak i ve Vítkovické nemocnici a na Fifejdách,
neočkují se plošně všichni pracovníci na všech odděleních.
Vaše dcera už může být očkována, neboť dosáhla věku 15 měsíců, domluvte se prosím s ošetřujícím
lékařem Vaší dcery, ten musí rozhodnout o tom, jestli dítko může být očkované. Vyhláška deklaruje,
že se v ČR očkují děti od 15. měsíce věku.
Ve fakultní nemocnici na RTG oddělení se onemocnění spalničkami nevyskytlo, pokud Vaše žena má
domluvený termín vyšetření na mamografii, není důvod jej měnit.
Neodvažuji se doporučovat či nedoporučovat odjezd z Ostravy, záleží na Vašem uvážení. Spalničky
se vyskytují v současné době v několika sousedních zemích a mohou být zavlečeny i do jiných regionů,
tedy riziko, že se s nákazou setkáte, nelze nikdy dopředu vyloučit. Situaci však nepovažuji za dramatickou.
K dnešnímu dni – pondělí 10.4.2017 - je hlášeno celkem 38 onemocnění, z toho u 27 nemocných již byla nákaza potvrzena serologicky, u 11 nemocných , kteří mají typický klinický obraz spalniček, se ještě čeká na výsledky serologického vyšetření.
Epidemie je větší počet stejných onemocnění (diagnóz), která mají místní a časovou souvislost. Při menších počtech nemocných se mluví o zvýšeném výskytu. U lokální epidemie je zvýrazněna místní souvislost, u pandemie došlo k rozšíření nákazy do více zemí a celosvětová pandemie postihuje několik kontinentů.
Je to virové onemocnění, původcem onemocnění je morbillivirus. Inkubační doba je zpravidla 10 – 14 dnů. Onemocnění začíná teplotou a katarálními příznaky (rýma, kašel, slzící oči), v ústech na sliznici tváře se objevují Koplikovovy skvrny (bílé tečky s červeným okrajem). Čtvrtý den se objevuje vyrážka – nejprve na krku a obličeji, šíří se na trup a končetiny. Od 4. – 5. dne po objevení se vyrážky přestává být pacient infekční.
Virus se přenáší kapénkovou infekcí (vzdušnou cestou nebo kontaminovanými předměty). Vstupní branou je sliznice nosohltanu nebo spojivky. Nakažlivost je extrémně vysoká.
Pokud po výsevu vyrážky nadále přetrvává teplota, je třeba pamatovat na možné komplikace. Nejčastěji je to zánět plic, záněty ucha, velmi obávanou komplikací je encefalitída (zánět mozku) nebo perforující zánět slepého střeva. V období před rokem 1969 (než bylo zavedeno očkování), bylo v České republice ročně hlášeno kolem 50 000 onemocnění a řádově několik desítek osob na toto onemocnění zemřelo.
Očkování se zahajuje u dětí od 15. měsíce věku podáním první dávky, druhá dávka se podává za 6 – 10 měsíců po první dávce.
Ano, povinnost podrobit se „pravidelnému očkování“, mezi které patří i očkování proti spalničkám, je zakotvena v zákoně 258/2000 Sb. – je to zákon o ochraně veřejného zdraví. Intervaly a provádění očkování řeší příslušné prováděcí vyhlášky.
Nejohroženější skupinou jsou malé neočkované děti, které nemohly být očkované z důvodu zdravotní kontraindikace nebo jsou mladší 15-ti měsíců.
Mohou onemocnět neočkovaní dospělí, kteří spalničky neprožili, nebo byli očkovaní a nemají dostatečnou ochrannou hladinou protilátek proti spalničkám.
Ředitelka KHSMS vydala se souhlasem hlavní hygieničky Nařízení č. 1 o očkování personálu vybraných zdravotnických pracovišť našeho kraje. Podle aktuální potřeby tam mohou být přiřazena i další zdravotnická pracoviště.
Do roku 1969 se epidemie spalniček objevovaly pravidelně, po zahájení očkování se počty nemocných výrazně snížily a od roku 1975, kdy bylo zavedeno očkování 2 dávkami spalničky vymizely. V surveillance spalniček se počítalo s tím, že za předpokladu udržení vysokého procenta proočkovanosti dojde k eradikaci (vymýcení) této choroby. Situace se v Evropě změnila kolem roku 2010, kdy vznikla epidemie spalniček v Rakousku a Německu v komunitách migrantů. V ČR byla situace dlouhodobě klidná, s nulovým výskytem nebo sporadickou importovanou nákazou až do roku 2014, kdy vznikla epidemie spalniček v ústeckém kraji. V této epidemii, která trvala od ledna do srpna 2014, onemocnělo celkem 305 osob.
Velmi výrazně klesá procento proočkovanosti u dětí, přibývá tzv. „odmítačů očkování“, kteří odmítají splnit povinnost uloženou zákonem z různých důvodů, většinou velmi pochybných a nepodložených.
I u očkovaných může dojít k poklesu ochranné hladiny protilátek, proto je připravena novela vyhlášky o očkování, podle které se bude podávat druhá dávka později - dětem ve věku 6 – 8 let.
Zatím všechny děti, které v současné době v Moravskoslezském kraji onemocněly spalničkami, byly neočkované.
U dospělých se údaj o očkování někdy nedá doložit, předpokládá se však, že imunní (nevnímavé) jsou
osoby:
1. Které se narodily před rokem 1969 a prodělaly onemocnění spalničkami.
2. Osoby narozené po roce 1975, které byly očkovány aspoň 2 dávkami očkovací látky.
V České republice bylo povinné očkování proti spalničkám zahájeno v roce 1969, podávala se nejprve jedna dávka, což nestačilo u všech osob k vytvoření imunity, proto se od roku 1975 zavedlo povinné očkování 2 dávkami očkovací látky. K zamezení šíření spalniček je třeba velmi vysoké procento proočkovanosti populace, pokud dojde k poklesu, hrozí riziko šíření při možném zavlečení nákazy z okolních zemí.
Na Váš konkrétní dotaz je možno odpovědět, že riziko onemocnění u malých dětí, které jsou očkované 2 dávkami očkovací látky, je velmi malé, avšak nedá se s naprostou jistotou vyloučit, při očkování pouze jednou dávkou se toto riziko zvyšuje. U dospělých očkovaných platí výše uvedený předpoklad, nákazu však nelze vyloučit. Přesnější je vyšetření protilátek třídy IgG proti spalničkám, jejich dostatečná hladina chrání před onemocněním.