KHSMSK

Prohlášení o zřízení krajských hygienických stanic

 

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě (dále jen“ KHS MSK“) vznikla k 1.1.2003 v rámci 2. etapy reformy veřejné správy, během které došlo k rozdělení činnosti hygienické služby v ochraně veřejného zdraví do dvou oblastí, a to na výkon státní správy a státního zdravotního dozoru, který vykonávají krajské hygienické stanice a na poskytování služeb, které poskytují zdravotní ústavy. KHS MSK byla zřízena v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“). Zřízení bylo deklarováno prohlášením ministryně zdravotnictví o zřízení krajských hygienických stanic č.j. 31334/2002 ze dne 11.11.2002. KHS MSK je organizační složkou státu určenou k výkonu specializovaných úkonů v ochraně veřejného zdraví. Funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví ČR, které je současně jejím nadřízeným orgánem.

KHS MSK je orgán ochrany veřejného zdraví ve správním obvodu Moravskoslezského kraje s územními pracovišti v obcích Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín a Opava k odbornému usměrňování ochrany veřejného zdraví, který je souhrnem činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožení veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.

Na základě ustanovení § 82 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. krajské hygienické stanici náleží:

• Vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, vyplývajícího z ustanovení § 84 a následujících citované zákonné úpravy.
• Vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví, včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť.
• Na návrh povinného subjektu rozhodnutím zařazovat práce do příslušných kategorií a stanovovat, které práce jsou pracemi rizikovými a vést evidenci rizikových prací.
• Za podmínek stanovených zákonem stanovit minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek, lhůty a minimální náplň vstupních, periodických, výstupních a následných lékařských preventivních prohlídek osob vykonávajících rizikové práce.
• Za podmínek stanovených zákonem určit zaměstnavateli způsob a minimální rozsah sledování zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce, faktory pracovních podmínek.
• Vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zajistit pracovnělékařské služby uloženou zvláštním právním předpisem a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením vykonávajícím pracovnělékařské služby informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním předpisem.
• Provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání.
• Zřizovat komise v případech zákonem stanovených.
• Plnit úkoly dotčeného správního úřadu.
• Uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotnických rizik.
• V rozsahu stanoveném zákonem projednávat přestupky.
• Nařizovat, organizovat, řídit, popř. i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v uvedeném rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji, a určovat poskytovatele zdravotních služeb, kteří provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit úkoly s tím související.
• Nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech a rozhodovat o jejich ukončení, včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu.
• Usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb nebo osob provozujících ústav sociální péče nebo ústav sociální péče státu v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám a kontrolovat ji.
• Stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách.
• Na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení vykonávajícího pracovnělékařské služby vydané podle § 39.
• Nařídit osobě provozující stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění zdravotní nezávadnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti.
• Provádět epidemiologická šetření.
• Provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence, negativního ovlivňování zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a pracovních podmínek.
• Spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu.
• Podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.
• Potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění, že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku, jejich ukončení, popřípadě jejich trvání.

Na základě ustanovení § 82a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. krajské hygienické stanici při řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích provozovaných na povrchových vodách využívaných ke koupání, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle § 6a, a v dalších povrchových vodách ke koupání podle § 6g náleží :

• v souladu s pravidly monitorování jakosti povrchových vod ke koupání vydat do 1. května kalendářního roku monitorovací kalendář a v monitorovacím kalendáři určí četnost odběrů vzorků vody;
• rozhodovat z moci úřední nebo na žádost provozovatele podle § 6a nebo osoby uvedené v § 6d o pozastavení monitorovacího kalendáře z důvodů výjimečné situace a o jeho pokračování,
• vydávat opatření obecné povahy, kterým stanoví dočasný nebo trvalý zákaz používání vody ke koupání nebo dočasné nebo trvalé varování před koupáním, pokud se dozví o neočekávané situaci nebo je-li voda ke koupání znečištěna,
• nařizovat odběr a vyšetření dodatečného vzorku vody ke koupání v případě pozastavení monitorovacího kalendáře nebo krátkodobého znečištění vody nebo dalšího vzorku vody v případě možného ohrožení zdraví koupajících se osob,
• podle pokynu Ministerstva zdravotnictví vydaného podle § 80 odst. 1 písm. v) a na základě výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g sestavovat soubor údajů o jakosti těchto vod, provádí jejich posuzování a klasifikaci a informuje o jakosti povrchové vody ke koupání veřejnost v blízkosti koupacího místa, na svých internetových stránkách a na Portálu veřejné správy.

Krajské hygienické stanice je dále v souladu s ustanovením § 82a odst. 4 povinna informovat Ministerstvo zdravotnictví o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a o dalších významných opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody ke koupání. Dále jsou krajské hygienické stanice povinna každoročně do 31. října předávat správcům povodí podklady nezbytné pro sestavení, přezkoumání a aktualizaci profilů povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a) v rozsahu stanoveném vodním zákonem 8a).